Poměrně obšírná a zcela zásadní diskuze za přítomnosti náměstka ministra zemědělství pro řízení sekce pro společnou zemědělskou a rybářskou politiku EU Pavla Sekáče a jeho kolegů Petra Jílka, Filipa Lameše a Davida Kuny byla věnována jak složitosti preferenčních kritérií, tak neúměrné administrativní zátěži spojené s podáváním žádostí o dotace z Programu rozvoje venkova. Ze zkušeností sedláků vyplývá, že složitá administrativa činí potíže již i poradenským firmám a zejména menší sedláky odrazuje i od samotného podání žádosti.
Neúnosným se pro každodenní fungování menších a středních hospodářství stává i počet a náročnost kontrol nejrůznějších státních organizací. Jedním ze stěžejních úkolů Asociace tak v nejbližší době bude spolupráce s ministerstvem zemědělství na podstatném zjednodušení pravidel Programu rozvoje venkova a revizi počtu prováděných kontrol a požadavků dle evropské a národní legislativy. Jedním z možných řešení je i spolupráce s výzkumnými ústavy a univerzitami na možnostech zavedení dálkových kontrol, které jsou již praktikovány v některých státech Evropské unie. Vzhledem k tomu, že o zásadním zjednodušení systému Společné zemědělské politiky a snížení počtu kontrol se hovoří napříč členskými státy EU, bude Asociace tento směr podporovat i prostřednictvím svého členství v mezinárodní organizaci Copa.
O jednotlivých programech a také podpoře komerčních úvěrů hovořil předseda představenstva PGRLF Zdeněk Nekula, který informoval o vysokém počtu žádostí jak v rámci jarního, tak podzimního kola programu pro investiční a provozní úvěry. V rámci jarního kola byl počet podaných žádostí čtyřnásobný, než bylo možné pokrýt, v rámci podzimního kola, kdy byly podmínky zpřísněny, šlo opět o značný převis. Velké procento žádostí bylo zamítnuto z důvodu nedostatečného finančního zdraví. Mezi členy Asociace jsou známy případy, kdy odmítnutý zemědělec dostal následně ihned úvěr od bankovní instituce. To v praxi potvrzuje názor ASZ, která se od počátku k poskytování úvěrů prostřednictvím PGRLF stavěla spíše negativně s odůvodněním, že tuto funkci v současné době zcela dostatečně plní právě bankovní instituce. Dle názoru Asociace se nejedná o efektivní využití finančních prostředků, které má fond k dispozici. Jako jeden z nejlepších a nejspravedlivějších nástrojů podpory zemědělců ASZ naopak považuje dotace úroků z úvěrů.
V přátelské a velmi vstřícné atmosféře proběhla vystoupení zástupců jednotlivých regionálních organizací a členských svazů, kteří informovali své kolegy sedláky o situaci v hospodaření ve své oblasti a také o společných aktivitách - seminářích, školeních, exkurzích, zájezdech a společenských akcích, které jsou nedílnou součástí této stavovské organizace všech sedláků. Potěšila i účast dvou zástupců nově vznikajícího regionu ASZ Brno-venkov, který by měl v brzké době rozšířit portfolio téměř pěti desítek členských organizací Asociace.
Rada se opět věnovala i potřebnosti prosazování rodinného modelu hospodaření jako celosvětově nejrozšířenějšího a nejosvědčenějšího s důrazem na jeho nesporný nefinanční přínos pro venkov. S cílem zlepšit postavení rodinných farem a vůbec rodinného podnikání bude ASZ ČR nadále spolupracovat i s dalšími partnerskými organizacemi.
Nechybělo vystoupení předsedy v letošním roce vzniklého Klubu mladých farmářů při ASZ ČR Šimona Maráka. Ten informoval nejen o hlavním poslání tohoto dobrovolného sdružení, kterým je zjednodušení generační výměny v rámci Asociace a oslovení nových zájemců o členství z řad mladých zemědělců, ale i o již proběhlých a plánovaných aktivitách. Mezi ně patří poznávání hospodářství členů ASZ v různých koutech republiky prostřednictvím společných zájezdů, uspořádání konference, připomínkování legislativních i nelegislativních návrhů s ohledem na případná specifika mladých sedláků či zapojení do činnosti Asociace formou účasti na různých pracovních skupinách MZe a jednáních se státní správou a partnerskými organizacemi v republikovém i mezinárodním měřítku.
Další jednání Rady ASZ ČR, kde bude na programu shrnutí požadavků a stanovisek této nevládní organizace, se uskuteční v březnu příštího roku.
Šárka Gorgoňová, mediální oddělení ASZ ČR
