Všude je chléb o dvou kůrkách

Sdílejte článek
Všude je chléb o dvou kůrkách

Protože se loňský zájezd naší regionální ASZ Benešov do Rakouska setkal s velkým úspěchem a protože na území našich jižních sousedů se nachází nespočet opravdu zajímavých hospodářství, rozhodli jsme se v letošním roce zájezd zopakovat. Celkem 32 členů Asociace tak mělo možnost navštívit během dvou dnů celkem pět farem Dolního Rakouska a vedle načerpání inspirace se seznámit s každodenními radostmi a starostmi místních sedláků. Ani rakouským farmářům se totiž nevyhýbá každodenní boj s klimatickými podmínkami, situací na trhu s klasickými zemědělskými komoditami a hlavně s nesmyslnými byrokratickými nařízeními.

Všude je chléb o dvou kůrkáchStatek Günthera a Gabi Datlerových, Plessberg

Günther a Gabi Datlerovi žijí na statku, jenž patří jejich rodině od roku 1905. Nyní konvenčním způsobem obhospodařují 35 ha vlastní orné půdy, 10 ha lesa a 10 ha pronajatých luk v nadmořské výšce 510 m n. m. Na orné půdě je pěstován jetel a jiné pícniny (devět ha), kukuřice na siláž (šest ha), sladovnický ječmen (šest ha), řepka (tři ha), žito (pět ha) a krmné tritikále (šest ha). U tritikále se výnos pohybuje okolo pěti tun, u řepky je to v rozmezí tří až tří a půl tuny z hektaru. Jedná se o takové střední výnosy - 20 kilometrů na východ jsou vyšší a 20 kilometrů na západ jsou zase většinou nižší.

Hlavním zaměřením podniku, jak již skladba plodin napovídá, je chov strakatého skotu. Aktuálně je součástí stáda 30 dojnic (dojí se 19) a mladý skot na obnovu stáda i býci na výkrm. Průměrná dojivost v roce 2015 byla 7 500 kg mléka (6 500 – 9 000 kg). Cena mléka stále klesá, jako všude v Evropě, a aktuálně se pohybuje okolo 32 centů za litr - při nejvyšší kvalitě (4,81 % tuku a 3,35 % bílkovin). Přičemž před dvěma lety dostávali chovatelé běžně i 43 centů. Datlerovi čtyřikrát obdrželi ocenění MILCH GÜTESIEGEL, jenže získá jen ten, kdo 24krát po sobě dodá mléko v nejvyšší kvalitě (vzorky se odbírají dvakrát měsíčně).

Býci jsou vykrmováni 22 – 24 měsíců do cca 750 kg (350 – 380 kg v mase). Cena se pohybuje okolo 3,8 euro/kg. Pokud jde na jatka kráva, cena za maso je 2,9 euro/kg. U jalovic (těch, které nejsou určeny k chovu) si pan Datler nebyl cenou jist, ale většinou je to 1 200 – 1 300 euro za kus. Krmí se hlavně siláží a travní senáží, které je letos dost, ale zase není úplně nejkvalitnější.

Na závěr jsme se dozvěděli, že v obci Plessberg, jež má 140 obyvatel (52 domů), je osm soukromých zemědělců, ale jen tři z nich dělají živočišnou výrobu a mléko dokonce pouze dva. Před 20 lety bylo ve vesnici 11 chovatelů mléčného skotu…

Všude je chléb o dvou kůrkáchPodnik s penzionem a hostincem Josefa Weinstabla, Klein Pertholz

Součástí biofarmy Josefa Weinstabla je hostinec a penzion, jež před 10 lety vyhořely a v letech 2006 – 2008 tedy prošly kompletní rekonstrukcí. Zájemcům o ubytování je k dispozici výběr z 18 pokojů, z nichž dva jsou bezbariérové. Na jejich výstavbu a vybavení měla být poskytnuta dotace 35 000 euro. Během schvalovacího procesu ale došlo ke změnám podmínek a podpora jim nakonec poskytnuta nebyla.

