Usedlost v Křenovicích pochází ze 16. století, kdy ji vlastnil rod Kunášů z Machovic. Poslední potomek tohoto rytířského rodu původem z Moravy ji prodal Schwarzenberkům, kteří hospodářství notně povznesli, patřilo k jejich hlubockému panství. Po první pozemkové reformě, v roce 1922, koupil tři čtvrtiny statku spolu s 39 hektary půdy dědeček maminky mladého hospodáře – Jakub Jungwirth st. V roce 1953 byl odsouzen za neplnění dodávek, vězněn, statek byl zkonfiskován a hrozilo vystěhování celé rodiny. Jeho synu Jakubovi se však podařilo sehnat petici s dostatečným počtem podpisů proti vystěhování, a tak k němu nedošlo. Rodina ale měla zákaz vstupu na dvůr, kde od pětapadesátého roku hospodařilo nově vzniklé JZD. Změny režimu se ani jeden z dřívějších hospodářů nedožil.

Na tradici hospodaření na zdejším statku navázal zeť Jakuba Jungwirtha ml. Vladimír Placanda se svým švagrem Milanem Jungwirthem. V roce 2000 došlo k rozdělení jejich zemědělského podnikání a na křenovické usedlosti zůstal spolu se třiceti hektary půdy otec Jakuba Placandy Vladimír, ke kterému se po třech letech připojil jeho syn.

Tehdy se Placandovi rozhodli pořídit si k menšímu chovu prasat i masný skot a zajeli si do Kašperských hor pro deset jalovic masných simentálů. Až později zjistili, že čistokrevné byly pouze tři, ostatní měly podíl krve 75 až 88 %.

„Z tohoto základu jsme pomocí inseminace a embryotransferu za 13 let vyšlechtili stádo 30 matek, z nichž polovina je čistokrevných. Při použití inseminace se nám osvědčila dánská genetika, kdy obzvláště potomci jednoho býka vynikají velkým tělesným rámcem, dobrou růstovou schopností a výborným osvalením. Tohoto býka jsme používali i ve formě embryí vypláchnutých z naší nejlepší krávy, zakladatelky stáda, dnes již třináctileté Máni. Ze zámořské genetiky jsme byli nadšeni z kanadského plemeníka, jehož dcery jsou výbornými matkami s ideálním vemenem a vynikající mléčností. Ve stádě máme také plemenice po býkovi, který pochází z legendárního českého chovu Františka Koláře, a v přirozené plemenitbě u nás působí býk z chovu Pavla Moulise z Milínova, jehož potomci vynikají dobrými porody, velkým tělesným rámcem a vynikajícím osvalením. V příštím roce očekáváme první potomky anglického homozygota,“ informuje Jakub Placanda.

Chov je zapojen do  kontroly užitkovosti masného skotu, nejlepší býčci bývali dříve vybíráni do odchoven plemenných býků, kde se Placandovým v letech 2011 a 2013 podařilo získat ocenění za nejlepšího býka. V současné době se ale rodina naplno věnuje odchovu plemenných býků přímo na statku, kde je ke spokojenosti nových majitelů sama připravuje. Zbylý zástavový skot je vykrmován do porážkové hmotnosti, pouze chovné jalovičky slouží pro obnovu základního stáda, případně k prodeji dalším chovatelům.

Živočišnou výrobu na křenovickém statku ale nadále tvoří i chov prasat, jehož základem je deset prasnic a jeden plemenný kanec, i zde je ale využívána inseminace. Selata jsou vykrmována do porážkové hmotnosti a následně prodávána v živém koncovým zákazníkům. Okrajově se Placandovi zabývají ještě chovem ovcí masných plemen, hlavně z důvodu produkce zdravého a kvalitního skopového masa převážně pro vlastní spotřebu.

Od roku 2003 se Placandovým také dařilo navyšovat obhospodařovanou výměru, která aktuálně činí 203 hektarů, z nichž 75 je vlastních. Pronajatou půdu se hospodáři snaží i nadále nakupovat. Celkem 115 hektarů tvoří orná půda a 88 louky a pastviny, zapojené do agroenvironmentálních opatření.

„Kromě pěstování obilnin, které jsou základem krmných směsí pro chovaná prasata a vykrmované býky, každoročně zapojujeme do osevních postupů jetelové směsky, které využíváme jednak jako senáž, ale významně přispívají i k zúrodňování půdy,“ informuje Jakub Placanda a dodává: „V loňském roce jsme se také zapojili do programu na ochranu čejky chocholaté, která se vyskytuje na některých našich polích. Osetím pozemků vhodnými plodinami a dodržením specifických agrotechnických postupů bychom rádi pomohli zvýšení stavů tohoto ptačího druhu, který se u nás dříve hojně vyskytoval.“

„Nehospodařit stylem „po nás potopa“, jak často vídáme u některých zemědělských podniků, které houfně pěstují širokořádkové plodiny a ničí pole velkoobjemovými vozy a těžkou technikou, máme, stejně jako víru ve smysl a správnost rodinného hospodaření, společnou s kolegy sedláky z Asociace. Znovu jsme měli možnost se o tom přesvědčit, když jsme se letos v létě zúčastnili s manželkou zájezdu s ASZ do Bavorska. Ty prodiskutované večery se stejně smýšlejícími lidmi nás opravdu hodně obohatily, posílily a inspirovaly do další činnosti. Stejně tak hospodaření bavorských sedláků, kde nechybí zpracování produkce a diverzifikace,“ říká mladý hospodář.

A to je přesně směr, kterým by se Placandovi chtěli ubírat v budoucnu. Aktuálně v prostorách statku budují malou bourárnu, díky níž by rádi zjistili, zda ze strany zákazníků bude o hovězí maso z farmy zájem. Pokud ano, přemýšlejí i o zřízení jatek, obchůdku s kompletní škálou faremních produktů, případně i minipivovaru. Nahrává jim nejen blízkost dvousettisícových Českých Budějovic, ale také osobní přístup celé rodiny spojený s přesvědčením o kvalitě své produkce, na který zákazníci nejsou leckde zvyklí.

Určitým přesahem, tolik charakterizujícím právě rodinná hospodářství, je v případě Placandových dlouhodobá spolupráce s centrem pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením ARPIDA, kde pracuje paní Placandová starší. Děti z tamní mateřské školy každoročně v jarním období navštěvují statek, aby se seznámily s životem na něm, zemědělskou technikou, zvířaty a vším, co k hospodaření patří. Letos se k nim přidaly i děti z mateřské školy v Dubném, jehož jsou Křenovice součástí. Placandovi jsou také sponzory dětského soutěžního družstva Sboru dobrovolných hasičů v Křenovicích.

„Pokud se práce na rodinné farmě dělá opravdu na 100 %, přichází zcela zákonitě kromě rentability osobní spokojenost a šťastná rodina,“ řekl nedávno jeden ze zakladatelů ASZ Jan Miller. A měl pravdu, Placandovi jsou toho jednoznačně důkazem. A je moc dobře, že zrovna v takové rodině začala vyrůstat nová generace, synové Jakub a Aleš, kteří jsou vůbec nejpovedenějším počinem mladých hospodářů - Jakuba a Lenky Placandových. 

Šárka Gorgoňová, mediální oddělení ASZ ČR