Letošní rok vystoupilo 11 řečníků, celkem se semináře zúčastnilo okolo 120 účastníků. Hlavním tématem byla především problematika krajiny, a to zejména z pohledu změn v krajině, struktury zemědělské výroby nebo z pohledu hybných sil českého zemědělství. Ivan Bičík z Přf UK na začátku programu představil přítomným, čím se RURAL zabýval, a také novou knihu s názvem Land use changes in the Czech Republic 1845 – 2010, vydanou v loňském roce. Zároveň také stručně představil hlavní události, které mezi těmito lety český venkov a zemědělství ovlivnily.
„Kdo je v Česku zemědělec“ očima geografa
V dopolední části semináře dále vystoupil Radim Perlín s prezentací: „Kdo je v Česku zemědělec? Struktura uživatelů zemědělského půdního fondu.“ Představil, kdo hospodaří na zemědělské půdě, počet a strukturu zemědělských podniků v ČR. Musím říci, že s některými jeho názory by asi většina sedláků nesouhlasila. Ve svém příspěvku uvedl: „Vlastníci nehrají v zemědělství významnou roli. V zemědělství dominují velké podniky, farmář, rodinná farma nehraje významnou roli – není aktér rozvoje venkova.“ V diskuzi mu bylo vyčteno, že „hází všechny uživatele zemědělského půdního fondu do jednoho pytle“ pouze podle právní formy hospodaření a dle LPISU. Autorka výše uvedeného komentáře konstatovala, že toto je příliš hrubý pohled a lidé z výzkumu by se měli více zajímat o motivaci, přesvědčení a o to, jak zemědělci na půdě hospodaří, ne jakou právní formu mají. Dále mu bylo představitelkou ÚZEI vyčteno, že velmi malé zemědělce označil jako „především čerpače dotací“. Nad tím, jak může být pro krajinu a obecně pro venkov prospěšný i ten nejmenší hospodář, se zřejmě asi nikdy nezamyslel.
Strategické plánování – nikdo neposlouchá
Lukáš Kalecký, poslední řečník dopoledního bloku, prezentoval „Strategické plánování ve veřejné zprávě v podmínkách ČR. Uvedl: „V projektu za přibližně půl miliardy bylo vytvořeno 186 strategických dokumentů a při auditu MF nebyly zjištěny žádné nedostatky a k tomu ještě dostal projektový tým od Auditního orgánu pochvalu.“ Sám však označil toto plánování spíše za slavné „Potěmkinovy vesnice“. „V ČR je přestrategizováno. U nás se považuje za úspěch jen sepsání papíru, ne to že budu něco realizovat, přitom strategie by měla sloužit pouze jako pomoc k nějaké změně“, přispěl do diskuze Perlín.
Hlavní změny na českém venkově a zemědělství pohledem zákonodárce
V odpolední části programu přispěla svým vystoupením senátorka a místopředsedkyně stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Veronika Vrecionová. Konstatovala, že dle jejího názoru jsou pro rozvoj venkova klíčové čtyři body – cílené vytváření pracovních příležitostí, kvalita půdy a dostatek vody pro zemědělství, podpora aktivních na venkově působících komunit a dobudování veřejné infrastruktury, aby mohl být obyvatelům venkova poskytován plnohodnotný život. Dle jejího názoru by měly být přehodnoceny současné podmínky greeningu, měly by být více podporovány malé a střední podniky a rodinné farmy. Ty označila za nositele pracovních míst, aktéry rozvoje venkova a prvky vytvářející identitu regionu. „Tato vláda má snahu kontrolovat vše a každého, evidentně nadbíhá velkým firmám a to i v oblasti zemědělství a venkova. Současná legislativa dle mého názoru povede k útlumu podnikání na venkově (rušení místních obchodů, hospod). Současné vedení MZe pouze zvyšuje byrokracii, nastavuje podmínky tak, aby vyhovovaly velkým firmám, a naprosto zanedbává malé a střední zemědělce, sedláky a rodinné farmy,“ uvedla. Dále hovořila o navrhovaném uzákonění předkupního práva při prodeji zemědělské půdy. „Nástupci JZD pracují na 90 % pronajaté půdy, malí a střední zemědělci nehospodaří většinou na více jak 40 % pronajaté půdy. Je tedy více než zřejmé, že by tento zákon nahrával zase těm velkým. Sedláci jsou lidé, kteří budou s půdou hospodařit tak, aby se zachovala její kvalita, aby měli co předat budoucím generacím. Tady je ta správná cesta, bohužel většina legislativců si to neuvědomuje,“ konstatovala.
V závěrečné třetině semináře vystoupili doktorandi Přf UK. Ti představili své rozpracované doktorandské práce a postupy řešení projektů GAUK. Mezi témata patřila: Aktivita obyvatel a kvalita života, Participace lokálních aktérů působících v turismu na rozvoj Východních Krkonoš, Dopravně podmíněné exkluse ve venkovských oblastech Česka a Sakrální krajina českého venkova.
Více informací a jednotlivé prezentace ze semináře naleznete zde:
http://geography.cz/2016/02/seminar-venkov-2016-2/
Pavlína Rejchrtová
