Zprávy zástupců téměř pěti desítek regionálních organizací a členských spolků o aktuální situaci a aktivitách těchto sdružení začleněných do ASZ ČR, informace o akcích chystaných v rámci připomenutí dvacetiletého výročí činnosti Asociace či vystoupení řady hostů a obchodních partnerů - nejen to bylo hlavní náplní programu tohoto celostátního zasedání.

Nezastropovat! - mantra ministerstva zemědělství

Z ministerstva zemědělství se jednání Rady zúčastnila ředitelka Odboru přímých plateb MZe Kateřina Bělinová, která informovala o změnách v greeningu a přímých platbách pro rok 2018. Za Odbor environmentálních podpor PRV seznámil David Kuna s environmentálními opatřeními pro letošní rok a redefinicí znevýhodněných oblastí, z níž plyne, že dle nového vymezení do nich spadá o 230 tisíc hektarů zemědělské půdy více, než původně. To je sice zejména z pohledu dotací pro zemědělce hospodařící v těchto oblastech pozitivní zpráva, ve skutečnosti jde ale o veřejné přiznání, že plocha v ČR degradovaných zemědělských pozemků roste, což značí, že krajina je ve stále horším stavu.

Tento fakt ostře kontrastuje s Asociací kritizovanou úpornou snahou ministerstva zemědělství prosadit nezastropování přímých plateb, které by vedlo pouze k pokračujícímu bezuzdnému dotování obřích agrokomplexů a následkem jejich nešetrného stylu hospodaření k další devastaci naší krajiny. Jedním z argumentů, které MZe pro nezastropování hojně používá, je ztráta pracovních míst a snížení potravinové soběstačnosti. Asociace proto navrhuje, aby ministerstvo zemědělství k opodstatnění těchto tvrzení vypracovalo analýzu počtu zaměstnanců na hektar půdy v případě velkých zemědělských podniků a naopak rodinných farem. Tak jako tak ale zůstává jedním z nejpádnějších argumentů pro zastropování nutnost zajistit rovnoměrnější distribuci veřejných peněz ve venkovském prostoru a jejich využití pro opravdový rozvoj venkova. Tím, že ministerstvo zemědělství tak nečiní a dlouhodobě nevyužívá možností nabízených Společnou zemědělskou politikou, popírá fakt, že zárukou živého venkova jsou právě sedláci z rodinných farem s jasnou vazbou na místo, kde žijí a podnikají - na rozdíl od průmyslových zemědělců, kde takovou angažovanost není možné čekat. A to je jedna ze zásadních chyb MZe, která může mít pro budoucnost českého venkova fatální důsledky.

Zavedení redistributivní platby není na pořadu dne

Že to se vstřícností ze strany MZe k českým sedlákům hospodařícím na rodinných farmách nebude tak horké ani v případě zejména v poslední době avizovaného zavedení redistributivní platby, vyplynulo z vyjádření Kateřiny Bělinové. Ačkoliv je tato zvýšená platba na „první hektary“ v kompetenci každého členského státu EU a Ministerstvo zemědělství ČR jí slibovalo zavést počínaje rokem 2019, v průběhu jednání Rady jasně zaznělo, že se s ní nepočítá dříve než po roce 2020. Česká republika se tak nepřipojí k deseti státům EU, které  redistributivní platbu již využívají.

Pozitivní zprávu pro zemědělce, kteří hospodaří v ochranných pásmech vodních zdrojů, měl další z hostů jarního rokování - agrární analytik Petr Havel, který informoval, že zřejmě budou mít nárok na finanční kompenzace újmy vyplývající z omezení podnikání v ochranných pásmech. Počítá s tím totiž jeden z pozměňovacích návrhů k právě projednávané novele vodního zákona. Podle tohoto návrhu by se měla kompenzace újmy vztahovat i na nájemce půdy - v současné době mají nárok na takové kompenzace jen vlastníci příslušných pozemků. Sazba kompenzace je paušální a činí v prvním ochranném pásmu 800 korun na hektar a v druhém ochranném pásmu 500 korun na hektar obhospodařované půdy.

Společně proti nesmyslným nařízením

Asociace soukromého zemědělství ČR se stále rozrůstá, a to jak počtem sedláků v jednotlivých regionech, tak i organizací v ní sdružených. K 41 regionálním a sedmi členským spolkům nyní přibyl další, v pořadí osmý, a to Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ se svými 800 členy, která byla přijata v průběhu tohoto celostátního zasedání. Od svého založení v roce 2000 se stala širokým společenstvím včelařů, které spojuje jak moderní technologie včelaření v různých typech nástavkových úlů, tak i spolupráce při řešení širších a obecnějších problémů současného chovu včel. Jako první společné a nanejvýš aktuální téma se jeví řešení povinnosti zemědělců hlásit včelařům úmysl ošetřovat své plodiny pod hrozbou čtyřmilionové sankce, jak vyplývá z novely zákona o rostlinolékařské péči platné počínaje letošním rokem. S nutností tohoto ustanovení se neztotožňuje ani řada samotných včelařů, řeší jí již i Antibyrokratická komise MZe, v plánu je i společné jednání s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.

Zájem o užší spolupráci s Asociací soukromého zemědělství ČR má i slovenské hnutí SME RODINA, jehož zástupci se také zúčastnili rokování Rady. Velmi palčivě vnímají oligarchizaci slovenské společnosti, která je jasně patrná i v resortu zemědělství, jenž se nachází v těžké krizi. Hlavním důvodem je, že slovenský venkov výrazně postrádá potřebný tradiční prvek - sedláky a rodinné farmy, a ze strany státu není přílišný zájem to změnit. Snahou hnutí proto je definovat a získat podporu pro rodinné farmy a malé a střední podniky k nutnému oživení a rozvoji venkova. Nejen v tomto směru spatřují názorovou paralelu s Asociací, budoucí spolupráce je tedy nasnadě.   

Nechyběla ani vystoupení několika partnerských firem - zástupců generálního partnera ASZ ČR Waldviertler Sparkasse bank AG, firmy INNVIGO Agrar CZ, společnosti ČEZ ESCO, Swiss Life Select a Fin-servis - komoditní burzy Kladno.

Dvacet let Asociace je třeba připomenout

Rada ASZ ČR schválila i konání několika formálních či společenských akcí v rámci připomenutí dvacetiletého výročí činnosti Asociace. První z nich se uskuteční 5. května na pražském Vyšehradě a její součástí bude mše „za sedláky“ ve zdejší bazilice svatého Petra a Pavla celebrovaná kardinálem Dominikem Dukou a po jejím skončení neformální setkání členů, křest knihy s příběhy stovek selských rodin - členů ASZ ČR, a bohatý program pro rodiny s dětmi.  

Jako již tradičně měli členové Rady možnost zavítat v rámci neformálního programu na prohlídku hospodářství svých kolegů v daném regionu. První navštívenou byla farma nově zvoleného předsedy ASZ Kolín, Kutná Hora, Nymburk Jana Krále v Břežanech II nedaleko Českého Brodu, kde se spolu se svou rodinou věnuje rostlinné výrobě na 380 hektarech půdy a nově i chovu více než 12 tisíc nosnic. Na bývalém jeziutském statku v obci Mezholezy u Kutné Hory pak přivítala sedláky z různých koutů republiky rodina Pospíšilových v čele s mladým hospodářem Františkem, který se snaží tuto památku postupně opravovat, a zabývá se zde hospodařením na 83 hektarech půdy a chovem menšího stáda skotského náhorního skotu.

Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR a Šárka Gorgoňová, vedoucí mediálního oddělení ASZ ČR