A/ ÚZEMNÍ PLÁNY

Položme si základní otázku: Čím je budoucí výstavba soukromých zemědělců ohrožena?

V úvodu bychom si dovolili použít tři citáty:

„Menší společné projekty obcí a zemědělců by měly být plošně rozprostřeny v prostoru venkova. Mohou totiž ovlivnit venkov jako takový…“ řekl na jednání Josef Stehlík, předseda ASZ ČR

„Zemědělec na venkově má ke své obci vztah. Kdyby to dělal špatně, sousedé by mu to dali výrazně najevo…“ řekl místostarosta Svazu měst a obcí ČR a předseda Komory obcí Svazu Josef Bezdíček.

„Nový územní plán je postaven tak, že z něj cítím, jako červenou nit, snahu co nejvíce, nejlépe úplně omezit jednoho rejpavého sedláka, který pořád chce něco dělat a dokonce se vlastní prací na svém majetku obohacuje ...  jak bylo v ÚP sousední vesnice napsáno ... činnost soukromého zemědělce je potřeba utlumit ...  tak to v našem plánu není, ale kroky, které tam jsou mě přijdou mnohem horší…“ nám napsal jeden soukromý zemědělec.

Organizace zastupující soukromé zemědělce popř. živnostníky dělají mnoho velmi záslužné práce při prosazování zájmu svých členů v např. legislativě a možnostech dotací. Přesto v reálné praxi nastávají problémy, na které zde upozorníme a pokusíme se navrhnout i jejich řešení.

Soukromí zemědělci a živnostníci (samozřejmě ne všichni) podnikající na vesnici nevěnují příliš anebo vůbec pozornost přípravě Územních plánů ve svých obcích. Dostávají se pak do situace, že jejich záměry není možné realizovat, neboť to územní plán neumožňuje. Zbavují se tím možnosti svoje farmy a firmy rozvíjet, čerpat dotace a svojí prací přispívat k rozvoji vesnice včetně obnovy a údržbě krajiny. Proto jsme na základě zkušeností při projednávání vesnických územních plánů rozdělili problémy na základní témata, kterým se budeme dále věnovat:

· zapracování záměrů soukromých zemědělců do připravovaných územních plánů včetně prvků tvorby a údržby krajiny do těchto záměrů,

· zapracování záměrů živnostníků do nových územních plánů včetně prvků tvorby a údržby krajiny do těchto záměrů

Nemůžou si za to částečně soukromí zemědělci sami?

Za část problémů si často můžou soukromí zemědělci opravdu sami. Setkáváme se totiž s názory zastupitelů obcí, ve kterém si zastupitelé stěžují, že při projednávání územních plánů obcí nedostávají od žadatelů žádné konkrétní návrhy, které by mohly při přípravě územních plánů projednat. Problém je v tom, že zejména v nezastavěném území se musí záměry nejdříve připravit a náležitě projednat, aby je bylo možné je do územního plánu prosadit. V praxi to znamená mít zpracovaný záměr podpořený potřebným množstvím argumentů, posudků apod. pro jeho prosazení. Bez zpracovaných záměrů se záměr žadatele obtížně prosazuje a tím se zbavuje žadatel možnosti ovlivnit tvorbu územního plánu a to je základní chyba a zároveň odpověď na otázku v úvodu této kapitoly.

Nic se nevyřeší samo, a tak jsme se na základě požadavku ASZ Pardubice - Chrudim domluvili na pracovní schůzce, na které se sejdeme s potenciálními zájemci o zpracování záměrů a postupu jejich zapracování do připravovaných územních plánů, popř. využití stávajících územních plánů pro realizaci záměrů. O výsledku schůzky budeme informovat příště.

V případě zájmu navštívíme i další pobočky ASZ (podmínky domluvíme).

ZÁKLADNÍ PRAVIDLA PRO MINIMALIZACI PROBLÉMŮ PŘI ROZVOJI FARMY:

Pravidlo 1:  Využij časově omezené možnosti realizovat svůj záměr podle stávajících územních plánů.

Tam, kde to ještě jde (pouze u ÚP některých obcí) v nezastavěném území, si zajisti vydání rozhodnutí o umístění staveb.

