„Zelená energetika“ je slepou uličkou

Sdílejte článek
„Zelená energetika“ je slepou uličkou

Seminář „Půda – nejcennější komodita“, organizovaný v rámci Mezinárodního roku půdy Asociací soukromého zemědělství ČR, se v druhé polovině dubna uskutečnil i na Moravě, konkrétně v obci Příkazy u Olomouce. Do budovy zdejšího hotelu, která původně sloužila jako rolnická záložna, se sjeli jak sedláci a vlastníci půdy z mnoha moravských regionů, tak odborníci na problematiku půdního fondu z řad státních organizací, akademické sféry i nevládních sdružení.


První polovina semináře byla, stejně jako o týden dříve v Chlumci nad Cidlinou, pod taktovkou společnosti PRP Technologies, která je hlavním odborným partnerem všech letošních seminářů pořádaných asociací. Po úvodní praktické ukázce půdního profilu v daném katastru, kterou demonstroval Milan Sáňka z Masarykovy univerzity v Brně, následovaly prezentace s návrhy technologických řešení pro zlepšení půdního stavu včetně výsledků ze stacionárního technologického pokusu s konkrétními přípravky ovlivňujícími fyzikální vlastnosti půdy. Ty realizoval v průběhu několika posledních let Výzkumný ústav pícninářský Troubsko.

Odborný poradce Karel Říha se zaměřil na nejdůležitější aspekty zdravého porostu -  strukturu a zpracování půdy, dobrou zásobu všech živin a u ozimů podzimní ochranu. „Je škoda, že většina zemědělců hlídá pouze praporcový a druhý list, klas a stéblo a téměř nikdo zatím nesleduje patogeny na patách a kořenech obilnin. Přitom péče o půdu a kořeny rostlin šetří až 30 % nákladů na ochranu a umožní lepší využití zejména pohyblivých hnojiv. Nedostatek kořenů vyžaduje dodatkové dávky hnojiv a snižuje využití dusíku,“ poznamenal Říha.

Varovné dopady „zelené energetiky“

Trendům v současném zemědělství a jejich možnému dopadu na půdní úrodnost a zdraví rostlin se věnoval ředitel Sekce zemědělských vstupů Ústředního zkušebního a kontrolního ústavu zemědělského v Brně Miroslav Florián. Mezi hlavními aktuálními rysy zemědělství u nás jmenoval drastický pokles stavů hospodářských zvířat, klesající plochy víceletých pícnin, luskovin a cukrovky, narušené (nebo skoro neexistující) osevní postupy, „zelenou energetiku“ – kukuřici, řepku, spalování slámy, nedostatek nebo absenci organického hnojení, absenci vápnění a hnojení fosforem a draslíkem a produkci s minimální přidanou hodnotou (převážně suroviny).

„Obzvláště varovné jsou dopady „zelené energetiky“. Kukuřice pro výrobu bioplynu způsobuje erozi, šíření patogenních hub a tím mykotoxinů. Zastoupení řepky významně překračuje racionální mez, řada zemědělských podniků jí pěstují na 33 % výměry, v některých má dokonce až 50 % zastoupení. Spalování „odpadní“ biomasy k energetickému využití vede k zesílenému exportu organické hmoty a zejména draslíku, aniž by byly nahrazeny jinak. Tyto postupy jsou pak paradoxně dotovány s odkazem na to, že se jedná o obnovitelné zdroje a tedy trvale udržitelné hospodaření,“ upozornil Miroslav Florián a dodal: „V důsledku toho, že půdě chybí kvalitní organická hmota, se prohlubuje  mineralizace - rozklad humusu a nový nevzniká. Půda ztrácí schopnost propouštět a také sorbovat vodu, stejně tak živiny, takže dochází nejen ke ztrátám, ale fakticky k „hydroponizaci“ pěstování na polích - nově spíše minerálních substrátech. Je omezena hygienizační a sanitační funkce půdy a důsledkem pak je pomalejší rozklad kontaminantů, například pesticidů!“

Řešení existuje

K obecným možnostem řešení dle Floriána patří přesměrování dotací tak, aby skutečně poskytovaly nějakou přidanou hodnotu státu - daňovému poplatníkovi, zvýšení zájmu veřejnosti o zemědělství ve vazbě na životní prostředí a také lepší povědomí vlastníků půdy o hospodaření na jimi pronajatých pozemcích.

