Účinnou formou pomoci by pro soukromé zemědělce a pro podnikatele obecně například bylo zvýšení odpočitatelné položky z daní ve vazbě na minimální mzdu, což je princip, který by bez složité doprovodné byrokracie v praxi ponechal v kapsách těch, kteří daně odvádějí, reálně více peněz. Bylo by to jistě i spravedlivé vzhledem k jiným skupinám obyvatel, u kterých se v posledních letech neustále ať už přímé či nepřímé příjmové položky navyšovaly. Aby se tak stalo, měla by odpočitatelná položka činit alespoň trojnásobek minimální mzdy, což je ovšem ve změti stávajících daňových opatření akt, ke kterému zatím nikdo nepřikročil.
Z oblasti daňových zákonů je pak trochu sporné navrhované zrušení daně z nabytí nemovitostí, což je opatření, které stejně jako zvýšení odpočitatelné položky z daní oficiálně podporuje i Asociace soukromého zemědělství ČR. I když je princip snižování nebo odpouštění daní ve své podstatě principem správným a chvályhodným, je v praxi jeho uplatnění v současné době spíše pomocí pro supervelké a kapitálově silné podniky, než pro menší a střední podniky, a to nejen v zemědělství.
Zůstaneme-li ale právě u zemědělství, je zřejmé, že zrušení daně z nabytí půdy může ve svém důsledku znamenat další růst koncentrace půdní držby v rukou takových podniků a podnikatelů, kteří mají na nákup půdy dostatek kapitálu a jimž se takový krok více vyplatí. Je tak otázkou, zdali by mělo být zrušení daně z nabytí nemovitostí, minimálně při nákupu půdy, bianco šekem pro jakýkoli objem nakupované půdy, nebo zda by s takovým krokem neměly být spojeny třeba nějaké další podmínky. Protože to poslední, co naše krajina a naše zemědělství potřebuje, je vylepšení podmínek k nákupu půdy pro ty, kteří přispívají k přílišné koncentraci výroby a půdní držby.
Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR