Co se týče sklizně v roce 2008, tak se jistě shodneme na tom, že nejvíc vydělal ten zemědělec, který byl uvážlivý a obilí, které sklidil, prodal hned o žních nebo ještě lépe, a to před žněmi na základě předem sjednaných kontraktů (podobně to bylo i u řepky případně máku). Je nutné přiznat, že těch, co prodali, v tomto období mnoho nebylo. Je zbytečné rozebírat důvody, které zemědělce vedly k tomu, že neprodávali a drželi své zrno na skladech. Čekali na cenu. K tomu, že se tak zachovali, je vedly tu prognózy analytiků respektive prognostické předpovědi „různých“ čelních představitelů nejmenovaných nevládních zemědělských organizací, tu zase určitá nenasytnost, protože všichni jsme byli namlsaní z cen komodit v hospodářském roce 2007/08 a všude znělo oblíbené: Počkáme si na cenu.
Všichni, kdo děláme obilí, víme, kde jsou ceny dnes…je celkem jedno, jestli je to potravinářská pšenice, krmný ječmen nebo oves…ceny jsou dnes pod úrovní 3000,- Kč za tunu a není zatím moc nadějí, že by tomu mělo být jinak. Je pravda, že se ve výjimečných případech podaří někomu prodat za lepší cenu. Většinou je to proto, že někteří obchodníci (zemědělci) mají uzavřené dlouhodobější kontrakty, kdy je možno docílit o něco lepší cenu, než je v současnosti obvyklé.
Dnes ráno jsem mluvil s jedním známým, který pracuje v jednom nejmenovaném mlýně. Kromě přání do nového roku padla otázka: „Tak jaké máte ceny pro rok 2009?“ Odpověď byla taková, jakou jsem očekával. Cena nákupu bude 2700,- až 2800,- Kč za tunu „A“ potravinářské pšenice. To už je opravdu výsměch! Ještě když si člověk uvědomí, že před rokem cena pšenice stejné kvality oscilovala někde kolem 7000,- Kč za tunu. Z té pšenice se mlela mouka, z té mouky se peklo pečivo, a to pečivo kupoval spotřebitel (obdobné to bylo i s jinými komoditami)! Kupoval, aniž by nějak výrazně protestoval proti prodejním cenám potravin obecně. Je jisté, že jsou lidé, kteří budou říkat, že potraviny jsou drahé, a to i v tom případě, že budou zadarmo. Jisté je, že potraviny v rámci spotřebního koše v ČR zaujímají významné místo, ne ale zásadní.
Obchodní společnosti… respektive společnosti, které se zabývají výkupem a zpracováním obilí dle mého názoru bezezbytku využívají situace na trhu s obilím a nabízejí přesně zkalkulovanou cenu, která je právně na úrovni cca 2800,- Kč za tunu. Vysvětlení je víc než jednoduché…jmenuje se intervenční cena. Všichni víme, že intervenční cena u obilí je už několik let 101,31 EUR za tunu. Při současném kurzu, kdy 1 EURO = 26,5 Kč se u intervenčního nákupu obilí dostáváme na cenu 2685,- Kč za tunu. To je cena v současnosti minimální. Zpracovatelé si tento fakt velice dobře uvědomují, a proto je jejich cena tam, kde je - těsně nad cenou intervenční. Je zřejmé, co to znamená. Zemědělci se za této ceny pořád ještě nevyplatí využít při prodeji obilí záchrannou síť intervenčního nákupu a zpracovatel nakupuje obilí za nejnižší možnou cenu. Lze předpokládat, že obchodníci nasadí obdobné ceny i ve žních 2009. Do žní je daleko, ale přesto si myslím, že rekordní úroda jako v roce 2008 se pravděpodobně konat nebude. Je mnoho proměnných, které se nedají předpovědět…lze se ale domnívat, že málokdy se dva roky po sobě opakuje příhodné počasí v průběhu celé vegetace porostů. Co se ale už dnes nechá poměrně přesně odhadnout je to, že zemědělci jsou bez finančních prostředků, bez těch finančních prostředků, které jsme měli v loňském roce. Všichni jsme hnojili, stříkali proti „houbovkám“, regulovali, desikovali a já nevím, co ještě...to, co se loni „narvalo“ do polí a porostů se už jen tak opakovat nebude. I to je důvod, který mě vede k tomu, že si myslím, že obilí bude méně než v roce 2008. Je samozřejmě také důležité, kolik obilí zbude ze žní 2008. Ať se obilí ale urodí kolik chce, tak je pravděpodobné, že obchodníci o žních 2009 vyrukují s cenami na úrovni někde kolem intervenční ceny (nevíme, jaký bude kurz). Budou to odůvodňovat tím, že jdeme do nových žní s vysokými zásobami, že ceny jinde v Evropě jsou také nízké, že je ekonomická krize...a já nevím, co ještě, vždyť to známe z každých žní (mimo rok 2007).