Monitoring eroze - účinný nástroj ochrany půdy   

Monitoringu eroze a nové protierozní vyhlášky se týkala vystoupení pracovníků z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Ten ve spolupráci se Státním pozemkovým úřadem od roku 2012 realizuje projekt Monitoringu eroze zemědělské půdy, který byl spuštěn pro získání a vyhodnocení objektivních informací o rozsahu problémů s erozí a účinnosti politik v této oblasti. K dubnu 2015 bylo v databázi monitoringu evidováno 521 událostí, z toho 136 událostí opakovaných (více na http://me.vumop.cz).

Monitoring erozních událostí považujeme za velice důležitý nástroj a doufáme, že se pro něj najdou prostředky v rozpočtu Ministerstva zemědělství. Jedním z důvodů, proč letošní semináře u příležitosti Mezinárodního roku půdy naše asociace pořádá, je právě vzbuzení většího zájmu o problematiku u těch, kteří o daných opatřeních ve svých funkcích rozhodují,“ řekl předseda ASZ ČR Josef Stehlík.  

Na protierozní vyhlášce nyní pracuje Ministerstvo životního prostředí. Pro zemědělskou veřejnost je klíčové, zda bude v souladu se standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES 5), zda a kdy budou dostupné informace a jestli bude čas na provedení potřebných změn v hospodaření.

„Standardy DZES však problematiku ochrany půdy před erozí řeší nedostatečně a MZe je za nastavení těchto standardů dlouhodobě kritizováno nejen odbornou veřejností, ale i zástupci místních samospráv, kteří následky eroze pravidelně řeší ve svých obcích. Současné nastavení standardů má dva zásadní problémy – nedostatečnou plochu, na které je nutné v jeho rámci dodržovat půdoochranné opatření a nedostatečnou účinnost opatření, kterými lze jeho požadavky plnit. DZES 5 pokrývá plochu cca 11 % orné půdy, a to i přesto, že dle odborných analýz je erozně ohrožených více než 50 % plochy orné půdy,“ vysvětlili v průběhu semináře pracovníci VÚMOP.   

Rodinné farmy – záruka zdravé půdy

Následovala diskuse všech zúčastněných, která je vždy hlavním smyslem těchto seminářů. „Základem úspěšného vyřešení jakéhokoliv problému je jeho pojmenování. Tím se v případě problematiky půdního fondu řídila naše asociace již v době, kdy ho všichni považovali za okrajový. Dnes je však více než jasné, že degradace půdy přímo souvisí s velkoplošným, průmyslovým zemědělstvím. Bez jakéhokoliv paušalizování je totiž zřejmé, že se zvětšující se vzdáleností od místa, kde člověk-hospodář skutečně žije, se logicky snižuje zájem o to, jaké dopady podnikání na dané okolí má. Z hlediska budoucnosti by proto i v naší kotlině, stejně jako všude jinde ve světě, měla ve vztahu k půdě hrát prim zodpovědnost sedláků spojená se snahou předat tento nejcennější výrobní prostředek svým následovníkům v co nejlepším stavu," upozornil tajemník ASZ ČR Jaroslav Šebek.

Jednou z farem, kde o půdu náležitě pečují, je i Farma Hrnčíř v Proseči pod Křemešníkem. Tam se pod názvem „Půda v mém vlastnictví“ uskuteční v sobotu 16. května další z letošních seminářů, pořádaných Asociací soukromého zemědělství v rámci Mezinárodního roku půdy. „Bude součástí celodenních Selských slavností, během nichž mají zejména rodiny s dětmi možnost poznat formou hry vše o životě na farmě," informoval předseda ASZ ČR Josef Stehlík.  

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ ČR

Slavnosti Hrnčíř

Program Farma Hrnčíř 16 5
 
 
 



 
 
 


Přečteno: 306x
Katalog farem