Vývoj objemu produkce mléka ve světě

Největšími produkčními oblastmi na světě jsou Evropa a jižní Asie, kde je vyprodukováno asi 46% světové produkce mléka. V rámci Evropy jsou pak nejvýznamnějšími regiony (absolutní produkce) francouzská Bretaň, italská Lombardie a opět francouzský region Pays de la Loire.

Co se týče hustoty produkce mléka na km², jsou mimo Evropu a jižní Asii významné některé státy USA (Kalifornie, Idaho), centrální část Mexika, Cordoba v Argentině, Nový Zéland, australská Victorie, Izrael, Japonsko, Jižní Korea a jihozápad Ruska. V Evropě je produkce na km² nejintenzívnější (tj. nad 100t/km²) ve třech oblastech:

· pobřeží Francie, Belgie, Nizozemska, Německa a Dánska;

· západní část Velké Británie a Irska;

· jižní Německo, Švýcarsko a severní Itálie.

Světová produkce mléka dosáhla v roce 2007 celkem 655 mil. tun (z toho 551 mil. tun kravské mléko), což odpovídá nárůstu o 1,6% meziročně. Největší nárůst zaznamenala Čína, Indie, Rusko a USA. V EU-27 byl roční nákup mléka 132,62 mil. litrů, což je v podstatě stejné množství jako v roce předchozím, mezi jednotlivými státy však byly značné rozdíly. Na počátku roku 2008 začala produkce opět narůstat, nejvýrazněji ve Francii.

Vývoj cen krmiv a cen mléka v období 1981 - 2008

Časový přehled cen krmiv a vývoj farmářských cen mléka ve světě a jejich vzájemný poměr by měl poukázat na dlouhodobé trendy základních ukazatelů ovlivňujících ekonomiku produkce mléka v jednotlivých světových regionech.

Ke srovnání ceny krmiv ve světě jsou používány dvě základní suroviny v poměru 0,3 kg sóje a 0,7 kg kukuřice, případně ječmene (ukazatel ceny krmiv).

Cena sojové moučky se v letech 1981 - 2006 pohybovala stále zhruba kolem průměrné ceny 212 USD/t. Vyšší úroveň ceny byla zaznamenána v roce 2004 (260 USD/t), do konce roku se ale cena vrátila přibližně k průměru. V roce 2007 cena vzrostla na 307 USD/t a tento růst pokračuje i v letošním roce (červen 2008 471 USD/t).

Kukuřičné zrno se v období 1981 - 2006 prodávalo průměrně za 109 USD/t, v roce 2007 cena začala narůstat a v první polovině roku 2008 dosáhla 241 USD/t.

Průměr ukazatele cen krmiv se v letech 1981 - 2006 pohyboval kolem průměru 14 USD/kg. Významnější výkyv byl zaznamenán v roce 1996, kdy cena stoupla až na 20 USD, ale do roku 1999 se propadla zpět na 11 USD. Od roku 2000 se pak ukazatel postupně zvyšoval (s výjimkou roku 2004) až na 14,8 USD v roce 2006. V roce následujícím se pak cena prudce zvýšila na 20,6 USD.

Ve většině států ceny kopírovaly celosvětový průměr. Dlouhodobě nad úrovní jsou např. Německo (+10 - 20%) a Nový Zéland (+10%); pod úrovní byly například Polsko (-25%), USA (-10 - 20%), Argentina (-10 - 30%). V Číně od roku 1996 do roku 1999 ceny klesly z 22 USD na 17 a na této nízké úrovni zůstaly až do roku 2002. Od roku 2003 se začaly zvyšovat zpět na 22 USD v roce 2004. Další nárůst přišel vloni, zhruba o 30%. Indický trh s krmivy kopíruje ceny světové, stejně jako např. ukrajinský.

Zásadní nárůst cen v roce 2007 znamenal rozsah cen od 13,5 USD/100 kg v Argentině po 57,5 USD/100 kg na Islandu. Nízké ceny (do 20 USD) zůstaly v Argentině, USA, Kanadě, Brazílii, Pákistánu a většině zemí bývalého SSSR. Naopak vysoké ceny (nad 45 USD/100 kg) má Japonsko, Švýcarsko, Norsko Kamerun, Korea a Island. ČR se řadí mezi země se střední cenou. Průměrná cena na začátku roku 2008 byla 30,5 USD, v pololetí pak 34,6 USD/100 kg.