Rostlinná výroba slouží převážně pro výrobu krmiv. Pouze mák šedý je pěstován pro zpracování ve Waldlandu. Odbytové družstvo Waldland je celosvětově známé centrum inovativního zemědělství, jenž zajišťuje společný odbyt rostlinných i živočišných komodit pro 800 členských podniků zaměřených na bio i konvenční zemědělství (jeho hlavní provozovnu jsme navštívili v loňském roce).

Na statku jsou chována prasata na výkrm a cca 10 masných krav. Selata jsou nakupována za 130 euro kus (4,5 euro/kg). Cena bio vepřového masa (tedy v mase), jenž je dodáváno do obchodního řetězce BILLA, je přibližně 3,5 euro/kg.

Dcera pana Weinstabla se zabývá velmi zajímavým projektem, který se jmenuje „Sto vlaštovek na odletu“. Jedná se o stezku spojující Čechy a Rakousko přes tzv. sudetský jazyk. Všechny popisky jsou uváděny jak česky a německy, tak také skoro mrtvým dialektem - sudetskou němčinou. Přímo pan Weinstabl se zase věnuje výměnným pobytům českých a rakouských studentů.

Všude je chléb o dvou kůrkáchVinařství Gabriely a Wernera Schabasserových, Kellergasse am Eichberg

Vinařství Gabriely a Wernera Schabasserových obhospodařuje 15 ha vinic v okolí Traismauer (186 m n. m.) a zpracovává vinné hrozny z dalších dvou hektarů. Zároveň také Schabasserovi provozují výčep Heuriger, který nabízí až 200 míst k sezení. Při hezkém počasí je k dispozici dětské hřiště a pro dospělé venkovní posezení s nádherným výhledem na vinohrady a údolí Dunaje. Tato venkovní terasa je majetkem dvou rodin a každá z nich má právo ji využívat pětkrát v roce, vždy 14 dní.

Vinařství funguje jako biodynamické hospodářství a jeho hlavní sortou je odrůda veltlínské zelené. Bílé hrozny jsou pěstovány ze 70 %, červené na 30 % vinohradů. Vinná réva se pěstuje na vysokém stonku, aby nepomrzla od země a bylo zajištěno jednodušší sklízení. Některé porosty jsou velmi mladé (pětileté), ale většina jich je 50letých. Sklizeň probíhá od září do konce října, eventuálně začátku listopadu. V tu dobu zde pracuje, vedle osmičlenné rodiny (tři generace), až 15 brigádníků.

Zajímavou informací je, že v Rakousku funguje zpětný odkup lahví od vína. Spotřebitel dostane 30 centů za jednu láhev.

Všude je chléb o dvou kůrkáchFarma Sonji a Romana Liebhartových, Merkenbrechts

V obci Merkenbrechts se nachází 45 domů, z toho 25 je statků, jež se stále aktivně věnují zemědělství. Celkem 16 z nich jsou bio zemědělci. Nás na svém hospodářství přivítal Roman Liebhart, jenž se na statek rodičů své ženy Sonji přiženil z Vídně. Původně jeho rodina pocházela ze Sudet. Ve Vídni měl nynější farmář velmi lukrativní práci, ale protože si moc dobře uvědomuje, že peníze nejsou všechno a přál si, aby jejich čtyři děti vyrůstaly na venkově, začal hospodařit. A protože je nadšený ekolog, který se účastnil i akce „STOP Temelín“, jejich farma je přirozeně také ekologická.

Podnik i přilehlé pozemky se nadcházejí v cca 580 m n. m., srážky se pohybují okolo 600 mm. Jedná se o tzv. zónu horských sedláků jedna. Pozemky jsou velmi různorodé - od 15 do 35 bodů. Všechny druhy půd jsou již 10 let obhospodařované bezorebně (ozimý ječmen dokonce 16 let). Již 16 let také podsévají ornou půdu na 100 % plochy. Jako podsev je používán červený jetel nebo vojtěška, lnička setá, bílý a žlutý jetel. K farmě patří celkem osm ha luk, 50 ha orné půdy a 14 ha lesa. Střídání plodin na orné půdě praktikují v zásadě (s malými odchylkami) troj nebo čtyřpolním způsobem hospodaření. Většinou v této posloupnosti: jetel (jeden rok), pšenice, ječmen/oves, žito/úhor/peluška, dva roky obilí a znovu od začátku. Mák a zelenina (včetně brambor) jsou určeny převážně pro vlastní spotřebu (výměra do jednoho ha).

