Před náročnou prohlídkou prvního hospodářství jsme se u Hlinků především vydatně posilnili, následovala revize strojového parku a dvora, který byl rodině navrácen v roce 1992. Z historického hlediska šlo o panský dvůr, který příslušel k zámku v Červeném Poříčí, a později byl rozdělen na dvě poloviny. Jednu z nich zakoupili v roce 1921 prarodiče pana Hlinky. Vlastníci druhé poloviny začali po restituci také hospodařit, avšak jejich potomci již nikoliv. V loňském roce se tak Hlinkovým podařilo koupit i tuto polovinu a dvůr opět spojit. Jde však o staré budovy, značně zdevastované za dob hospodaření JZD, takže nové vlastníky čeká hodně práce i vydání, aby mohli uvést dvůr do solidního stavu. Mimo to opravují ještě stodolu, kterou jim nějaký závistivec před dvěma roky zapálil. Prohlídka starých budov na přikoupené polovině však vyvolává nostalgické vzpomínky, určitě by se v ní vyjímalo muzeum staré zemědělské techniky.
Ačkoliv Hlinkovi chovají 20 až 30 kusů hovězího dobytka, hlavní zaměření je na rostlinnou výrobu - hospodaří celkem na 335 hektarech zemědělské půdy. Po prohlídce dvora a strojů jsme proto vyrazili do polí za účelem zhlédnutí řady odrůd pšenice, řepky a ozimého ječmene, a to při různých systémech hnojení i ošetřování.
Odpoledne jsme se zajeli podívat na Galoway farmu rodiny Vacíkových. Prohlídku jsme začali pro tuto farmu netradičně - na ekologicky obhospodařovaných polích. Měli jsme možnost vidět porosty jetele lučního a ovsa, přičemž nás překvapilo poměrně velmi slabé zaplevelení obou plodin. Jetel je sklízen do senáže a zužitkován v zimě pro výkrm skotu. Oves se sklízí na zrno a prodává do zahraničí, nejčastěji do Švýcarska, protože v Čechách o něj není za ekologickou cenu vůbec zájem. Po sklizni obiloviny bezprostředně následuje podmítka s přísevem meziplodiny, zpravidla hořčice. Případné vytrvalé plevele se likvidují mechanicky.
Po obhlídce polí jsme se zaměřili na živočišnou výrobu, konkrétně býky ve výkrmu. Jalovice i chovné krávy byly na pastvinách. Poté pan Vacík mladší předvedl ukázky různých jezdeckých disciplín (cutting, výcvik koní na trenažeru, jízdu do osmičky apod.). Návštěvu jsme zakončili bohatou ochutnávkou masných výrobků, které Vacíkovi nově produkují pro hosty svého penzionu Country Relax – špekáčků, taliánů, gothajského salámu a dalších.
Po celý den nás provázelo příjemné počasí. Z množství informací i ukázek si nepochybně každý vybral něco inspirativního pro vlastní práci. Cenné je také porovnání různých stavebních řešení se stavbami na vlastním hospodářství. U Hlinků i Vacíků jsme viděli nové obloukové haly pokryté silnou plachtovinou. Lišily se rozestupem (délkovým modulem) oblouků i odolností k nepřízni počasí. Vacíkovic halu silný vítr zdeformoval, zatímco Hlinkovic, vzdálená čtyři kilometry vzdušnou čarou, zůstala neporušená. Rozešli jsme se s otázkou, který selský dvůr navštívíme příští rok a co zajímavého tam uvidíme.
Petr Hodan, předseda ASZ Plzeňsko