Vývoj cen mléka

Průměrná cena másla v období 1981 - 2006 činila 1 580 USD/t. V roce 2007 stoupla na 2 866 USD a v červnu 2008 činila 4 050 USD/t.

Průměrná cena sušeného odstředěného mléka (SOM) se do roku 1987 pohybovala po 1000 USD/t, pak začala pomalu stoupat a v roce 2007 dosáhla 4 250 USD/t. V červnu 2008 byla průměrná cena SOM 3 450 USD/t.

Pro srovnání ceny mléka se vypočítává tzv. hypotetická cena mléka (s použitím technických koeficientů a předpokládaných zpracovatelských nákladů). Tato cena byla velmi nízká v období 1981 - 1987 (8 - 13 USD/100 kg mléka), kolísavá v letech 1988 - 2006 (12 - 26 USD/100 kg) a od roku 2007 se dostala nad 46 USD/100 kg.

Vývoj koeficientu ceny mléka a krmiv

Tento ukazatel říká, kolik kg koncentrovaných krmiv je možné koupit za litr prodaného mléka. Tím v podstatě ukazuje výhodnost intenzívního/extenzívního hospodaření. Čím vyšší koeficient, tím je výhodnější použití koncentrovaných krmiv. Hodnoty nad 1,5 jsou považovány za příznivé, pod 1,5 naopak.

Na světových trzích koeficient s výjimkou poklesu v letech 2002 - 2004 vzrůstal ze 1,1 v roce 1996 na hodnotu 2,3 v roce 2007. Země, kde je koeficient příznivý jsou například Německo (kromě let 1996 a 1997 byl na úrovni 2,1 - 2,2), USA (pohybuje se mezi 2,1 a 3,7), Argentina (s výjimkou roku 2002 v rozmezí 1,5 - 2,0), dále Kanada, Súdán nebo Bangladéš. Naopak dlouhodobě nepříznivý koeficient je na Ukrajině (1 - 1,6), v Číně (1 - 1,5) a na novém Zélandu (1 - 1,4), mírně nepříznivý je v Indii, z evropských zemí dále v Norsku, Švýcarsku, Francii, Švédsku, Velké Británii, Irsku a většině východní Evropy. Těsně nad hranicí 1,5 se pohybují ostatní evropské země, bývalé státy SSSR, Mexiko, Argentina, Brazílie, Izrael a další.

Nízké hodnoty koeficientu jsou způsobeny buď nízkou cenou mléka (pod 20 USD/100 kg) nebo vysokou cenou krmiv (Švýcarsko, Norsko).

Ekonomika výroby mléka - srovnání ČR a Evropy (metodika IFCN)

Porovnání úrovně nákladů a příjmů podniků s výrobou mléka v ČR v roce 2006 s dalšími analyzovanými zeměmi EU vykazuje příznivé výsledky pro ČR, což znamená dobrou konkurenční pozici. Předběžné výsledky roku 2007 poukazují na mírné zhoršení ekonomiky českých producentů vůči dalším zemím EU.

Výsledky IFCN potvrzují variabilitu ekonomiky českých producentů; počty držitelů kvót ukazují na trend koncentrace výroby mléka. Výhodou českých producentů je dostupnost českého území pro německé zpracovatele.

Trh s mlékem v EU s navýšenými kvótami či bez omezení, jak je navržen v rámci Health Check, otevře prostor pro navýšení produkce mléka v úspěšných podnicích. Za těchto podmínek se předpokládá větší pohyb mléka v rámci EU. Nadprůměrná velikost českých podniků v rámci EU a výhoda snadnějšího svozu mléka vytváří pro české producenty příznivou pozici. Vliv úspěšnosti lokálního zpracovatele na ekonomiku producentů by se tak snížil.

Podle bulletinu ÚZEI zpracovala Ing. Veronika Kutilová