Svobodným jedincům se totiž dá jen těžko vládnout. Vlády musejí umět své kroky obhájit a argumentovat, a to bývá dost obtížné. Lid svobodný hlavně potřebuje záruku, že bude moci uplatňovat své svobody, a proto podporuje systém nějaké vlády, která by svobody svých občanů bránila. Pak je jistě pohodlnější delegovat odpovědnost za obranu území, regionu či státu na krále, ministry, prezidenty, vojsko, policii. Není to však bez rizika.

Tak například v dávné historii, po době soudců, vzniklo ve starém Izraeli království, i když Hospodin svůj lid varoval, že to bude znamenat velkou ztrátu svobod. Však i po zřízení římského císařství utrpěly svobody římských občanů. Je to něco za něco. A také to není nic nového.

A v dnešní době? V podstatě oligarchizované obchodní soustátí EU umožňuje nenápadný růst centrální vlády a oklešťuje občanské i podnikatelské svobody. Nakonec ale, při pohledu na Společnou zemědělskou politiku, to není až tak zlé, aspoň podle litery soudě.

Smutné však je, že naše „elity“ nejsou skutečnými elitami (ano, jsou výjimky) a nejsou ochotny využívat daných možností ku prospěchu našich zemědělců. Ve skutečnosti neprospívají nikomu, ani svobodě, ani konkurenceschopnosti a řeči o ochraně toho českého, jsou jen prázdná slova. Skrývá se pod nimi jen špatně maskovaná snaha prospět pouze velkofirmám kamarádů. A pokud možno formou dotací, to se přece dají získat peníze prakticky bezpracně. Však se vymýšlejí dotační tituly přímo na míru určitým firmám!

Jedinou hrází či obranou Čecha, Moravana či Slezana je podporovat SVOBODNÉ STAVY, tj. sedláky a živnostníky. Ovšem všichni spolubojovníci si musejí uvědomit, že boj nikdy nekončí, jen se mění jeho formy. Neexistuje totiž žádná ideální doba, žádný ideální stav. Možný ideál spočívá v pohybu, ve schopnosti reagovat na nepřízeň, dobývat pozice, i je ztrácet, to je totiž podstata života.

Usilování o svobody nikdy nekončí. Dávná privilegia, i ta nedávno dosažená, jsou respektována jenom tehdy, jsou-li svobodní občané (sedláci, živnostníci) dost silní, aby je ubránili. A v tom je také smysl existence Asociace soukromého zemědělství a jí spřátelených stavovských organizací. Jejich společným úsilím se daří  bránit se jednotné Agrární komoře, jednotné straně, jednotným odborům a všem státním sjednocujícím snahám.

Diverzifikovaný systém života i podnikání umožňuje životaschopnost rodinných hospodářství i živností. A naopak. Zato umořené a odpohlavněné stádo zničí i jediný vlk, stádo se rozprchne. Má-li však skupina svobodných občanů stejný postoj, a morální základ k tomu, má čáku obstát. Je možná dobré připomenout, co někde napsal filosof Jan Patočka, že morálka není dobrá jen k tomu, aby společnost fungovala, nýbrž prostě k tomu, aby člověk byl člověkem.

A jsme zase u jádra věci. Člověk, který není vnitřně ani vnějškově svobodný, to je ideál pro všechny politické systémy. Na to pozor! Nelze se spoléhat na to, že jsme demokratickým státem patřícím do demokratického soustátí Evropy. Na obou úrovních se objevují totalizující tendence, a těm lze vzdorovat jedině morálkou a svobodou!

Josef Duben