Farmářské trhy nebo prodej ze dvora?

Sdílejte článek

Podnikatelé v ČR jsou mimořádně vnímaví k možnostem byznysu za situace, v němž lze za mohutného potlesku politiků cítit dobrý kšeft. Díky tomu se v řadě oblastí pohybujeme lidově řečeno ode zdi ke zdi, z extrému do extrému. Jedním z varujících příkladů z poslední doby je fotovoltaika, která udělala za pár let z nulového podílu ČR na výrobě energie ze slunce z naší země světovou velmoc – jenže na úkor kvalitní zemědělské půdy a celkové ceny energií.

Nyní se zdá, že z téměř nulové existence farmářských tržišť se staneme velmocí i v tržištích. Nic proti nim, ale je tohle opravdu to nejlepší nebo jediné, co pomáhá zemědělcům, rozvoji venkova, propagaci českých potravin? A co garantuje spotřebiteli onu preferovanou kvalitu tuzemské produkce? Poněkud o tom pochybuji. Jednak, pro zemědělce není příliš praktické převážet pár desítek kilogramů zboží na farmářské trhy z Moravy do Čech či naopak. Jednak se prodej výrobků uskutečňuje ve městech a nesplňuje tak základní předpoklad propagace a prodeje místní produkce v místě jejího vzniku a poznání farmy konkrétního farmáře – a tím i života zemědělců a život na venkově. Jednak je zboží na farmářských trzích dost drahé a pro řadu spotřebitelů spíše odrazující. A jednak je otázkou, zda jde vůbec o výrobky z tuzemských surovin vyrobené tradičními recepturami – trhy totiž nejsou dozorovými orgány prakticky vůbec kontrolovány. Jistě že v řadě případů je na farmářských trzích k dostání zboží, které není v nabídce maloobchodních sítí. Podle všeho se ale na tržištích prodává i zboží, jehož smyslem není propagace českých potravin a jeho kvality, ale využití přízně spotřebitelů k farmářským trhům po dlouhém období absence tohoto typu prodeje k vlastnímu prospěchu.

Zatímco o tržištích se mluví téměř denně, původní myšlenka prezentovat venkov a konkrétní farmáře s konkrétními místními produkty prostřednictvím prodejů ze dvora jakoby zcela zmizela. Je to ale právě prodej ze dvora, který představuje úplně původní farmářské tradice, je to prodej ze dvora, v němž je prodej výrobků jednoznačně spjat s lokalitou jejich výroby, je to prodej ze dvora, který může zlepšit ekonomiku jednotlivých zemědělců a konečně je to prodej ze dvora, který obohacuje atraktivitu našich obcí v oblasti turismu a služeb poskytovaných na venkově. Ve městě je obvykle služeb dost, byť řada z nich funguje dost tragicky, naopak na venkově služby všeho typu zoufale chybí. Nyní jsme ve stadiu, kdy se venkov dobrovolně vzdává ve prospěch města něčeho, co primárně patří na něj, a až teprve následně do měst. Samozřejmě, prodeji ze dvora chybí poněkud liberálnější legislativa, a i to je asi jistá brzda jeho rozvoje. Pravda je i to, že zejména v menších obcích není dostatečná koncentrace lidí, kteří by si zboží v současnosti prodávané na tržištích koupili. Přesto se zdá, že daleko systémovější a pro zemědělce jednodušší a levnější je prodat své výrobky buď přímo ve svém hospodářství, nebo v nejbližší prodejně, která může své zákazníky odkazovat na návštěvu příslušného zemědělského podniku, má-li kromě prodeje vlastních potravin co nabídnout. A to v řadě případů má, i kdyby to měl být jen pohled na hospodářská zvířata pro děti nebo jízdu na koni..... 

Petr Havel

Přečteno: 231x
Katalog farem