V úvodním bloku byl srovnán celkový profil zemědělství České republiky a státu Georgia. Příspěvek Václava Baška z ÚZEI se poměrně podrobně věnoval historii, struktuře a ekonomice českého zemědělství, poněkud skoupější na konkrétní informace bylo vystoupení Smithe. Stát Georgia je jedním z jihovýchodních států USA a jeho konkurenční výhodou je zejména kvalitní půda, dostatek vody a příznivé klima pro zemědělskou produkci. Zemědělství je velmi důležitým ekonomickým odvětvím, pracuje v něm asi každý sedmý ekonomicky aktivní obyvatel státu. Nejdůležitější zemědělskou komoditou je drůbež - a to jak drůbeží maso, tak vejce. V rámci živočišné výroby zmínil Smith také produkci selat, chov skotu a koní.

Stát Georgia je sice známý jako stát broskví, nejdůležitějšími plodinami však jsou arašídy (stát je jejich největším světovým producentem) a bavlna. Přední místo v rámci USA si Georgia drží také v pěstování ovoce a zeleniny - především již zmíněných broskví, které jsou „národním ovocem“ a borůvek, dále melounů a jahod. Dalšími důležitými plodinami jsou samozřejmě sója (v drtivé většině GMO), tabák, kukuřice (opět ve velké většině GMO - bt), víno. Zajímavostí je produkce trávníkových „koberců“, pěstování stromků a sladké cibule vidalia, která se pěstuje pouze zde.

Georgia má na 65% půdy zalesněno, takže významnou část zemědělské ekonomiky tvoří také lesnictví a dřevařský průmysl. Dřevo by v budoucnu mělo být stále více využíváno k produkci biomasy. Dalšími odvětvími, která na zemědělství navazují, jsou agroturistika a výroba etanolu (z kukuřice). Pomalu se v Georgii také rozjíždí aquakultura, uvažuje se hlavně o produkci kaviáru a chovu sumců.

Počet farem ve státě Georgia je momentálně kolem 47.000, ale neustále se pomalu snižuje, naopak se zvyšuje průměrná velikost farmy (podle webu www.georgiaencyclopedia.org je nyní zhruba 95 ha, většina farem je ale spíš menších, s výměrou do 40 ha). Stát věnuje hodně prostředků na výzkum a na podporu programů pro mládež a vzdělávání. (viz http://agribusiness.georgiainnovation.org)

Na dotaz náměstka ministra Jiřího Urbana jsme se dozvěděli také základní charakteristiku zemědělských dotací. Ty jsou v USA tvz. „kontracyklické“. Jedná se o federální dotace přizpůsobené jednotlivým státům. Jejich funkcí je kompenzovat ušlý zisk a vyplácejí se na základě cen na trhu. Pokud se ceny komodit zvýší na určitou úroveň, dotace se nevyplácí vůbec. Farmáře tento systém nutí pěstovat to, o co je zájem a nutí jej také inovovat postupy hospodaření. V příspěvku zazněl také názor, že Společná zemědělská politika EU je neudržitelná a je nutno ji přehodnotit. Na druhou stranu by ale ČR podle Smithe měla těžit ze systému, kdy dostává méně dotací než EU-15, a snažit se „náskok“ starých členských států dohnat flexibilitou a inovacemi. To pak při vyrovnání sazeb dotací bude naopak pro ČR výhodou. Cílem je obejít se plně bez dotací.

Druhý blok byl věnován obnovitelným zdrojům a biotechnologiím v zemědělství. O využití biopaliv v ČR informoval Petr Jevič (VÚZT). Kromě informací o vývoji použití biopaliv zmínil aktuální daňovou podporu (od 1. 10. 2009) biopaliv. Základními charakteristikami trhu s biopalivy v ČR je kapacita výrazně převyšující výrobu, velká role exportu a unikátní síť produktovodů.

