Navržené změny v SZP
Diskutovaným tématem v zemědělském ranku je momentálně především zjednodušení Společné zemědělské politiky v rámci současného programovacího období. U přímých plateb jsou navrženy změny například u definice tzv. aktivního zemědělce, kde by měla být ponechána větší flexibilita na každém členském státu. Ten by si od roku 2018 mohl zvolit, zda bude kritérium uplatňovat jako celek, nebo zda si vybere jen část kritérií stanovených v evropském nařízení. Proti této změně se na jednání COPA ohradili Italové, kteří to považují za krok zpět. V Itálii podle jejich informací poklesl počet žádostí o přímé platby v důsledku zavedení kritéria aktivního zemědělce asi o čtvrtinu, což celkem nepochopitelně považují za pozitivní. Zrušeno by od roku 2018 mělo být také omezení maximálním počtem hektarů u příplatku pro mladé zemědělce. Důležité bude pouze to, aby členský stát dodržel celkový strop 2 % z rozpočtu na přímé platby.
V rámci PRV se bude zjednodušení týkat například definice mladého farmáře, kde bude možná spolupráce mezi více subjekty. Mladým zemědělcům bude nově umožněna také podpora formou finančních nástrojů. Evropská komise dále navrhuje rozšíření pravomocí monitorovacího výboru PRV o vydávání stanovisek k jednotlivým návrhům EK.
Jedná se také o zjednodušení tzv. greeningu, který je podle všech zjištění v aktuální podobě neefektivní a neplní očekávání. Změny u tohoto opatření jsou navrženy v tzv. delegovaných aktech, které ale Evropská farmářská organizace COPA, jíž je ASZ ČR členem, odmítá, a to především z toho důvodu, že návrh obsahuje úplný zákaz používání pesticidů na tzv. EFA plochách, tedy na plochách s pěstováním plodin vážících dusík, půdu ladem, meziplodiny a krycí plodiny. COPA greening v zásadě podporuje, ale pouze za podmínky, že příliš neztíží život zemědělcům a neohrozí produkční potenciál evropského zemědělství. Navržené delegované akty podle této organizace nepřinášejí požadované zjednodušení a zefektivnění.
Složité dotační podmínky jsou všude
Pravidelnou součástí jednání COPA jsou také informace z jednotlivých členských států. Tentokrát se zástupci členských organizací vyjadřovali k aplikaci SZP v jednotlivých státech a je zřejmé, že ve většině zemí je mnoho problémů obdobných jako ty, s nimiž se potýkají naši sedláci. Většina z nich zmiňuje opoždění plateb a protichůdné informace k dotačním podmínkám, které jsou natolik složité, že si zemědělci musí platit poradenské služby. Některé státy také už nyní hlásí vyčerpání financí na agroenvi a ekologické zemědělství. Zejména jižní země si pak často stěžují na odklon finančních prostředků z Programu rozvoje venkova do nezemědělských priorit, například na budování infrastruktury, zlepšení životního prostředí či dokonce pomoc imigrantům.
Sasové navrhují efektivní změny
Zajímavou prezentaci na téma kompletní změny nastavení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) po roce 2020 měl Dr. Falk Hohmann ze Saského ministerstva pro životní prostředí a zemědělství. Současný systém popsal velmi ilustrativně jako neprostupnou legislativní džungli, v níž se neztrácejí jen zemědělci, ale i samotní úředníci. Důsledkem je samozřejmě obrovská byrokratická zátěž, chybějící právní jistota, nadměrné kontroly a ztráta veřejné podpory. Podle saského ministerstva by tedy nemělo dojít pouze k „opravě“ stávajícího EAFRD, ale k celkové reorganizaci strategického a právního rámce a zásadní redukci legislativy. Svůj konkrétní návrh na novou koncepci saské ministerstvo vypracovalo v červnu 2016 a předkládá jej na různých úrovních při vyjednávání změn SZP.
Nový EAFRD by měl podle Němců poskytovat právní jistotu pro žadatele i úředníky, měl by se zaměřit na několik málo klíčových cílů v rámci rozvoje venkova s tím, že hlavním kritériem podpory investic by měla být kvalita projektu. Samozřejmě je také nutné předcházet zneužívání fondů, na druhé straně ale nelze pokračovat ve stávajícím systému kontrol. Ten je zcela neudržitelný, o čemž svědčí už to, že každé vyplacené euro stojí poplatníky dalších 30 centů na kontrolách! Začíná se proto hovořit o tzv. „Single audit principle“, tedy principu jedné kontroly, který by znamenal snížení počtu kontrol u samotných farmářů.
K budoucí podobě SZP se mohou vyjádřit všichni
Na jednání Skupiny pro občanský dialog pak bylo odprezentováno mnoho informací k právě probíhající revizi společné zemědělské politiky a také k budoucí podobě SZP po roce 2020. V současné době probíhá veřejná diskuse k SZP, a to formou dotazníkového šetření, do něhož se může zapojit skutečně kdokoliv (odkaz na dotazník v české verzi naleznete i na webu ASZ v sekci „krátké komentáře“). Po ukončení průzkumu 2. května budou výstupy zpracovány a následně počátkem července zveřejněny na konferenci v Bruselu za účasti komisaře Phila Hogana.
Vliv dotací na zaměstnanost
Velmi diskutovaná byla společná prezentace Bernda Schuha z Rakouského institutu pro územní plánování a Maura Viganiho z Institutu pro venkov a obce založeného při třech univerzitách ve Velké Británii. Pracovali spolu na výzkumu pro Evropský parlament, jehož smyslem bylo zjistit dopad SZP na vytváření pracovních míst na venkově, což je ostatně jedna z priorit systému zemědělských dotací a potažmo i současného předsedy Evropské komise. Z analýzy vyplynulo, že SZP sice pomáhá udržet zaměstnanost v zemědělství, ale otázkou je udržitelnost pracovních míst poté, co dotace přestanou do sektoru plynout. Pozitivní efekt mají zemědělské dotace hlavně u malých a rodinných farem, protože jim pomáhají přežít a udržet tak práci pro rodinu a místní obyvatele, které farma zaměstnává. Naopak u velkých podniků mají dotace dopad v tomto smyslu negativní, protože jsou většinou využity na nákup mechanizace a investice do technologií, což potřebu zaměstnávat pracovníky logicky snižuje.
Studie také porovnávala vliv I. a II. pilíře na zaměstnanost. Přímé platby se zdají být svým dopadem spíše negativní, a to především v návaznosti na decoupling plateb. Vazba na produkci ale na druhou stranu ani neměla být cílem přímých plateb, takže se zde ani podpora zaměstnanosti příliš neočekávala. Pozitivně naopak působí podle zjištění analýzy II. pilíř (PRV), ale pouze v případě, že je zacílený na rozšiřování aktivit zemědělských podniků, což je na rozhodnutí jednotlivých členských států. Pokud má tedy Program rozvoje venkova ambici zvýšit počty pracovních míst na venkově, měla by být podpořena diverzifikace činností.
Ing. Veronika Jenikovská, hlavní kancelář ASZ
