Inovační partnerství a vývoj nových technologií na Plzeňsku

Sdílejte článek
Inovační partnerství a vývoj nových technologií na Plzeňsku

V září loňského roku zorganizovala MAS Aktivios ve spolupráci s Celostátní sítí pro venkov, regionálním odborem České Budějovice školení k prvnímu kolu Programu rozvoje venkova. Konalo se v Rakové u Rokycan - v obci, v níž působí jako místostarosta jeden z členů naší Asociace. V místním kulturním domě byli tedy sedláci velice vítanými návštěvníky. Zde jsme poprvé slyšeli o možnosti zakládání tzv. „Tematických pracovních skupin pro Evropské inovační partnerství“ (dále jen TPS). Tento pojem musí každého pokrokového hospodáře jednoznačně zaujmout a vyburcovat jeho zvědavost.

Z Rakové jsem se na svůj statek vracel přes nedaleký Tymákov, kde hospodaří tři naši členové. Zde jsem se zastavil u a Františka Šaška, absolventa mechanizační (dnes technické) fakulty ČZU v Praze. Ten po vzoru technologie firmy Simba, využívané rodinou Říhánkových, zhotovil na radličkový kypřič vlastní výroby secí stroj pro výsev řepky a namontoval na něho dále i nádrž s čerpadlem pro kapalná hnojiva sloužící pro přihnojení „pod patu“. Kombinace umisťuje řepku nad rýhy vyhloubené radličkami kypřiče na rozteč 420 mm a současně těsně za nimi zapravuje i hnojivo. Stroj vyrobený panem Šaškem zpracovává půdu do hloubky 250 mm, Jiří Říhánek se se Simba DTX dostane nejméně o 100 až 150 mm hlouběji, v závislosti na seřízení. Po vzejití však vypadaly oba porosty srovnatelně.

Dva workshopy a jeden seminář

Díky této návštěvě jsem začal více a více uvažovat o založení TPS našimi členy. Podmínky pro její založení jsou však administrativně velmi náročné. Po konzultaci s koordinátorkou CSV SZIFu v Českých Budějovicích paní Kupcovou jsme se rozhodli zorganizovat koncem roku 2016 dva workshopy a jeden seminář, při kterém bychom si navzájem představili technické novinky a současně předvedli výsledky jejich práce. Akce jsme nazvali jako „Komplexní rozvoj usedlostí“ s podtituly „Představení inovací na vlastních hospodářstvích“, „Některé aspekty precizního zemědělství“ a „Využití inovačního partnerství“. Na jednu z nich jsme přizvali ředitele VÚRV v Ruzyni Pavla Čermáka a jeho programovou manažerku Věru Přenosilovou. Ředitel přednášel o agrochemickém zkoušení zemědělských půd, možnostech jeho využívání na Portálu farmáře a o projektu na zdokonalení AZZP. Na seminář jsme pozvali i Pavla Růžka taktéž z výše zmíněného výzkumného ústavu. Ten se věnoval uplatnění nových postupů při zakládání porostů zemědělských plodin a jejich hnojení.

Představení inovací na vlastních hospodářstvích

V části přestavení inovací na vlastních hospodářstvích prezentoval Jiří Říhánek zkušenosti s podrývákem značky Simba DTX kombinovaným se secím strojem pro výsev drobnosemenných plodin. Rodina ho využívá již šest let a kromě kypření půd s ním zakládá veškeré porosty řepky. Dle slov majitele farmy spolupracují s panem Revellem Simonem z firmy Simba a dosahují vynikajících výsledků. Setí řepky posléze doplnili o přihnojení „pod patu“ řešené tak, že rozmetadlo je umístěno na předních ramenech hydrauliky traktoru a hnojivo je proudem vzduchu dopravováno za radličky podrýváku. Společnost úzce spolupracuje s universitou v Cambridge, a technologie zpracování půdy jsou u jejich strojů řešeny velmi sofistikovaně.