Co z toho vyplývá? Dle mých informací se v současné době záchranná síť intervenčních nákupů obilí využívá minimálně. Je pravda, že se to možná ještě změní, protože do žní 2009 je ještě poměrně daleko a obilí na skladech je ještě relativně hodně. Mám ale názor, že je třeba uvažovat nad tím, zda neexistuje možnost, jak ovlivnit cenu obilí právě v hospodářském roce 2009/10, kdy má kulminovat ekonomická krize a kdy se bude hodit každá stovka za tunu obilí navíc než je cena intervenční.
Mé řešení se možná bude zdát někomu hříšné, ale je prý reálné. Můj návrh zní: zvyšme intervenční cenu nákupu obilí. Zkusme se zamyslet nad tím, co by se stalo, kdyby se intervenční cena zvýšila např. na 116,31 EUR za tunu. Při dnešním kurzu se dostáváme na cenu 3082,- Kč za tunu.
Oproti současné ceně je to o nějakých 300,- až 400,- Kč za tunu navíc. Jaký vliv by to mělo na jednotlivé zainteresované strany? To znamená na zpracovatele obilí, spotřebitele, na EU (která financuje intervenční nákup obilí) a nakonec na nás zemědělce.
· na zpracovatele to žádný výrazný vliv mít nemůže, v loňském roce nakupovali obilí za cenu 6000,- až 7000,- Kč za tunu a přesto své produkty na trhu dokázali uplatnit;
· na spotřebitele zvýšení ceny u obilí zapůsobí obdobně, už si totiž vyzkoušeli jaké to je nakupovat potraviny při cenách komodit, jaké byly po žních 2007;
· na EU - potřeba prostředků na případný intervenční nákup obilí - neobával bych se nějakého velkého využívání intervenčních nákupů (tím pádem potřeby velkých finančních prostředků) po žních v roce 2009, a to z důvodu, že je možné předpokládat nižší sklizeň obilovin, a to nejen v ČR, a také proto, že navýšení intervenční ceny by bylo v řádu jednotek % (obchodníci - zpracovatelé by byli s cenou zase o něco výše).
· vliv na zemědělce je asi zbytečný popisovat, každá stovka za tunu obilí navíc dobrá!
Intervenční cenu u nákupu obilí lze dle mého názoru chápat, jako psychologickou hranici, kolem které osciluje cena obilí na volném trhu v případě recese. Osobně si samozřejmě přeji, aby ceny obilí byly po žních 2009 úplně někde jinde, než ve výši intervenční ceny.
Celé to, co jsem výše napsal je pouze zamyšlení tak, jak jsem uvedl v nadpise. Zamyšlení, které předpokládá určitý vývoj…kdy jsem se částečně pokusil věštit z křišťálové koule, tak jak s oblibou někteří často dělají. Celé toto zamyšlení má mít jediný účinek, a to nastartovat diskuzi o tom, zda má smysl začít proces, který by vedl ke zvýšení intervenčních cen při nákupu obilí v EU. Opakuji tato možnost je údajně reálná, respektive technicky možná. Osobně si nedělám žádné iluze, že by to bylo něco jednoduchého, protože všichni víme jak je složité v rámci EU cokoliv prosadit. Ale také si myslím, že v současné době, v rámci našeho předsednictví EU bychom mohli takovou diskusi nastartovat. Petr Gandalovič by jistě i tento úkol ještě zvládnul, a to přesto, že už má naloženo dost v rámci řešení problémů na trhu s mlékem.
V Přísečné, 10. ledna 2009
Ing. Václav Perník, místopředseda ASZ ČR