Sergej Usťak z VÚRV doplnil informaci o biomase a jejím využití v ČR. V rámci EU je ČR na 8. - 9. místě z hlediska využívání biomasy na obyvatele (celkem asi 6,8 mil. tun/rok). Velkou zásluhu na tom má hlavně využívání dřeva na topení (zejména na venkově). Z biomasy je u nás produkováno asi 5% elektřiny a stejný podíl tepla (47% dřevo, 31% zbytková biomasa, 7,7% voda, dále solární a větrná energie). Ve spotřebě a produkci biomasy již u nás nelze očekávat žádný zásadní průlom, hlavní problém je v ceně - biomasa nemůže konkurovat ceně uhlí, které nakupují elektrárny pro výrobu elektřiny. Potenciál dalšího zvýšení využívání biomasy je možný spatřovat jedině v importu biomasy, rozšíření porostů rychle rostoucích dřevin a zvýšení spotřeby standardizovaných biopaliv.

Jill Stuckey popsala situaci kolem biopaliv ve státě Georgia. Velký význam zde má již zmíněné dřevařství. Georgia má největší rozlohu lesů ze všech států USA hned po Oregonu (tam ale komerční dřevařství téměř neexistuje). Celková plocha lesů je asi 4 mil. hektarů. Další výhodou je také dostatek sluneční energie - Georgia leží na jihu USA. Solární energie chtějí v budoucnu hodně rozvíjet. Dalším využívaným obnovitelným zdrojem jsou odpadní plyny jímané na skládkách.

Zdroje k výrobě bionafty v podstatě kopírují spektrum nejčastějších komodit - arašídový a sojový tuk a odpadní tuk z drůbežářství. Etanol, kterého se v Georgii ročně vyrobí asi necelé 2 miliony litrů, se vyrábí hlavně z odpadních kvasnic z pivovarů, cukrové třtiny, kukuřice a brambor. Používá se také celulózní palivo vyráběné ze dřeva, bavlny a trávy. V Georgii usilují o další zvýšení výroby biopaliv, protože jejich současná produkce zatím nepokrývá spotřebu. Pro další rozvoj tohoto odvětví v současnosti probíhá intenzívní výzkum mořských řas, které by se v budoucnu mohly stát velmi důležitým a efektivním obnovitelným zdrojem.

Dotace, které v USA podporují především perspektivní nové obory, jsou využívány i pro podporu biomasy a biopaliv. Každá tuna biomasy dodaná na základě smlouvy do podniku, který produkuje energii, je podpořena 45 USD. Tato částka by měla vykompenzovat náklady spojené se změnou plodiny v případě, že se farmář rozhodně pěstovat energetické plodiny. Dále je podporována (z federálních zdrojů) bionafta - každý galon (cca 4 litry) je podpořen jedním dolarem. Ročně se vyrobí asi 12 milionů galonů.

Poslední blok byl věnovaný GMO. Za českou stranu se ho účastnil Petr Beneš z MZe, který se věnoval hlavně problematice schvalovacího procesu a legislativy kolem GMO v EU. V ČR je výměra GM plodina asi 8,5 tisíc ha, problém je ale s odbytem.

Donnie Smith svůj příspěvek ke GMO začal problematikou ochrany životního prostředí. Georgia má program na ochranu půdy. Jedná se o program pro farmáře, kteří v případě vstupu do něj dostanou grant na nákup půdy a tu pak musejí využívat k šetrnému zemědělství. Každoročně je také vyhlašována soutěž, v níž jsou oceňováni zemědělci, kteří se chovají ekologicky. Dále existuje celostátní plán a rada pro vodohospodářství a podporováno je i bezorebné protierozní obdělávání půdy s použitím zeleného hnojení.

V USA se ve variantě GMO běžně pěstují jak plodiny s vloženým genem resistence vůči herbicidům (sója, kukuřice, řepka), tak vůči hmyzu (bavlna, brambory, kukuřice). Zhruba 75% sóje a 65% bavlny pěstované v Georgii jsou tzv. „Round Up Ready“ (jejich genetická úprava jim umožňuje přečkat ve zdraví zásah totálním herbicidem). GM úpravy mají vliv na snížení spotřeby insekticidů, zvýšení výnosu a obsahu živin v potravinách (například zvýšení obsahu vitaminu A v rýži), umožňují také výrobu farmaceutických surovin (inzulin, vakcíny). Obecný názor v USA přesto, že stále nejsou známé dlouhodobé efekty GM, což přiznal i Smith, je takový, že výhody pěstování GMO převažují nad nevýhodami.

Ing. Veronika Kutilová

Prezentace ze semináře jsou přístupné zde: http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=73&typ=1&val=45095&ids=0&katId=3115