Pět odborných seminářů, tři Selské slavnosti, sedm tisíc návštěvníků - to je bilance letošního „Roku vody“ v podání ASZ ČR. Hlavním cílem těchto akcí bylo pokusit se napravit vztah společnosti k vodě, a to nejen rozšiřováním teoretických znalostí formou nejrůznějších přednášek odborníků na danou problematiku, ale i konkrétními praktickými příklady nakládání s vodou u jednotlivých sedláků. Rekapitulace všech letošních akcí se v průběhu tiskové konference ujal předseda ASZ ČR Josef Stehlík.
První celodenní seminář pod názvem „Udržení vody v krajině“ se uskutečnil na konci dubna na hoře Milešovce a jejím hostitelem byl místopředseda ASZ Litoměřice Daniel Pitek. Ten na milešovských loukách hospodaří a vybudoval na nich dodnes 36 tůní a mokřadů právě s cílem zadržení vody v krajině. Některé z nich přímo v terénu přítomným účastníkům semináře prezentoval.
Na druhou akci, Selské slavnosti spojené s odborným seminářem „Mokro a přitom sucho“, se sjela široká veřejnost do západních Čech, konkrétně do Dvora Svržno, kde se společně se svou rodinou věnuje chovu koní a provozu agroturistického areálu členka ASCHK ČR Michaela Kodadová. Řeč v oblasti, kterou protéká řeka Radbuza, byla zejména o rostoucí četnosti extrémních projevů počasí a nutnosti vrátit vodní režimy v krajině do původní přirozené struktury.
Těžko si představit vhodnější místo na uskutečnění druhých Selských slavností a odborného semináře s názvem „Voda spjatá se sedláky“ než loňského vítěze soutěže Farma roku. Potok Brzina, dva rybníky, malá vodní elektrárna, která zajišťuje veškerou elektrickou energii pro potřebu usedlosti, a vodou poháněná pila, jež slouží k příležitostnému pořezu kulatiny - Kunclův mlýn v Brzině na Sedlčansku je s vodou spjatý již déle než 300 let. Hovořilo se tedy zejména o odpovědném zemědělském podnikání, které je přirozené pro vlastnické hospodaření na bázi rodinným farem, kde je primárním zájmem předat nástupnickým generacím hospodářství v co nejlepším stavu.
Zejména o budování místních akumulačních ploch na vodu, které dotují zásoby podzemních vod, ale jsou i možnou zásobárnou vody pro zemědělskou činnost při nedostatku srážek, byla řeč na odborném semináři „Voda našeho kraje“, který spolu s letošními posledními Selskými slavnostmi hostilo Vinařství Maděřič v Moravském Žižkově.
Závěrečný celodenní seminář „Voda a půda pro budoucnost“ se konal na konci září v jedinečném prostředí zámku a farmy Nové Hrady nedaleko Litomyšle, které pro akci poskytnul farmář a majitel zámku, člen ASZ Svitavy, Ústí nad Orlicí Petr Kučera, jehož zásluhou se z někdejší téměř ruiny stala z Nových Hradů atraktivní turistická lokalita nabízející návštěvníkům nepřeberné množství originálních zážitků. Problematice vody, jejímu zadržování v krajině a dopadům bilance vodních režimů přímo do zemědělského podnikání se na semináři věnovala celá škála významných odborníků.
Asociace soukromého zemědělství velmi uvítala, že myšlenku zabývat se podrobněji problematikou vody a půdy podpořily, stejně jako v loňském roce, i některé instituce a společnosti. Série všech akcí na farmách členů ASZ se proto mohly uskutečnit díky podpoře MZe ČR, které projekt z významné části financovalo, záštitu převzalo MŽP ČR. Hlavním partnerem letošních Selských slavností se stala Komerční banka, jejíž zástupci Martin Ehrenberger s kolegou Ondřejem Hanouskem nechyběli ani na závěrečném finále. Zúčastnili se ho i řadě sedláků známí Ivan Petrtýl a František Václavík ze společnosti PRP Technologies, která byla hlavním odborným partnerem letošních akcí.
Stěžejním tématem finále „Roku vody“ a tiskové konference byla obnova rybníků a mokřadů na zemědělské půdě, kterou však značně komplikuje platná legislativa, na čemž se shodli všichni přítomní odborníci. Dle Ladislava Satrapy, vedoucího Katedry hydrotechniky Českého vysokého učení technického v Praze, který byl jedním z přednášejících na letošních seminářích a přijal pozvání i na toto setkání, bylo v nedávné minulosti na území ČR zhruba 60 000 malých vodních nádrží, dnes je jich však sotva polovina. Podrobnosti k tomuto tématu naleznete v tiskové zprávě ASZ ČR zde:
Přirozenou cestu k efektivnímu využívání vody v krajině a zachování vodního režimu vidí ASZ ČR i v agrolesnických systémech. Ty dlouhodobě navrhuje na ministerstvu zemědělství do podporovaných opatření. Partnery jí v tomto směru jsou Český spolek pro agrolesnictví a odborníci z České zemědělské univerzity v Praze.
O závlahových systémech jako o možném řešení nedostatku vody a jejích zdrojů hovořil Vilém Žák z poradenské firmy DeloitteAdvisory. Dle něj by však bylo nutné vybudovat v krajině akumulační nádrže, v nichž by se voda jako zdroj pro závlahy v době jarního tání a přívalových dešťů shromažďovala, a v době sucha se takto kumulovaná voda k zavlažování využívala. Takovým způsobem by bylo v ČR možné zadržet zhruba 16 milionů kubíků vody, což je srovnatelné například se zásobárnou vody ve třech rybnících o ploše Rožmberka. Příslušný projekt společnost DeloitteAdvisory v minulých dnech předala na ministerstvo zemědělství.
Klíčovou podmínkou posilující schopnost krajiny zadržovat vodu a snižovat riziko vodní a větrné eroze, je však, jak v průběhu tiskové konference zmínil tajemník ASZ ČR Jaroslav Šebek, způsob hospodaření. Nejen on, ale i ostatní přítomní poukázali na skutečnost, že právě pro sedláky, kteří jsou členy ASZ, je starost o kvalitu půdy a zdroje vody na obhospodařovaných pozemcích zcela přirozená. A to aniž by po nich takové povinnosti vyžadovaly zákony, neboť ty, ve spojení s byrokratickými překážkami, jim jejich snažení často spíše komplikují.
Šárka Gorgoňová, mediální oddělení ASZ ČR
Včera pokřtěná publikace Voda, půda a sedláci, která je průřezem všemi letošními akcemi, byla rozeslána všem členům Asociace. K dispozici je ale i ostatním zájemcům o problematiku vody, a to v hlavní kanceláři ASZ ČR (více informací na: WgrDRWc7ahHC1~l7VX~k9j29g).
