Rodinné hospodaření jak má být

Sdílejte článek
Rodinné hospodaření jak má být

O to, že se v obci Štěpánovice nedaleko Tišnova, tedy v příměstské a na okraji produkční oblasti, opět daří soukromému hospodaření, se zasloužil Pavel Pulkrábek, který navázal na selskou tradici na zdejším statku rodičů své ženy. Nyní v jeho šlépějích pokračuje dcera Petra Kopřivová, manželka Miluše dbá již sedmnáctým rokem o blaho obce i jeho obyvatel jakožto starostka.

Čtyřiadvacet hektarů půdy a vize chovu prasat – to byly začátky zemědělského podnikání pana Pulkrábka. „Záhy se ovšem ukázalo, že prostory statku uprostřed obce k tomuto účelu opravdu ideální nejsou. Rozhodli jsme se proto situovat chov do nedalekého bývalého střediska živočišné výroby, kde dříve hospodařilo JZD Drásov,“ vysvětluje pan Pulkrábek.

Po vyplacení všech podílů zúčastněným osobám a nutné generální rekonstrukci objektu, který byl navíc těsně před jeho převzetím důkladně vyrabován, bylo možné začít s chovem a výkrmem prasat a výkrmem býků. „Měli jsme 35 prasnic a selata na výkrm ještě dokupovali. Několik let vše dobře fungovalo, pak se ovšem situace na trhu s vepřovým zhoršila natolik radikálně, že nebylo jiné cesty než s živočišnou výrobou skončit. To se psal rok 2004,“ vzpomíná hospodář.

Do té doby se však již podařilo vcelku významně navýšit původní výměru půdy až na současný více než desetinásobek (aktuálně farma hospodaří na 300 hektarech víceméně orné půdy). Proto bylo možné začít se věnovat pouze rostlinné výrobě a přizpůsobit jí i celý objekt. Namísto vepřína vznikly skladovací kapacity, v areálu je i dílna na opravu zemědělské techniky, zcela nově pak byla postavena multifunkční hala na uskladnění jak komodit, tak strojů.

„Představa, že jsme k současné výměře přišli snadno, je ovšem zcela mylná. Zpočátku jsme sice měli několik nabídek od vlastníků, kteří začali sami hospodařit a po nějakém čase skončili, jinak jsem ale každý hektar půdy doslova vyprosil,“ upozorňuje pan Pulkrábek.

Mezi pěstované plodiny na štěpánovickém statku patří především pšenice, ječmen, řepka, žito a cukrovka, greening pomáhají plnit meziplodiny.

„Dlouhodobě dbáme na takovou agrotechniku, abychom půdu udrželi v co nejlepším stavu. Používáme secí stroj s přihnojováním, podrýváme do hloubky 35 cm. Nespadáme sice do produkční oblasti a v porovnání se sousedními regiony je zde větší sucho, protože jsme pod vlivem dešťového stínu Českomoravské vysočiny, takže výnosy nebývají tak vysoké, ale nestěžujeme si,“ říká hospodář.

Nejrůznější agrotechnické zásady vštěpoval pan Pulkrábek i své dceři Petře, která začala spolu s ním hospodařit v roce 2010 a o tři roky později farmu v rámci generační výměny převzala. Do budoucna plánuje zapojit se do hospodaření i její manžel. Zkrátka rodinná farma jak má být.

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ


Přečteno: 726x