Z výzkumu jasně vyplývá, že zemědělské podnikatelské subjekty malé a střední velikosti jsou v celé Evropské unii základem zemědělství. Právě proto je dotační politika Evropské komise po roce 2020 zaměřena právě na podporu těchto zemědělců, a proto je počítáno s povinným zastropováním a degresivitou přímých plateb. Cílem je, aby dotace směřovaly k rozvoji hospodaření skutečných malých a středních zemědělců, a ne obřích agrárních holdingů.
Asociace soukromého zemědělství dlouhodobě upozorňuje na nevyváženou a nezdravou strukturu zemědělství České republiky. Letošní sucho jen zvýraznilo, jak negativní dopad má hospodaření na velkých monokulturních lánech nejen na zadržování vody v půdě a krajině. Oproti zbytku Evropy jsme v situaci, kdy velké agrární koncerny využívají většinu zemědělské půdy. Realita v okolních státech je však diametrálně odlišná od té naší - vyjma Slovenska jasně převládají malé a střední zemědělské podniky.
Páteří zemědělství EU jsou malé farmy
Celkem je v Evropské unii 10,3 milionů zemědělských podniků a z toho dvě třetiny mají plochu menší než 5 ha – což dokládá, jaké jsou skutečné rozlohy farem na území EU a jaký model zemědělského podnikání je přirozený a funkční.
V Evropské unii je pro zemědělskou produkci využíváno celkově 171 milionů hektarů půdy - to je asi 40 % celkové rozlohy EU. Oproti tomu je v ostrém kontrastu fakt, že pouhá 3 % zemědělských podniků Evropské unie hospodaří na 100 a více hektarech zemědělské půdy, která celkově tvoří přibližně polovinu využívané zemědělské plochy EU.
Rumunsko, Polsko, Itálie, Francie, Španělsko, Bulharsko a Německo – v těchto členských zemích je soustředěno na 70 % lidí z celé EU, kteří jsou profesí zemědělci.
Rozdělení farem a zemědělské půdy v EU podle velikosti
Zemědělství v EU je obecně charakterizováno třemi odlišnými skupinami producentů potravin:
1. samozásobitelské zemědělství, které se zaměřuje na pokrytí vlastních potravinových potřeb zemědělců a jejich rodin
2. malé a střední podniky, které jsou obecně definovány jako rodinné podniky
3. velké zemědělské podniky
Celá jedna třetina farem v Evropské unii se nachází v Rumunsku (33 %), ale jsou velmi malé rozlohou. Na druhém místě, co do počtu samostatných farem, je Polsko (14 %), dále Itálie (10 %) a Španělsko (9 %).
Ačkoliv celkový počet farem je vysoký, 65 % podniků v Unii má rozlohu menší než 5 ha. Oproti tomu pouze 7 % farem, které mají rozlohu nad 50 ha, celkově obdělává půdu představující 2/3 zemědělské půdy EU. Takže ačkoli průměrná velikost zemědělského podniku v EU byla v roce 2016 vyjádřena číslem 16,6 ha, medián byl méně než 5 ha. (Pozn.: Medián je hodnota, která se nachází přesně uprostřed všech hodnot seřazených do neklesající posloupnosti. Řečeno jinak všechny hodnoty x seřadíme podle velikosti a vybereme hodnotu, která se nachází přesně uprostřed).
Mezi členskými státy je tento nejmarkantnější rozdíl v Rumunsku; devět z každých deseti farem (92 % neboli 3,1 milionu farem) bylo menších než 5 ha, ale jen 0,5 % farem z celkového počtu hospodaří na 50 ha a více hektarech plochy a zároveň obhospodařují 51 % zemědělské půdy v zemi.
Větší farmy (nejméně 50 hektarů a více) byly mnohem četnější v Lucembursku (52 % zemědělských hospodářství), Francii (41 %), Velké Británii (39 %) a Dánsku (35 %).
Ekonomika zemědělských podniků
Polovina celkového obratu v zemědělství Evropské unie pochází ze zemědělské produkce Francie, Německa, Itálie a Španělska.
Rozdíly ve velikosti farem se promítají i do jejich ekonomické výkonnosti. Evropská unie má na svém území 10,3 milionů farem, z toho mají 4 miliony standardní ekonomický výstup pod 2 000 EUR a jsou zodpovědné za pouhé 1 % celkové zemědělské hospodářské produkce EU za rok 2016.
Oproti tomu 296 000 hospodářství (neboli pouhá 3 % všech podniků) v EU, produkují, každé jednotlivě, standardní ekonomický výstup nejméně 250 000 EUR a více a jsou zodpovědní za většinu (55 %) celkové evropské zemědělské hospodářské produkce v roce 2016.
Zhruba jednou polovinou (54 %) ze standardního ekonomického výstupu generovaného zemědělstvím v EU přispívaly v roce 2016 farmy ve Francii (17 %), Německu (13 %), Itálii (12 % v roce 2013) a Španělsku (11 %). Ačkoliv na Rumunsko připadá asi jedna třetina z farem EU, představovaly pouze 3,4 % EU standardního ekonomického výstupu.
Francie, Španělsko, Velká Británie a Německo dohromady hospodaří s polovinou zemědělské půdy EU. Francie používá pro zemědělské účely v roce 2016 největší plochu zemědělské půdy ze všech členských států a to 27,8 milionů hektarů (16 % v rámci EU). Další 23,2 milionů hektarů bylo využíváno ve Španělsku (14 %), 16,7 milionů hektarů ve Velké Británii (10 %), 15,2 milionu hektarů v Německu (9 %) a 14,4 milionů hektarů v Polsku (8 %).