Vlastnoručně vyrobený radličkový kypřič kombinovaný se secím strojem a přihnojením kapalnými hnojivy předvedl František Šašek, který měl v minulosti velké problémy se zakládáním porostů řepky. Po zavedení technologie hloubkového kypření se současnou aplikací hnojiva a setím za radličky kypřiče se stav výrazně zlepšil. Meziřádková rozteč radliček i secích botek je 420 mm, takže porosty zpočátku připomínají spíše řádky brambor. V průběhu vegetace se však zapojí a v době květu nelze poznat rozdíl od úzkých meziřádků. Sedlák dále vytvořil adaptér pro zchlazování výfukových plynů od traktoru a jejich následné zapravení do půdy za účelem zvýšení obsahu uhlíku. Byl inspirován článkem z kanadského časopisu, ve kterém byly publikovány kladné zkušenosti s použitím této technologie, jemu se však žádný pozitivní efekt nepotvrdil.

Technologie pro kypření a setí

Obdobnou technologii pro kypření a setí, sloučené v jednu pracovní operaci, zhotovil také Jiří Hodan. Ten instaloval secí stroj na radličkový kypřič Synkro3020 od firmy Pöttinger mající sedm radliček s meziřádkovou roztečí 420 mm. Stroj je osazen válcem typu Rolflex s patnácti čtyřsegmentovými kotouči. Hospodář zavedl trubice pro pneumatickou dopravu osiva před zavalovací kotouče, tzn. na meziřádkovou rozteč 210 mm. Celé zařízení pracuje tak, že sedm trubic dopravuje osivo do rýh za radličky kypřiče a osm trubic mezi ně. Při dobrém zpracování půdy se v podzimním období rozdíly mezi porostem řepky v řádcích za radličkami nebo mezi nimi neprojevily. Ve vlhčích lokalitách (a těch bylo v letošním létě přespříliš) byl však porost lepší při použití první varianty. Vývoj rostlin, včetně jejich kořenového systému, bude pan Hodan průběžně sledovat.

Pokusně zasel také jeden hektar ve velmi vlhké a jílovité lokalitě po jarní pšenici. Byla to forma jakési „horké technologie“, kdy se mu až ve čtvrtek 25. srpna v pozdním odpoledni podařilo sklidit jarní pšenici, v pátek pole podmítnul diskovým podmítačem a v sobotu dopoledne radličkovým kypřičem prokypřil do hloubky 25 cm a současně zasel řepku. Porost však vzcházel téměř výhradně pouze v prohlubních za radličkami. Nutno však podotknout, že problém se špatným počátkem růstu nebo i úhynem mladých rostlin byl v roce 2016 ve vlhčích lokalitách v okolí Přeštic patrný u všech technologií zakládání porostů, a to nejen u ozimé řepky.

Technická vylepšení při manipulaci s balíky

Zcela jiné problémy, týkající se manipulace s břemeny, řeší na své ekologické farmě Zdeněk Nejdl, který se zabývá chovem masného skotu plemene aberdeen angus, a to především plemenných jalovic a býků. Jeho technická vylepšení se týkala hlavně manipulace s kulatými balíky jak na pastvinách, tak při jejich přepravě a uskladnění ve stodole. Zhotovil si speciální „čtyřrožec“ jako adaptér na čelní nakladač. Zařízení dokáže napíchnout dva kulaté balíky najednou, což ušetří práci a čas zejména při jejich skládání a nakládání na přepravník. Dále si vyrobil samonakládací vůz na válcové balíky, kterým je může současně „stohovat“ ve stodole. Zajímavé bylo i pojízdné krmítko či mobilní klec, sloužící k přepravě, vážení a odběru krve kravám či býkům na pastvinách.

Ze semináře i workshopů nechceme dělat žádné hluboce odborné závěry, protože se mnohdy jedná o krátkodobé výsledky. Absolvovali jsme odborné přednášky vědeckých pracovníků z VÚRV Ruzyně, které utvrdily a v mnoha směrech prohloubily naše znalosti v agrotechnice a hnojení polních plodin. Naproti tomu odborníky z výzkumného ústavu překvapily naše nápady a technická řešení některých problémů. V započatých inovacích budeme nadále pokračovat, bedlivě porovnávat různé technologie zakládání porostů a jejich vliv na následný vývoj rostlin. Chceme tím přispět ke zjednodušení a zrychlení pracovních procesů i ke zlepšení agrotechniky. Cílem je také zvýšení výnosů při úspoře nákladů a tím zlepšení konkurenceschopnosti našich hospodářství.

Petr Hodan, předseda ASZ Plzeňsko


Přečteno: 336x