Partnerem jim totiž byli ti, z nichž většina mimochodem získala své postavení ve vedení velkých podniků díky tomu, že vstoupila do politické strany, kterou Parlament ČR následně označil za zločinnou. A jak to tito ministři udělali? Potichu, bez oficiálního oznámení, začala být transformační politika zemědělství postupně, ale vytrvale otáčena opačným směrem, než slibovala vláda ještě za ministra zemědělství Josefa.Luxe. Po nástupu Jana Fencla se přestalo s českými rolníky počítat jako s důležitou součástí budoucího zdravého venkova. Na rozdíl od celé EU, do níž jsme vstoupili. Připomeňme, že žádný z těchto čtyř ministrů z řad ČSSD neměl zrovna dvakrát čisté ruce. O kvalitě navrhovaných zákonů snad ani nemluvě.
ČSSD a hlavně předseda strany Jiří Paroubek chtějí spolupracovat s KSČM, což je následnice KSČ. Několik otázek. Od roku 1948 tato strana tvrdila, že má podporu více než 99 % občanů. Kde má tu podporu dnes? Chybí jí nejméně 80 % hlasů. Nelhala celou tu dobu?
Po politické změně v bývalém SSSR přiznala Moskva, že vstup vojsk v roce 1968 byl nelegální násilný čin, vojenská okupace, a svá vojska po roce 1989 stáhla. Jenže politiku okupační mocnosti prosazovala KSČ. Každý, kdo v ní zůstal, souhlasil tak přece s její činností. Čili souhlasil i s okupací vlastní země a vlastního národa. Nebyla to vlastizrada? Jestliže ne, co to potom je ta vlastizrada? A z těchto lidí vzniká značná část dnešních mocnářů u nás. Podobných otázek lze položit více.
Paroubek sliboval před volbami kdeco. Například 70 000 Kč za první dítě a za další, ještě více astronomické sumy. Navíc z těžce zadlužené pokladny. Kromě toho, že se tím připodobnil jednomu ze svých předchůdců, Vladimíru Špidlovi, který vyhrál volby díky nesplnitelným slibům, všimněme si ještě jiného aspektu sociálně demokratické nabídky: Pro které lidi by ta nabídka byla zajímavá především? Pro lidi, kterým by šlo hlavně o ty peníze, nikoliv o řádnou výchovu dětí. Pro zodpovědného člověka jsou peníze sice také důležité, ale nesmí znamenat všechno. Návrh by byl nemalým příspěvkem ke zhoršení IQ národa.
Připomeňme v této spojitosti Čínu. Tamní komunisté už se také neřídí Marxovou ekonomickou teorií. Rychle otočili kormidlo, ale tak, aby ho stále ovládali oni. Nepřipomíná to něco z ČR? Kdyby ne, tak přidejme, že v provincii Kuang-tung se nedávno vzbouřili rolníci, jejichž půdu prodali čínští státní úředníci někomu jinému. Několik těch úředníků rolníci zajali. Osvobodily je až po zuby ozbrojené policejní jednotky. Pro dokreslení situace jeden citát z MF Dnes, z 20. 11. 2006: „Jde o protestní akce rolníků rozhořčených kvůli korupci místních mocipánů, kvůli záborům půdy a prohlubující se propasti mezi bohatými a chudými. Čím dál víc se také bouří námezdní dělníci, kteří si stále více připadají jako otroci rychlokvašených rudých kapitalistů.“
Neděje se něco takového s půdou i u nás? A nehrají v tom důležitou roli zase „bývalí“ komunisté? Ale ano. Jednak tím, že oni byli motorem té násilné kolektivizace, v jejíž důsledcích většina té státní zemědělské půdy u nás vlastně vznikla. Byť tu roli hrají poněkud zastřeně, přes klientelistické zákony a zkorumpované úředníky. Skutečnost je dnes taková, že velká část české státní půdy jaksi vlastnicky odplouvá. Ale ne k českým rolníkům, přestože o ni mají zájem. O půdě u nás dnes rozhodují následníci lidí, bez jejichž chování v minulosti by dnešní problémy s půdou ani nevznikly.
Sociální demokraté nepředvedli žádný tvořivý program. Zcela určitě nic takového ani nemají, zato mají obrovský apetit vládnout. Navzdory tomu chlévu, který tu po ČSSD zůstal. A pokud je jejich předseda ochoten vládnout s komunisty, pak bude ochoten vládnout s kýmkoliv a také jakkoliv. Pravda, s výjimkou zodpovědnosti k tomu co bylo, a také k tomu, co potřebujeme aby bylo.
Nestačilo by to už, pane Paroubku?
Petr Janata
soukromý rolník, člen ASZ Plzeňsko
