Pečlivá příprava se vyplatila, neboť průběh zájezdu byl bez jakýchkoliv komplikací. Ubytováni jsme byli v městečku Schwaz, z něhož jsme každé ráno vyjížděli za naplánovaným programem. Taktéž počasí nám přálo – bylo nezvykle teplo, a tak jsme měli možnost obdivovat práci místních farmářů, kteří právě sklízeli seno. Všude jsme viděli dokonale vysečené plochy – od cest až k pásmům lesů. A to přesto, že svahy, ze kterých sklízí, jsou vyloženě krkolomné a tak používají speciální techniku, či seno stahují na plachtách smykem. Většinou jsme zahlédli pracovat celé rodiny včetně dětí.

A nyní již k jednotlivým bodům programu, který začínal v druhém největším městě severního Tyrolska – Kufsteinu. To si díky množství památek vysloužilo přezdívku „Perla Tyrolska“ a zcela právem. Bohatá historie byla znát skutečně na každém kroku, zaujaly nás i krásné uličky s obchůdky, kde jsme objevili spoustu suvenýrů s motivem jelena. Nepřehlédnutelná byla i všudypřítomná upravenost a čistota (Jak to ti Rakušané dělají?). Za zhlédnutí bezesporu stojí i mohutná pevnost, která se vypíná nad městem, a jež ve středověku sloužila jako vězení. Nyní je v ní umístěno národopisné muzeum a v její věži údajně největší venkovní varhany na světě – Varhany hrdinů. 

Srdečné přivítání na první rodinné farmě

Velmi srdečného přivítání se nám dostalo na farmě Dallnhof  rodiny Unterrainerových v Bad Häringu, která se pyšní čtyřsetletou historií. Rodina se do roku 1991 zabývala chovem mléčného skotu, postupně však vybudovala penzion a zaměřila se na chov daňků. Pokoje jsou vzhledem k tomu, že v místě se nacházejí lázně, využívány jak lázeňskými hosty, tak tamním personálem. Daňci jsou poráženi střelbou přímo na farmě, funguje zde i bourárna a samozřejmě přímý prodej zákazníkům. Majitel farmy Hannes Unterreiner nám sdělil, že vybudování bourárny nebylo levnou záležitostí, avšak v Rakousku má zpracování faremní produkce a její prodej ze dvora velkou podporu státu, který pro ně hned od počátku vytvořil vhodné podmínky a odpovídající legislativu. Bohužel v zemích, kde zákony tvoří úředníci pod vlivem obchodních řetězců, se podobnému nastavení zcela úmyslně brání.

Součástí faremní bourárny je i zařízení na výrobu pálenky, neboť v Tyrolsku se daří pěstování ovoce a výroba tohoto lahodného moku zde má dlouhou tradici. Po prohlídce výběhu s daňky a vůbec celé farmy následovalo bohaté pohoštění včetně degustace pálenky. Po celou dobu se nám velmi ochotně věnovali všichni členové rodiny a my byli potěšeni, že jsme měli možnost vidět dokonalý příklad přizpůsobení tradice současným podmínkám.

Taje výroby tyrolského špeku

V Zillertálském údolí ve Fügenu jsme se seznámili s další místní specialitou - špekem. Jeho výrobou se zabývá i námi navštívená rodina Pfisterových, která zde žije od roku 1640. Majitel nám podrobně vyložil celý postup výroby této pochoutky, který je dodržován již celou řadu let. Tkví zejména ve správném naložení vepřového masa do soli a koření, jeho následného uzení po dobu sedmi nocí a zhruba tří až šestiměsíčního sušení. Stále zde funguje původní udírna, která byla jen několikrát nezbytně opravována. Pfisterovi udí zhruba jedenkrát za měsíc i jelení kýty, ovšem kratším postupem. V rodinném obchůdku, kde je kromě uzenin k prodeji i pálenka, jsme si zakoupili špek s dlouhou trvanlivostí, která však dle slov majitele ani není třeba, jelikož pochoutka bývá většinou ihned zkonzumována.

