„Ano, je tomu tak. Před čtyřmi lety se nám po pozemkové úpravě podařilo navýšit výměru o celých sto hektarů, vlastníci nám dali svou důvěru, ale žádné velké tahanice nečekejte. Vycházíme tu spolu dobře jak sedláci mezi sebou, tak i s místním menším družstvem,“ usmívá se Tomáš Horáček.
Jeho předci ze strany obou rodičů se živili zemědělstvím po staletí, mívali vždy menší hospodářství, maximálně do dvaceti hektarů. „Na zdejším statku začal hospodařit v roce 1990 na čtyřech hektarech půdy můj otec, po jeho smrti o čtyři roky později jsme si rozdělili hospodářství se sestrou a pak již pokračovali každý zvlášť se svou rodinou. Cesta k současným 350 hektarům, z nichž 85 je v našem vlastnictví, nebyla obzvláště v počátcích vůbec snadná. Podporu jsme jako zemědělci z mnoha stran zrovna neměli, například banky, které se dnes předhání v co nejvýhodnějších nabídkách, tenkrát třeba s podporou nákupu půdy doslova zaspaly,“ říká hospodář.
Horáčkovi obhospodařují ornou půdu kromě rakvického katastru ještě ve třech dalších, mají i dva hektary vinic, z nichž část hroznů prodávají a zbytek zpracovávají pro vlastní potřebu. Stěžejní je však pěstování ozimé pšenice, jarního ječmene, kukuřice na zrno a slunečnice. Převažuje středně těžká až těžká půda, dopady sucha jsou znát stále více. „Bývali jsme zvyklí na sucho jednou za pět let, ale za poslední čtyři roky byly tři suché,“ upozorňuje Tomáš Horáček a dodává: „V normálním roce jsme spokojení s výnosy u pšenice od 5 do 6,5 t/ha, u slunečnice 3,5 až 3,7 t/ha a u kukuřice s dvanácti tunami, ale za sucha bývá situace ještě mnohem horší.“
Blízkost rakouských hranic je velkou výhodou při odbytu produkce, kterou hospodáři vozí do pouhých 25 kilometrů vzdáleného výkupu, a to rovnou z pole. V případě potřeby by ale bylo možné umístit část sklizně v prostorné hale, kterou Horáčkovi vybudovali na zelené louce na kraji obce. Tam v roce 2000 zakoupili hektarový pozemek, kde mají v plánu ještě přistavět dílnu, neboť veškerá zemědělská technika je uskladněna právě zde.
Výborné strojové vybavení umožňuje Horáčkovým poskytovat i služby, zejména sklizeň kukuřice a slunečnice, v loňském roce pořídili nový kombajn, pluh a návěs.
„Co se týče nákupu techniky, nedám dopustit na program Zemědělec administrovaný PGRLF, který nabízí výhodnou podporu úroků, několikrát jsme ho využili. Máme zkušenost i s jedním projektem z Programu rozvoje venkova, kdy se jednalo o dotaci na nákup postřikovače. Bohužel myslím, že podmínky spojené s mnohdy nesmyslnými výběrovými řízeními a složitou administrativou řadu zemědělců spíše odrazují,“ konstatuje farmář.
Nezbývá než zmínit, že onen zakoupený pozemek na kraji obce Rakvice poslouží mladému hospodáři i ke stavbě rodinného domu. „Bude to tak mít do haly ke strojům ještě blíž,“ směje se jeho otec. Fakt, že se syn Milan do hospodaření zcela přirozeně zapojil, chce se mu věnovat i do budoucna a už nyní je jeho pravou rukou, mu a jeho ženě Karle dělá velká radost. Stejně jako dcera Kateřina, zubní lékařka, která se přivdala do známé vinařské rodiny a své rodiče již stihla potěšit vnučkou Sofinkou.
Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře ASZ ČR