Živočišná výroba je zastoupena chovem dobytka (asi 10 ks krav a mladý dobytek na pastvě). Hovězí maso Liebhartovi dodávají, stejně jako Josef Weinstabl vepřové, do obchodního řetězce BILLA. Jatečný kus váží cca 220 – 250 kg v mase, přičemž farmář dostane většinou okolo pěti euro/kg. V obchodě pak kilo hovězího masa (v bio kvalitě) stojí 20 – 40 euro.

Pan Liebhart se také snaží o energetickou samostatnost – provozuje solární a fotovoltaické zařízení, lis na olej apod. A součástí hospodářství je i agroturistika, přesněji ubytování ve dvou bytech (75 m2 s šesti postelemi a 65 m2 se čtyřmi postelemi). V nabídce je i možnost ubytování se snídaní.

Roman Liebhart je přesvědčen, že na území Rakouska je velký počet bio zemědělců a bude jich stále přibývat. Hlavně v části země, která sousedí s Maďarskem a nachází se v tzv. suché zóně. Bio zemědělci zde měli loni větší výnosy než ti konvenční, protože půda obhospodařovaná ekologicky uměla lépe zadržet to málo vody, které napršelo.

Všude je chléb o dvou kůrkáchFarma rodiny Reslovy, Hohenwarth

Rodina Reslova hospodaří v obci Hohenwarth již od roku 1744. Pan Resl mladší je nejen mladý a nadějný farmář, ale také ředitel Rakouského institutu pro zemědělství. V minulosti také působil na pozici náměstka ministra zemědělství a studoval obor mezinárodní vztahy na Mendelově univerzitě v Brně.

Zajímavostí tohoto bio hospodářství je zapojení do programu zachování genového dědictví v rámci chovu hovězího dobytka plemene Waldviertler Blondvieh. Celkem, v rámci všech kategorií, je nyní na farmě 44 zvířat tohoto plemene - 20 matek, jeden plemenný býk a 23 zvířat na obnovu stáda a výkrm. Zvířata jsou porážena v 18 měsících a maso je prodáváno přímo ze dvora (v balíčcích) při ceně 16 euro/kg (bez kosti). Za jedno zvíře farmář dostane cca 3000 euro.

Plemeno Walviertler Blondvieh je starobylé regionální plemeno s kombinovanou užitkovostí. Pochází z křížení altillyrischen-keltského hovězího dobytka s plemeny Mürztaler a Maria Hofer. Až do 2. světové války byla zvířata využívána nejvíce k tahu, sekundárně na maso a na posledním místě na mléko. V roce 1982 byla založena skupina, jež měla za cíl zachovat posledních 23 krav a tři býky pro šlechtitelský program. V roce 2007 již bylo v Dolním Rakousku chováno 750 zvířata, další se nacházela v Horním Rakousku, Štýrsku a ve Vorarlbersku (menší počty). Pan Resl nás informoval, že aktuálně je v Rakousku registrováno přesně 864 zvířat. Stát podporuje chov tohoto plemene částkou 230 euro na jednu krávu za rok a 560 euro na plemenného býka.

Dobytek má úzkou postavu, průměrné osvalení a vysokou kvalitu masa. Maso je tmavší s nižším obsahem tuku, než je u hovězího běžné, ale je velmi chutné. Barva zvířat bývá obvykle světle červená až blond s máslovým zbarvený čenichu a žlutými až šedými rohy a paznehty. Jedinci jsou velmi společenští a poslušní. Mezi jejich hlavní přednosti patří dobrá plodnost, pevná konstituce, snadnost telení (průměrná porodní váha telete se pohybuje mezi 30 - 35 kg), dojivost a přizpůsobení se drsnému klimatu Waldviertelu - vlhké a studené podnebí. Průměrná dojivost je 3 966 kg mléka při 3,86 % tuku a 3,54 % bílkovin. Přestože 90 % krav je vedeno jako KBTPM, produkce mléka zajišťuje základní předpoklad pro dobrý růst telat. Přírůstky u volů jsou cca jeden kg/den a u jalovic asi 0,6 kg/den.

