Poznáváme hospodářství svých kolegů

Sdílejte článek
Poznáváme hospodářství svých kolegů

Jedním ze smyslů činnosti naší stavovské organizace je bezesporu i vzájemné setkávání, poznávání hospodářství svých kolegů a předávání si rad i zkušeností. A protože ani v rámci jednoho regionu není vždy pravidlem, že se všichni sedláci dobře znají, obzvláště pokud jde o organizaci velkou a početnou, rozhodli jsme se to konkrétně u nás v Litoměřicích změnit. Jak? Založili jsme počínaje letošním jarem tradici společných setkávání vždy na jednom z členských statků.

 

První setkání, doplněné přednáškou o vývoji cen komodit a předváděcí výstavou rakouských nakladačů, se uskutečnilo u rodiny Chroustových, která na hranicích litoměřického okresu obhospodařuje 350 hektarů orné půdy. Na pěti hektarech se rozkládá ovocná školka zaměřená na produkci bobulovin, jádrovin a peckovin. Díky tomu, že se ve třicátých letech minulého století spojily dva silné rody, využívá rodina k zemědělskému podnikání dva statky. Jeden se nachází ve Šlapanicích (hranice okresu Kladno a Litoměřice), kde v sezóně ve stodole předělané na obchod prodávají Chroustovi vyprodukované ovocné stromky a okrasu, sadbu, ovoce a zeleninu od svých kolegů. Druhý statek, zvaný Dvůr Loucká, leží o tři kilometry dál. Tam je technické zázemí včetně čističky obilí, skladů a dílen. Tento statek tvoří dominantu celého okolí - patří k ojedinělým funkcionalistickým zemědělským stavbám a je proto často vyhledáván studenty architektury. Byl vybudován v letech 1925 – 1931, v dílnách i chlévech byly použity nejmodernější technologie své doby. Dodnes jsou dílna a její vybavení funkční v původním stavu. Statek se rozkládá na výměře pěti hektarů, travnaté plochy v areálu spásá stádečko šesti masných krav a třinácti oveček.

Během prohlídky areálu nezapomněli Chroustovi zmínit těžké osudy obou rodů, které krátce po komunistickém puči v roce 1948 přišly o veškerý majetek i svobodu. Dvůr Loucká byl po vleklých, finančně nesmírně náročných sporech se Semprou Kadaň rodině vrácen až v roce 1994, kdy řada ostatních sedláků již měla to nejhorší za sebou. Přes veškeré diskutované problémy dnešního zemědělství se zúčastnění shodli, že do budoucna je třeba hledět s optimismem a vážit si těžce vykoupené svobody.

První počin litoměřických sedláků na cestě za poznáním hospodářství svých kolegů, jejich konkrétních zaměření a pohnutých osudů předků, na jejichž tradici navázali, se skutečně vydařil. Dohodli jsme se proto společně, že s organizací akce na další členské farmě nebudeme dlouho otálet.

Jaroslav Šebek, předseda ASZ Litoměřice


Přečteno: 457x