Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 17

Petr  HavelPetr Havel
Sdílejte článek
Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 17

Až na výjimky nebyl (nejen) pro zemědělce v ČR uplynulý týden žádným poslem dobrých zpráv. Asi největším problémům čelí přitom aktuálně ovocnáři a částečně i producenti dalších rostlinných komodit, které výrazným způsobem poškodily mrazy v době, kdy byla vegetace vlivem letošního velmi teplého počasí ve stadiu, kdy už nebyla schopna mrazivému počasí čelit. Ovocnářská unie ČR odhaduje zatím škody na více než miliardu korun, Ministerstvo zemědělství (MZe) zatím uvažuje o pomoci ve výši 100 milionů korun, což ztráty logicky nemůže vykompenzovat.

Letošní vývoj počasí je nicméně především výzvou pro budoucnost, protože extrémní projevy počasí se budou v dalších letech téměř jistě opakovat. Ráz počasí se ovšem stále nemění natolik, aby se nějak zásadně měnila struktura plodin v ČR pěstovaných (což je jedna z úvah, která se opakovaně vynořuje), a hlavní výzvou je tedy lépe se připravit na minimalizaci budoucích rizik. Cest je několik, byť žádná z nich není všespasitelná. Jednou z nich je třeba rozšíření nabídky a změna podmínek při pojišťování zemědělských rizik, včetně podmínek dotací těchto rizik. Ve hře jsou i technologie na dočasnou ochranu porostů před mrazem, a to zdaleka nejen využití netkaných textilií. Pomoci by mohly i rychlé šlechtitelské metody prostřednictvím editace genů (CRISPR), pokud ale bude přijata příslušná evropská legislativa. A konečně je vhodné uvažovat o změně struktury stávajících intenzivních ovocných sadů, neboť jejich velká plocha omezuje možnosti ochrany, na rozdíl od menších pěstitelů, kteří mohou na neočekávané výkyvy reagovat flexibilněji.

Minimálně část, nejen našich zemědělců, nepochybně nepřivítá ani pokračování bezcelního dovozu zemědělských komodit z Ukrajiny, který v zásadě podle očekávání schválil Evropský parlament. Je ale zřejmé, že pokud chce (a vlastně musí) Evropa vyvážet svou průmyslovou produkci, nemůže se zásadně bránit celkové liberalizaci obchodu s třetími zeměmi. I obchod s Ukrajinou může navíc přinést, zejména tedy z pohledu spotřebitele, pozitivní benefity. I když se o tom nemluví, je vhodné připomenout, že Ukrajina je mimo jiné také producentem ovoce, včetně jablek, takže očekávaný propad tuzemské produkce těchto komodit může být částečně sanován právě z této země. 

Evropská Komise zveřejnila výsledky ankety mezi zemědělci, z nichž mimo jiné vyplývá, že zemědělci považují stávající podmínky dotací za nepřiměřenou byrokracii. „Většina farmářů nezvládne vyřídit dokumenty nezbytné pro čerpání evropských dotací a potřebuje s nimi pomoci“, zní jeden ze závěrů ankety. Podrobnou analýzu s výsledky online průzkumu má Komise zveřejnit na podzim letošního roku, výsledky by pak měly být podkladem pro úpravy stávajících pravidel a jejich zjednodušení. Přispět by k tomu aktivně měla i ČR - bývalý ministr životního prostředí a mezinárodní vyjednávač Jan Dusík vyhrál totiž konkurz, na jehož základě se stane se „dvojkou“ klimatické politiky v Evropské komisi, nominace na uvedený post byla přitom schválena tento týden. Nemalý úspěch naší diplomacie by tak mohl přispět ke zreálnění aplikace Green Deal, která je po původní nekritické podpoře v současné době pro změnu předmětem často nezaslouženého odmítání.

Na konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) přiznal ministr zemědělství Marek Výborný, že stát nemá, minimálně pro letošní rok, peníze na dotační titul „Adaptace lesů na klimatickou změnu“, ačkoli MZe doposud slibovalo, že se na tyto účely finanční prostředky najdou, a vlastníci lesů a potenciální žadatelé o tyto dotace kvůli tomu dodržovali některé podmínky omezující jejich podnikání. Otevřená je navíc i otázka, zdali budou na adaptaci lesů peníze alespoň v příštím roce, což také není jisté.

Paradoxně v této souvislosti představilo Ministerstvo zemědělství tento týden „Surovinovou politiku pro dřevo“, jejíž ambicí je zvýšit podíl nově stavěných budov v ČR do roku 2035 až na jednu čtvrtinu. Cílem je zvýšit zpracování tuzemského dřeva a tvorbu přidané hodnoty, a to i prostřednictvím veřejných zakázek, výsledkem má být také snížení uhlíkové stopy. To vše jsou jistě chvályhodné cíle, zatím ale jen na papíře. Na realizaci Surovinové politiky pro dřevo má spolupracovat i Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu (otázkou je, proč ne také Ministerstvo pro místní rozvoj), i tak se ale zdá, že deklarovaná ambice bude obtížně uskutečnitelná. I když se podíl využití dřeva ve stavebnictví v ČR z téměř nulových hodnot mírně zvyšuje, dosažení čtvrtinového podílu je spíše zbožným přáním. A to navzdory skutečnosti, že dřevostavby mohou být levnější a rychleji stavěné s prokazatelným potenciálem vázat dlouhodobě uhlík. Ve veřejnosti totiž stále přetrvávají s dřevostavbami spojené mýty, například teze, že v takových stavbách je „zima“, nebo že snáze podlehnou expanzi dřevokazných škůdců.  

Petr Havel

Přečteno: 243x