Chlebovické brambory – pojem mezi spotřebiteli i pěstiteli

Sdílejte článek
Chlebovické  brambory – pojem mezi spotřebiteli i pěstiteli

Za úspěchem Chlebovických brambor, které se v několika posledních letech staly osvědčenou značkou a díky své kvalitě významným pojmem mezi spotřebiteli, obchodníky i pěstiteli nejen na Frýdecko-Místecku, stojí dvě jména – Libor Janečka a Lenka Chovancová. Pan Janečka k tomuto úspěchu přispěl svými dlouholetými zkušenostmi s jejich pěstováním, citlivým výběrem jednotlivých odrůd a agrotechnickým umem, paní Chovancová pak zejména obchodní a marketingovou strategií.


V Chlebovicích, jedné z vůbec nejstarších obcí v regionu, která je nyní součástí města Frýdek-Místek, sedlačil již dědeček pana Janečky. Za totality rodina obhospodařovala pouze malý záhumenek, kde pěstovala právě brambory.

„K práci na poli jsem byl vedený odmala a zcela přirozeně mi tak byl vštěpován vztah k půdě.  Nu a povedlo se. Hned po revoluci jsem se vedle zaměstnání na šachtě začal věnovat i hospodaření. Kromě menšího chovu mléčných krav jsem se již tehdy zaměřil na pěstování brambor a v roce 1992 zasadil první hektar,“ vzpomíná pan Janečka.

Začalo testování jednotlivých odrůd a pozvolné navyšování obhospodařované výměry, ačkoliv ta je dodnes Achillovou patou chlebovického hospodářství. „V loňském roce jsme pěstovali brambory na 65 hektarech, letos snižujeme asi o deset, ale vlastní půdy máme jen 28 hektarů. Její další nákup nebo pronájem je v naší oblasti, bohužel, takřka nereálný,“ informuje sedlák.

Ovšem rozvoj farmy je od roku 1993, kdy pan Janečka zasadil brambory na 2,5 hektarech půdy, sám si vyrobil plečku, podrejvák, ohrnováky a za pomoci 35 učňů z frýdecko-místeckého zemědělského učiliště je na podzim sklízel a následně sám prodával, opravdu dynamický.

Značně k němu přispělo i zapojení kolegyně pana Janečky – Lenky Chovancové do chodu farmy, ke kterému došlo v roce 2007. Ta kromě vedle skutečně obdivuhodné pracovitosti disponuje i velmi obchodním duchem, kterému dala právě zde průchod. Pravidelným prodejem brambor na frýdecko-místeckých farmářských trzích zvýšila povědomí zákazníků o jejich existenci a šikovným marketingovým přístupem v podobě vytvoření vlastní značky, loga a jednotného designu přispěla k určité nezaměnitelnosti faremní produkce.

„I přes kvalitu naší produkce, o které jsme přesvědčeni, a o níž nás přesvědčují i stále narůstající počty našich zákazníků, je někdy těžké bojovat s konkurencí. Lidé jsou manipulováni často klamavou reklamou a nízkými cenami v supermarketech, atakováni pouličními a pocestnými prodavači polských brambor s označením „brambory z Vysočiny“ a státním kontrolním orgánům se nedaří tyto lidi vyselektovat. Brambora je velice náročná plodina, v naší republice s náklady 80 – 90 tisíc/hektar, ale v Polsku díky vřelé podpoře sedláků ze strany státu jen s asi 60% náklady. Je jasné, že na společném trhu pak vzniká problém. Velkým kladem pro nás ale je, že v Polsku nepěstují dostatečné množství odrůd, které naši zákazníci požadují,“ říká pan Janečka.

Chlebovická farma již přesně ví, jaké odrůdy jsou mezi zákazníky nejžádanější, a tomu se přizpůsobuje, stále ale zkouší i odrůdy nové. V letošním roce plánuje osázet pětapadesátihektarovou výměru třemi velmi ranými odrůdami, čtyřmi ranými, jednou poloranou a dvěma novými. Ty jsou zákazníkům nabízeny v jedno-, dvou-, pěti-, deseti- a pětadvacetikilogramových baleních. V letošním roce má farma naplánovanou koupi nového zařízení na vážení a balení produkce, díky kterému bude při prodeji nezaměnitelná s produkcí jiných farmářů či obchodníků.

Distribuce Chlebovických brambor je realizována zhruba z 30 % formou přímého prodeje z farmy, rozvozem zákazníkům přímo do domácností, a to v Moravskoslezském a částečně i Zlínském kraji, a prodejem na farmářských trzích. Dalších 40 % odebírají obchodníci, zbytek putuje buď do velkoobchodu nebo loupárny. „Podíl produkce prodané přímo z farmy bychom ale do budoucna samozřejmě ještě rádi navýšili,“ plánuje pan Janečka.

Vzhledem k tomu, k jakému rozvoji farmy došlo v několika posledních letech právě zejména v oblasti prodeje faremní produkce, to jistě není nereálný cíl.

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ


Přečteno: 1 221x