K farmě patří 24 ha vlastní a 10 ha pronajaté zemědělské půdy a 17 ha lesa. Na 23 ha orné půdy je pěstováno žito ozimé, oves, hrách, špalda ozimá a jeteloviny (každá plodina cca z jedné pětiny). Zbytek (11 ha) jsou louky. Výnosy žita, ovsa a špalty se pohybují okolo tří t/ha (v konvenci to bývá 5,5 – 6 t/ha). Sklizeň je již 10 let zajišťována pomocí služeb, platí se 100 euro/ha. Přičemž tunu žita v bio kvalitě prodává pan Resl aktuálně za 300 euro a tunu špaldy za 500 euro. Zvířata jsou krmena travní a jetelovou senáží. Cena jednoho balíku senáže je 14 euro (7,5 euro za balení, tři eura za síťovinu a 3,5 eura za fólii).

Všude je chléb o dvou kůrkáchBěhem návštěvy u pana Resla jsme získali i spoustu informací o podmínkách hospodaření v Rakousku. Například že výnosy řepky v konvenčním zemědělství se pohybují v rozmezí 3,5 – 3,8 t/ha a její cena je přibližně 385 euro za tunu. Vhledem k tomu, že Rakousko je členem EU, je i součástí evropské agrární politiky. Asi 75 % příjmů z dotací do zemědělství plyne přes přímé platby. Základní sazba v prvním pilíři je 300 euro/ha (celkem cca 700 mil. euro). Dřívější LFA oblasti mají ještě 80 euro/ha navíc. Pěstování speciálních plodin (ovoce, zelenina…) je podpořeno částkou až 750 euro/ha. Přes Program rozvoje venkova je rozděleno 1,1 miliardy euro (financováno z 50 % z EU, z 30 % od státu a z 20 % od krajů – regionů), ale tyto peníze nejsou určeny pouze pro zemědělce. A největší díl z PRV, v rámci zemědělství, čerpají bio farmy. Dříve, před rokem 1995, byli zemědělci podporováni přímo státem a ceny komodit byly vyšší. Například cena pšenice byla okolo 300 euro/t.

Vzhledem k životním zkušenostem farmáře a také protože farma je ekologická, má pan Resl přehled i o bio potravinách. Celkem 8,3 % potravin na rakouském trhu je BIO. U mléka je to dokonce 30 % a nabídka již plně uspokojuje poptávku. U masa je to pouze dvě až tři %. Celkově je 20 % farem v republice ekologických a obhospodařují také přibližně 20 % plochy zemědělské půdy.

Všude je chléb o dvou kůrkáchNejenom prací živ je člověk…

A protože „nejenom prací živ je člověk“, v podvečer prvního dne zájezdu jsme také absolvovali prohlídku po Kremži (německy Krems an der Donau), pátém největším městě Dolních Rakous, jež byla zakončena degustací místních vín. První písemná zmínka o Kremži (jako Urbs Cremisia) pochází z roku 995 a odkazuje k římskému původu. Osídlení na území města je však daleko starší – v roce 2005 byl v Kremži na Strážním vrchu (Wachtberg) nalezen dětský hrob z doby železné (starý cca 27 000 let). Spolu s Willendorfskou Venuší jde o jeden z nejstarších archeologických nálezů z území Rakouska.

Město je tradičním střediskem zemědělské a vinařské produkce celé oblasti. Profituje zejména z pěstování bílého vína odrůdy veltlínské zelené a také chardonnay. A pokud si město Křemže spojujete s „kremžskou hořčicí“, nemýlíte se. „Kremser Senf“ skutečně pochází původně z Kremže, ač dnes se již nevyrábí zde, ale v jiných městech (např. ve Vídni). Na rozdíl od české „kremžské“ je ale namísto octem zjemňována vínem.

Autor a foto: Jana Breburdová

Přečteno: 415x