Pravidlo 2:  Zkontroluj zapracování vydaného rozhodnutí o umístění staveb svého záměru do nového územního plánu.

Tím si trvale zajistíš možnost využití plochy pro zemědělské stavby v nových územních plánech obce i do budoucna.

Pravidlo 3: Využij možnost získání dotace pro rok 2015.

Podmínkou je že máš platné rozhodnutí o umístění staveb (popř. i stavební povolení) při podání žádosti o dotaci.

Pravidlo 4: Včas a aktivně prosazuj své záměry jako požadavky do nového ÚP.

Při tvorbě a připomínkování nového územního plánu obce je ideální šance, že snadno prosadíš svůj záměr a zemědělskou stavbu. Později budou tvé šance cokoli postavit malé. Navrhuj v novém územním plánu další přípustné využití zemědělských ploch o zemědělské stavby s možností prodeje ze dvora, ubytování, pohostinství a případně dalších činností, které máte v záměru provozovat na své farmě. Jednej se zastupiteli obce i zpracovatelem zadání nového územního plánu. 

B/ POVOLOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH STAVEB

Stávající praxe povolování jednoduchých zemědělských staveb je neudržitelná pro svou přílišnou složitost. Spolu se zemědělci se snažíme podpořit návrhy a formulovat argumenty pro diskuzi o její změně směrem ke zjednodušení povolování jednoduchých zemědělských staveb, tedy zejména staveb, které jsou součástí pastevních areálů. Základní myšlenkou je, aby zemědělec, který je zemědělským podnikatelem (to znamená, že se zemědělstvím živí) měl možnost umísťovat jednoduché zemědělské stavby podle potřeb zemědělské praxe, zejména podle potřeb chovaných zvířat. Současná legislativa není až tak špatná, ale nezahrnuje základní pravidlo… chlév se staví tam, kde si kráva lehne… tedy vycházet zejména z přirozených potřeb zvířat a krajiny.

Proto se budeme ve spolupráci s ASZ snažit ovlivnit tvorbu příslušných zákonů a předpisů tak, aby do nich byly zapracovány skutečné potřeby zemědělců. V současnosti připravujeme k diskuzi následující témata - vybavení pastvin:

· pastevní přístřešky v pastevních areálech,

· ohrazení pastvin,

· zapracování krajinotvorných prvků do zemědělských záměrů (protierozní opatření, zadržování vody v krajině, vegetační opatření jako remízky, aleje) včetně čerpání možnosti dotací na jejich realizaci pro soukromé zemědělce (převzít část realizace pozemkových úprav)

PASTEVNÍ PŘÍSTŘEŠKY V PASTEVNÍCH AREÁLECH

Jak sami víte, k povolení pastevního přístřešku je potřeba územní a stavební řízení, po kterém máte pastevní přístřešek povolený na určitém místě, když umístění zvířatům popř. provozu nevyhovuje a potřebujete přístřešek přemístit, tak musíte požádat o odstranění stavby a celý cyklus opakovat. Proto nabízíme k diskuzi (v praxi jsme už požádali o vyjádření v konkrétním záměru).

Oranžově zakreslen návrh na označení plochy pro umístění přístřešku.

Prostorové umístění přístřešků na ploše pastevního areálu:

Současná legislativa pro umísťování pastevních přístřešků neumožňuje takové umístění pastevních přístřešků, které vznikne výběrem místa podle zkušenosti z chovu v konkrétním pastevním areálu, tedy ze skutečných potřeb chovaných zvířat. Každá změna umístění pastevního přístřešku podle potřeb chovaných zvířat vyvolává nepřiměřeně složitý byrokratický postup… odstranění stavby, změna popř. nové územní a stavební řízení atd.

V územním a stavebním řízení navrhujeme vymezit předpokládanou vhodnou plochu pro umístění pastevního přístřešku, která bude vymezena kružnicí a doplněna o vzorovou projektovou dokumentaci přístřešku.

V tomto vymezeném území bude možno přístřešek otáčet a přemísťovat dle potřeb chovatele a chovaných zvířat bez nutnosti o tyto změny žádat.

Jiří Zámek a Jiří Loskot