Zemědělská krajina dominuje na území některých členských států; tvoří více než dvě třetiny území Velká Británie (69 %) a Irska (72 %), rovněž má velký podíl má na krajině v Dánsku (62 %). To je v ostrém kontrastu s Finskem (8 %) a Švédskem (7 %) kde naopak převládá lesní krajina, stejně jako na Kypru (12 %).
Zemědělství je doménou mužů, stálým problémem je nízký počet mladých zemědělců
Celkově pracuje v zemědělství EU přibližně 22 milionu lidí, ale jen 9,2 milionů zemědělců je na farmách na plný úvazek – právě Česká republika má nejvyšší počet lidí zaměstnaných v zemědělství na hlavní pracovní poměr v přepočtu na množství obyvatel. Na druhém místě je Francie, dále Litva, Polsko, Rakousko a Estonsko.
Počet lidí, kteří pracují v řídících pozicích v zemědělské produkci Evropské unie je 10,3 milionů. Celá jedna třetina (32 %) je však starší 65 let. Pouze 11 % zemědělských manažerů v EU byli v roce 2016 mladí zemědělci ve věku do 40 let. Zajímavý je i fakt, že 70 % farmářů pracuje jen na základě vlastní, či rodinné zkušenosti, bez toho, aby praxi zahájili po předchozím zemědělském vzdělání.
Mladí zemědělci jsou v členských zemích početně nejméně zastoupeni na Kypru (3,3 % ze všech zemědělských manažerů), v Portugalsku (4,2 %) a ve Velká Británii (5,3 %). Naopak nejvyšší počty jsou v Rakousku (22,2 %), Polsku (20,3 %) a na Slovensku (19,0 %). U mladých farmářů lze vypozorovat trend mít větší farmu z hlediska rozlohy a rovněž větší počty hospodářských zvířat, než jsou průměry u nejstarších zemědělců (nad 65 let věku).
Zemědělské profesi stále jasně dominují muži, asi jen tři z deseti farmářů (29 %) v EU jsou ženy. Také mezi mladými farmáři do 40 let jsou ženy v menšině (23 %). Nejvíce hospodařících farmářek v EU je v Rakousku, dále v Rumunsku, Polsku, Řecku a Slovinsku. Oproti tomu počet žen samostatně podnikajících v zemědělství nepřekračuje 10 % ve Finsku, Německu, Dánsku, Holandsku a na Maltě.
Rodinné farmy jsou páteří evropského zemědělství
Ze statistiky tedy není překvapující fakt, že 75 % pracovních sil v evropském zemědělství pochází z rodinných farem. V celkovém součtu reprezentuje práce rodinných příslušníků 76,5 % celkového objemu práce v zemědělství Evropské unie (44,1 % farem je ve vlastnictví jednotlivých majitelů, 32,4 % je ve společném vlastnictví rodiny farmáře). Zemědělské podnikání je zastoupeno rodinnými farmami ve většině členských států (ale například i v Norsku) a práce rodinných příslušníků představuje 90 % objemu veškeré zemědělské práce například v Polsku, Slovinsku, Chorvatsku a Irsku. Oproti tomu je v České republice a na Slovensku pouze 25 % lidí zapojeno do zemědělství na rodinných farmách.
Pokud se zaměříme na rodinné podnikání, musíme uvést i fakt, že v Evropské unii je pouze malý počet států, kde pracovní síla ve formě rodinného podnikání představuje menšinu na trhu práce. Eurostat sledoval i obecné měřítko: ve kterých státech je pracovní síla soustředěna více jak padesáti procenty mimo rodinné firmy. A také zde je neveselé prvenství našeho státu – v České republice je celkově 74,2 % pracovních sil soustředěno mimo rodinné podnikání, tedy pouze 25,8 % lidí v našem státě je zapojeno do rodinných firem. Hned za námi je Slovensko (72,4 %), Francie (59 %) a Estonsko (53,6 %).
ASZ ČR se intenzivně podílí na jednáních s vládními institucemi a s organizacemi hájícími zájmy podnikatelů, farmářů a živnostníků tak, aby v situaci rodinných firem došlo k zásadnímu obratu, a to především v přístupu ze strany státu, který by měl vytvořit vhodné podmínky pro jejich zakládání a samotný rozvoj. Rok 2018 byl vyhlášen Rokem rodinného podnikání a ve spolupráci s Asociací malých a středních podnikatelů, Vysokou školou ekonomickou v Praze a dalšími zúčastněnými subjekty se ASZ ČR snaží dosáhnout legislativního ukotvení rodinného podnikání v českém právu. Cílem je koncipovat v právním řádu rodinným podnikem buď rodinnou obchodní korporaci, nebo rodinnou živnost.
Z výzkumu Eurostatu jednoznačně vyplývá, že v zemědělství EU jsou rodinné farmy nejobvyklejším modelem rodinného podnikání. Přispívají k zastavení vylidňování venkova a v mnoha případech jsou jediným zdrojem zaměstnání v širokém okolí. Evropský parlament vyzývá členské státy, aby zjednodušily správní postupy a daňové systémy tak, aby přispěly k podpoře malých, středních a rodinných podniků a také zdokonalily právní rámec pro předávání rodinných firem.
Radka Švecová, hlavní kancelář ASZ