Z kuchařů sedláky

Sdílejte článek
Z kuchařů sedláky

Kdo dnes pozoruje při práci na statku v Jilemi otce a syna Hospodkovi, těžko by hádal, že stejně dobře se kdysi oháněli i v kuchyni. Jak se z vyučených kuchařů stanou sedláci? Jednoduše!

 

„Na statku v Jilemi hospodařil dříve můj děda s tátou, měli 8,5 hektaru půdy a šest krav. Když přišla svobodná doba a možnost se k hospodaření vrátit, nebyl důvod váhat. Na podzim roku 1992 jsem tedy odešel z práce a na stejné výměře s pěti mléčnými kravami se ze mě pomalu stával sedlák,“ vzpomíná pan Hospodka.

Postupně si od vlastníků pronajímal a nakupoval půdu až na současných 62 hektarů, z nichž téměř tři čtvrtiny jsou vlastní, 30 tvoří orná a zbytek trvalé travní porosty. U chovu mléčných krav vytrval pan Hospodka dodnes, pouze holštýnky, s nimiž nebyl z důvodů jejich větší náchylnosti i horšímu obsahu složek v mléce příliš spokojen, vyměnil za červené straky. Aktuálně jich dojí 22 a za výkupní cenu kolem 8,70 Kč dodává denně 300 litrů mléka do mlékárny v Hlinsku. Jalovice si ponechává, část býčků prodává jako zástav, ale i vykrmuje a dodává na jatka v nedalekém Preknově.

Z kuchařů sedlákyS narůstající výměrou půdy, nákupem zemědělské techniky a zároveň se statkem uprostřed obce, kde již není možnost dalšího rozšíření, začal pan Hospodka poměrně záhy řešit problém skladovacích prostor. V roce 1996 se rozhodl pro stavbu ocelokolny na konci obce, v roce 2001 pak v obci zakoupil hektarový pozemek a svépomocí, bez využití jakékoliv dotace na něm s rodinou postavil prostornou halu na uskladnění techniky. Následovalo pořízení třídičky na brambory, která byla umístěna do této haly a v roce 2012 pak stavba ještě jedné haly na uskladnění nového kombajnu.

Všechny stavby již proběhly s vidinou zapojení se budoucího nástupce – syna Karla, který se sice vyučil taktéž kuchařem, ale již plných 14 let na farmě společně s otcem hospodaří.

Část rostlinné výroby slouží Hospodkovým k zajištění krmivové základny pro skot, na orné půdě je však pěstována i řepka, pšenice, ječmen a zhruba na pěti hektarech i konzumní brambory. „Těší nás, že se lidé už hodně naučili jezdit si pro brambory přímo na statek, podíl brambor prodaných ze dvora tak stále roste. Zbytek produkce dodáváme hlavně do školních jídelen,“ informuje hospodář.

Bonita půdy v katastrech, kde Hospodkovi hospodaří, se pohybuje kolem 3,60 Kč, půda je dosti kamenitá, výhodou však je absence sucha, ale i záplav. Poněkud horší je to s jejím nákupem či pronájmem. Hospodkovi nedávno zakoupili 20 hektarů půdy vázaných dlouholetou výpovědní lhůtou. Osm hektarů, na nichž byla nájemní smlouva s desetiletou lhůtou, se uvolní v roce 2016, dalších 12 pod patnáctiletou lhůtou v roce 2021. „S vidinou hospodaření dalších generací to má určitě smysl. Příliš jiných možností v naší oblasti, ale teď už vlastně asi celorepublikově, není,“ říká pan Hospodka.

Obec Jilem, to je z velké části právě široká rodina Hospodkova. Žijí zde čtyři generace tohoto rodu, kromě Karla Hospodky a jeho ženy i jeho rodiče a každé z jejich tří dětí se svou rodinou. A i když mají třeba i jiná zaměstnání, na farmě vypomáhají, ať již v průběhu žní či s administrativou. Oblíbené je jejich společné každodenní podvečerní pití kávy na statku, kdy se podělí o zážitky toho dne a jsou zkrátka chvíli spolu. Návrat do starých časů, kdy lidé ještě měli čas a chuť spolu pobýt? Ne, naštěstí současnost v jedné vesničce na Havlíčkobrodsku.

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ


Přečteno: 609x