Kavalírová se narodila v roce 1923 v Opočně, zde absolvovala Masarykovu vyšší školu zdravotní a sociální péče. Jejím snem bylo stát se lékařkou, avšak další studium jí bylo znemožněno vinou uzavření vysokých škol nacisty za druhé světové války. Na Lékařskou fakultu Univerzy Karlovy se zapsala záhy po osvobození, v roce 1948 jí však bylo zakázáno docházet na jakoukoliv vysokou školu, a to z důvodu její účasti v protestním pochodu studentů na Pražský hrad, jenž se konal 25. února 1948, a dále kvůli jejímu působení v Československé straně národně socialistické.

Nebyla to však zdaleka poslední rána, kterou totalitní režim této ženě zasadil. Po vyloučení ze školy pracovala jako zdravotní sestra v uranových dolech v Jáchymově, v roce 1956 byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena za vlastizradu a byla jí odebrána svoboda po dobu pěti let. O tři roky později se dočkala podmíněného propuštění, pracovat však mohla pouze v dělnických profesích. V roce 1967 byla rehabilitována, později se znovu zapsala na studium medicíny, práv a dalších oborů.

V roce 1990 se stala místopředsedkyní Konfederace politických vězňů, v roce 2003 byla zvolena předsedkyní a tuto funkci vykonávala až do své smrti. Od roku 2007 působila i v Radě ÚSTR (Ústav pro studium totalitních režimů). Celý svůj život věděla, jak důležité jsou vzdělání, svoboda, demokracie a další podobné hodnoty. Na mnoha akcích, často spolu s Asociací soukromého zemědělství ČR, je neváhala stále a stále připomínat, a to zejména proto, aby tato fakta nebyla zapomenuta a hrůzná minulost už se tak ve stejné či pozměněné podobě nemohla opakovat.

Za své společenské angažmá obdržela ocenění Zlaté lípy ministra obrany a Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy.

Poslední rozloučení s Naděždou Kavalírovou se uskuteční 27. ledna od 13 hodin v Bazilice Nanebevzetí Panny Marie na pražském Strahově.

Předsednictvo Asociace soukromého zemědělství ČR i členové kanceláře asociace si dovolují vyjádřit rodině a přátelům této statečné ženy upřímnou soustrast.

Hlavní kancelář ASZ