Není chov jako chov

Sdílejte článek
Není chov jako chov

V osadě Kroměšín, místní části Libice nad Doubravou, přibližně čtyři kilometry severovýchodně od Chotěboře, se chovu skotu plemene masný simentál v režimu ekologického zemědělství věnují manželé Eva a Radek Nedbalovi.

 

Dříve zde stával malý zámek, který dal v poslední třetině 18. století postavit Antonín Boleslavský z Rittersteinu, zbylá část objektu vždy sloužila jako hospodářská. Po roce 1948 připadl celý objekt Státnímu statku Chotěboř. Na začátku devadesátých let zde začal hospodařit otec dnešního majitele Vladimír Nedbal, který založil společnost Statek Doubravka, s.r.o. a obhospodařoval i další pozemky v okolí, jež patřily k velkostatkům Chotěboř, Nová Ves, statkům Skuhrovec a Blatnice. Konkrétně v Kroměšíně zakoupil i několik původních hospodářských budov od bývalého majitele a dvě stáje, které tu byly vystaveny v šedesátých letech a sloužily jako vepříny.   

Manželé Nedbalovi zde hospodaří od roku 2005, a to na 84 hektarech trvalých travních porostů, 12 ha orné půdy, mají i 10 ha lesa, pouze 8 ha z celkové výměry je pronajato. Od počátku se věnují chovu masných simentálů, začínali s 18 kusy, nyní mají 45hlavé matečné stádo a plánují jej rozšířit ještě zhruba o deset.

Není chov jako chovDo České republiky byly první jalovice tohoto plemene dovezeny z Kanady v roce 1993, téhož roku následoval import jalovic z Dánska, Fleckvieh z Německa a Rakouska. Současně s těmito importy byly do chovu masných simentálů zařazovány plemenice s různým podílem krve českého strakatého plemene z rušených dojených stád, které byly inseminovány býky plemene masný simentál. V posledních letech patří toto plemeno mezi třetí nejpočetněji chované na našem území. Hlavními důvody jsou zejména výborná růstová schopnost telat, nenáročnost a dobrá přizpůsobivost drsnějším podmínkám.

Nedbalovi mají uzavřený obrat stáda, jalovičky si ponechávají a býky prodávají buď jako kvalitní plemenný materiál nebo ve věku šesti až osmi měsíců při hmotnosti 300 kg do zahraničí. Zjara inseminují, poté využívají býka, který zůstává v chovu minimálně čtyři sezóny. Telení je tak soustředěné do tří až čtyř měsíců. Zvířata mají k dispozici stáje s hlubokou podestýlkou, jež chovatelé svépomocí rekonstruovali. 

Nedbalovi jsou členy Českého svazu chovatelů masného skotu a Klubu chovatelů masných simentálů, jsou zapojeni do kontroly užitkovosti, v níž dosahují velmi dobrých výsledků – z celorepublikového hlediska se pohybují okolo 10. až 13. místa. „Cestou plemenitby a produkce kvalitního plemenného materiálu bychom rádi šli i v budoucnu. Vydali jsme se směrem šlechtění geneticky bezrohých jedinců, které preferujeme. K zamýšlenému rozšíření matečného stáda o 10 kusů nám plně dostačuje současná výměra půdy, proto ani nebudeme nijak výrazně usilovat o její navýšení,“ plánuje Radek Nedbal.

Aktuální prioritou rodiny, která kromě manželů Nedbalových čítá ještě dceru, studentku Vysoké školy ekonomické, a syna, který navštěvuje Střední zemědělskou školu v Chrudimi, je dostavba rodinného domu přímo v rámci hospodářského areálu v Kroměšíně. Nedbalovi sem totiž prozatím dojíždějí z Chotěboře, což obzvláště v případě telení, která hlídají kamerovým systémem, není úplně ideální. Nedbalovi dávají k dobru historku, kdy na svátečně vyzdobeném stole v Chotěboři chladl smažený kapr, zatímco celá rodina asistovala v Kroměšíně u porodu. „Bude to tak pohodlnější pro nás i zvířata,“ říká paní Eva, která pochází z drobnochovatelské rodiny z nedaleké Heřmaně, do chodu farmy se však zapojila, jakoby se na statku narodila.

Vzájemná symbióza mezi lidmi, pro které se hospodaření dávno stalo životním stylem, a spokojenými, opečovávanými zvířaty, je v Kroměšíně znát na každém kroku. A když už jsme zmínili ty Vánoce a navíc jsou přede dveřmi, neodpustím si ještě jednu Nedbalovic vánoční historku. Víte, jaký nejhezčí dárek si manželé nadělili a nemohou si jej vynachválit? Fixační klec! Využívají ji v případě telení jalovic, těžších porodů či odběrů krve. Zkrátka není chov jako chov, neboť tím nejdůležitějším stále zůstává lidský faktor a jeho přístup a vztah ke zvířatům. V tomto směru se těm kroměšínským daří bohatě nad rámec požadovaného welfare.

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ


Přečteno: 546x