Následovala prohlídka tyrolského skanzenu zemědělských usedlostí v Kramsachu, která nám umožnila nahlédnout do historie selské kultury v Tyrolsku a poté výstup romantickou soutěskou Rosengartenschlucht k horskému středisku Imst a lesní sestup zpět. Nechali jsme se okouzlit nádhernou horskou přírodou, množstvím květů, jalovcovým lesem a překrásnými výhledy.

Hospodaření pod vrcholky hor

Další rodinnou farmu, která se šikovně snaží vyhovět současným trendům, jsme si měli možnost prohlédnout přímo v srdci alpské oblasti Zillertal – v Hippachu, ležícím v nadmořské výšce 800 m. I zdejší rodina Paulerhofových se původně zabývala chovem mléčného skotu a postupně se přeorientovala na turistiku. Provozuje restauraci, penzion a před čtyřmi lety otevřela horskou chatu ve výšce 2021 m n.m. určenou zejména pro zimní turistiku. Restaurace je zařízena na běžný provoz i společenské akce, je zde i zázemí pro děti a venkovní posezení v alpském stylu. Ve svahu pod restaurací se nacházejí sady a výběh pro jeleny. Maso z farmy je samozřejmě využíváno jako specialita v restauraci. Opět jsme si prohlédli faremní bourárnu a nezbytnou palírnu. Ochutnali jsme výrobky z jeleního masa a pálenku, která je vyráběna tradičním postupem s přidáním alpských bylin. Dokonalé seznámení s provozem farmy, kterou nás provedla majitelka Beatrice Bair, završil oběd ve zdejší restauraci připravený z jeleního masa.

Wildpark Aurach – nevídaná atrakce pro turisty

Nevídaná a pro návštěvníky jistě výjimečná atrakce se nalézá v centru Kitzbühelských Alp v nadmořské výšce 1100 metrů. Jde o největší tyrolskou rezervaci Wildpark Aurach o rozsahu 40 hektarů – park zvěře, kde je v přirozených výbězích chováno přes 200 domácích i exotických zvířat. Hlavním principem je umožnit návštěvníkům pozorování zvěře zblízka a přímý kontakt. Takto jsou chováni jeleni, daňci, mufloni a některá domácí zvířata. Další druhy jako např. divočáci, rysi či kozorožci mají uzavřené výběhy. Velmi pestrý je dětský koutek s koňmi, osly, lamami, prasaty, králíky a morčaty.

Volně chovaná zvěř byla cíleně ochočována a je pravidelně krmena (kontaktní krmení), aby ji mohli návštěvníci dobře pozorovat. Je zde i restaurace, prodej četných suvenýrů a spousta informačních tabulí. Park je po celý rok vítaným zpestřením pro turisty, slouží k poučení i zábavě. I my jsme zde strávili příjemné chvíle pozorováním zvěře.

Svět se mění

Svět se mění. Do Alp přišli turisté a tak jim místní sedláci postupně vytvářeli dobré podmínky - ubytování, turistické cesty, sjezdovky, chaty apod. Došlo i ke změně v zaměření farem – řada sedláků ustoupila od chovu krav a přeorientovala se na daňky a jeleny.

Také u nás proběhly zásadní změny. I my se snažíme nacházet další možnosti pro život a práci na venkově, ale obzvláště chovatelé farmové zvěře by mohli psát romány, jak říká Václav Dašek, o nepochopení a úmyslném škození ze strany našich úředníků.

Pětidenní zájezd jsme zakončili turistickým programem, a to návštěvou Krimmelských vodopádů, hlavního města Tyrolska Innsbrucku a projížďkou na nejkrásnějším tyrolském jezeře obklopeném zalesněnými stráněmi a štíty hor – Achensee. Domů jsme se vrátili obohaceni o spoustu nových zážitků a již nyní přemýšlíme, kam zavítáme příště…

Ing. Václav Pařízek