Upřímně řečeno - kdo umí číst, najde potvrzení nesouladu titulku se skutečnou realitou ve zprávě samotné - ovšem až v pátém odstavci, který přiznává, že pro malé zemědělce bylo vyčleněno „víc než 12% finančního objemu celého třetího kola PRV“. Je-li skutečně 12 procent ze sta pro někoho „velkou“ příležitostí, asi bychom měli přepsat dějiny a principy matematiky….
Bohužel, rozklíčovat správně sdělení ministerstva zemědělství dlouhodobě není buď v silách, nebo ve vůli tuzemských médií, která obvykle na číselných údajích staví značnou část svých zpráv, protože číslo se dá snadno opsat a informace čísly obohacené vypadají seriózně. Bez dalších souvislostí je ovšem i nezpochybnitelné číslo manipulující informací. Ve struktuře našeho zemědělství i samotném nastavení PRV je přitom minimálně několik celkem jednoduchých údajů, které staví sdělení ministerstva do zcela jiného světla, než jak je tento program prezentován.
V prvé řadě je to stále platná a nezrušená horní hranice velkých projektů v rámci PRV, zvýšená stávajícím vedením ministerstva oproti předchozímu období PRV na pětinásobek, tedy na 150 milionů korun. To je mimochodem částka, která by při současných sazbách podpory na takzvané citlivé komodity zajistila podporu zhruba 1 600 hektarů ovoce s vysokou pracností, případně 3 600 hektarů zeleniny s onou vysokou pracností. Samozřejmě, jde o dva různé pilíře podpory, PRV nejsou přímé platby, ale i to vypovídá něco o tom, jak jsou nastaveny dva základní rámce zemědělských dotací.
Dalším vodítkem správného nastavení dotací, budeme-li již mluvit konkrétně o PRV, je struktura podílu jednotlivých typů zemědělských subjektů jak v jejich počtu, tak velikosti, tak zaměření. Je zcela zřejmé, že dotace v řádech desítek milionů korun na projekt těžko budou čerpat malí a střední zemědělci. Z dat Českého statistického úřadu ale vyplývá, že hospodařící zemědělci do výměry 50 hektarů tvoří v ČR přes 70 procent všech zemědělských podniků, že podniků fyzických osob, z nichž drtivou většinu tvoří malí a střední zemědělci, je zhruba 23 000 z celkových 26 000 a že z celkově obhospodařované zemědělské půdy v objemu přibližně 3,4 milionu hektarů obdělávají fyzické osoby 1,1 milionu hektarů a jejich počet se neustále zvyšuje, od roku 2000 do současnosti o více než 15 procent. Podniky fyzických osob jsou také zhruba v desetinásobné přesile oproti právnickým osobám v oblasti ekologického zemědělství.
Nic z výše uvedených a prokazatelných dat ovšem nastavení PRV nereflektuje a zmiňovaných 12 procent „velké šance“ je tak v naprostém rozporu s trendy, počty i často zdůrazňovanou potřebou k přírodě blízkému hospodaření (ekologické zemědělství), případně s potřebou podporovat citlivé komodity a potažmo soběstačnost ČR v zemědělské produkci, například ovoce a zeleniny. Tam je na tom ČR mimochodem ještě mnohem hůře, než v mediálně známé negativní bilanci produkce vepřového masa.
Na závěr snad jen připomínka možnosti redistributivních plateb. Ty stávající vedení ministerstva zemědělství od počátku současného programového období EU odmítlo a tento svůj postoj „drží“ i za situace, kdy by se mohla zvýšená sazba dotace na plochu vyplácet ne na prvních 89, ale na 150 hektarů, což jsou mimochodem už docela velké podniky, takže o nějakou diskriminaci gigapodniků by téměř nešlo. Nejen malé, ale ani střední zemědělské podniky tak reálně při současném nastavení dotací (které by bylo oficiálně možné uprostřed stávajícího programového období v roce 2017 mírně pozměnit) tak rozhodně „velkou příležitost“ nemají ani v PRV, ani v rámci prvního pilíře.
Petr Havel
Oficiální tisková zpráva MZe „Třetí kolo Programu rozvoje venkova: velká příležitost pro malé farmáře“:
