Přerovští sedláci šli po stopách minulosti

Sdílejte článek
Přerovští sedláci šli po stopách minulosti

Letošní dožínkové setkání členů ASZ Přerov bylo pojaté i jako cesta po stopách minulosti. Nejprve jsme se v sobotu 24. září sešli na rodinné farmě Křížkových v Žákovicích a po krátkém uvítání všech zúčastněných se vydali ke kapli, která se nachází v dnes již zaniklé osadě Símře, bývalé části obce Soběchleby. Kaplička svatého Antonína a část rozvrácené budovy Holubcovy jsou totiž v dnešní době vším, co z celé osady zbylo.

U kaple jsme my, sedláci, svým dětem znovu demonstrovali, co dokážou napáchat lidé v mocenském aparátu. Byl to smutný pohled, místo čtyř zemědělských usedlostí pouze plocha zarostlá nálety.

V roce 2004 obec Soběchleby vydala o historii osady Símře knížečku. Zde se píše: „Okolí Símře je pozoruhodné archeologickými nálezy, dávnou historií, i poměrně nedávným zánikem. V minulých staletích sídlily v Símři i rody příslušníků nejnižší moravské zemské šlechty. Staleté usedlosti (dvorství) byly ještě roku 1952 osídleny a obhospodařovány potomky zdejších, samostatně hospodařících rodů.“

„Zánik osady Símře byl způsoben násilným vystěhováním všech místních usedlíků v roku 1952 a následnou, postupnou devastací všech usedlostí, které byly v průběhu druhé poloviny dvacátého století cílevědomě srovnány se zemí.“

„Odpuštění je milostí, není-li zapomenuto.“

Je až neuvěřitelné, že v roce 2015 spatřila světlo světa knížečka vydaná pod záštitou ministra zemědělství Mariana Jurečky nesoucí název „Tradice zemědělství v Oprostovicích“, která jednoznačně oslavuje vznik JZD.

V té se mimo jiné píše: „Vzhledem k tomu, že mnoho mladých lidí po druhé světové válce odešlo z vesnic do měst pracovat do továren, což se projevilo na vesnici značným úbytkem lidí, …začala se zakládat zemědělská družstva.“ „V roce 1949 proběhl výkup hospodářských strojů, mlátičky odevzdali…“

Obec Oprostovice je od Símře vzdušnou čarou vzdálena pouze 1,7 km. Položením kytice a tichou vzpomínkou na tuto těžkou dobu chceme zachovat v paměti lidu nepokřivená fakta historie. „Národ, který zůstává k bezpráví němý, stává se otrokem ve vlastní zemi,“ je psáno v knížečce o historii osady Símře.

Další naše zastavení bylo u kaple sv. Mikuláše, která stojí uprostřed křižovatky cest vedoucích do Símře, Horních Nětčic, Žákovic a Dřevohostic, a pochází z 18. století. Z tohoto místa se jižním směrem zvedá pohoří Hostýnských vrchů s dominantou Svatého Hostýna a bazilikou Nanebevzetí Panny Marie postavenou roku 1721. Pro nedělní výšlap se přímo nabízí nedaleký nejvyšší bod Hostýnských vrchů - Kelčský Javorník (865 m. n. m.) s nově postavenou 35 metrů vysokou rozhlednou otevřenou v září 2015. Ta je přístupná po značených cestách z Rajnochovic nebo z Bystřice pod Hostýnem. Z našeho místa, díky dobré viditelnosti, jsme pozorovali východním směrem rozeznatelný vrchol Radhoště a nejvyšší vrchol Beskyd - Lysou horu. Pro pozorovatele bývá ovšem nejkrásnější pohled západním směrem, a to když zapadá slunce na horizontu někde v prostoru 50 kilometrů vzdálené Drahanské vrchoviny.

A protože se přiblížilo poledne a všichni už měli hlad, vrátili jsme se na farmu našeho člena - pana Křížka, kde nám děvčata z rodiny Křížkových nachystala skvělý guláš a další dobroty. Po obědě následovala prohlídka strojů a farmy, která byla založena roku 1991. To znamená, že v letošním roce oslavila 25 let od počátku hospodaření. Obdivovali jsme chystanou stavbu haly, která bude stát na původním místě kravína bývalého ZD. Tato budova byla zakoupena v roce 2013 spolu s  dvěma dalšími, které také procházejí opravami. Všechny tyto opravy rodina financuje z vlastních zdrojů.

Poté už následovala diskuse na různá témata (nestálé počasí letošního roku, nová technika, drobné vychytávky na stroje, které máme doma, co nového u nás všech atd.) a došlo i na pouštění draka.

Sepsali členové ASZ Přerov

Použité zdroje: Z historie zaniklé osady Símře, násilně vystěhované v roku 1952, autor Arnošt Pospíšil.


Přečteno: 469x