Na statku původem z roku 1835 ve Hvozdně hospodařili již předci pana Zasadila, v době kolektivizace jeho dědeček. „Vždycky vzpomínal, jak si v roce 1949 koupil nový traktor, který musel o rok později odevzdat do STS, a dalších 16 let ho splácel. Odmítal vstoupit do družstva, tak ho na půl roku zavřeli, aby změnil názor, a v roce 1956 celou rodinu na deset let vystěhovali do Světlíků u Českých Budějovic. Tady hospodařilo JZD Hvozdno-Popovice. I když se pak rodina mohla na statek vrátit, až do devětaosmdesátého roku tu bydlel i jeden zaměstnanec družstva. Děda ani babička se změny režimu nedočkali,“ přibližuje rodinnou historii pan Zasadil.
Na začátku devadesátých let zažádal o restituce tatínek pana Zasadila, kterému v té době bylo 58 let, a byl v invalidním důchodu. Začali spolu hospodařit na 43 hektarech a dalších 16 si pronajali od souseda. Dnes se pan Zasadil věnuje obhospodařování celkem 67 hektarů, z nichž většina je orná půda (52 ha), zbytek louky a pastviny. Kromě ovsa pro koně pěstuje i pšenici, tritikále a řepku.
Už více než čtvrtstoletí uplynulo od doby, kdy si pořídil svou první norickou klisnu, která se stala zakladatelkou jeho chovu. K dnešnímu dni se mu podařilo odchovat celkem 32 hříbat. Se svými koňmi pracuje v lese, v loňském roce se přihlásil do výběrového řízení Lesů ČR na přibližování dřeva koňmi a této činnosti se nyní věnuje.
„V chovu koní je velká přidaná hodnota a to stále mnozí nechápou. Chladnokrevní koně nejsou doceněni, ačkoliv při práci v lese mají nepostradatelnou úlohu. Není vůbec od věci omezit moderní mechanizaci, navíc jsou místa, kam se ani těžká technika nedostane, neboť by mohla napáchat nenahraditelné škody na okolních porostech či půdě. Řešením by jistě bylo zabezpečit větší uplatnění koní v lesním hospodářství zohledněním jejich práce v podmínkách výběrových řízení zejména Lesů ČR. Je nutné zjednodušit výběrová řízení na malé tendry, aby měli šanci i místní kočí, pro něž je důležité mít zajištěnou každodenní práci pro své koně. Kůň není traktor, aby mohl stát měsíc a pak podat plný výkon,“ upozorňuje Jiří Zasadil a dodává: „Kůň má na venkově stále velký potenciál se uplatnit, proto bych se opravdu nerad dočkal situace, kdy by byl považován pouze za domácího mazlíčka.“
Šárka Gorgoňová, mediální oddělení ASZ ČR