Hospodářství rodiny Vandasových – Od Mansfeldů po úspěšný dnešek

Sdílejte článek
Hospodářství rodiny Vandasových – Od Mansfeldů po úspěšný dnešek

Působení rodu Vandasových na Dobříšsku je údajně spjato již s příchodem Mansfeldů do této oblasti ve 14. století. Známo je jejich dlouholeté hospodaření na rodinném statku v Křížově, k němuž náleželo 30 hektarů polností a lesy. Nyní se rodina Vandasových věnuje sedlačině na 190 hektarech půdy v nedalekých Nových Dvorech, na rozhraní regionu Příbram a Praha-západ. Na zdejší zemědělskou usedlost se z Křížova jako jeden ze čtyř bratrů přiženil v roce 1946 dědeček dnešního mladého hospodáře Petra Vandase.

 

„A v roce 1955 tu bylo založeno družstvo, takže aktivního soukromého hospodaření si táta moc neužil, zemřel v roce 1989,“ vzpomíná Luboš Vandas, otec Petra, který tu rodinné hospodářství v 90. letech vzkřísil, a dodává: „My jsme alespoň i během totality měli krávu, vykrmovali dva býky, pěstovali brambory, takže je to pro mě odmala přirozené. Mnohem hůře však byla minulým režimem poznamenaná rodina mé manželky.“

Bohuslava Vandasová pochází z mlynářského rodu z Malé Lečice, který v této vísce vlastnil dva mlýny a obhospodařoval 30 hektarů polí a lesy. Její dědeček tu do roku 1948 vše zrekonstruoval a nakoupil nové stroje, které musela rodina splácet i poté, kdy ji komunisté kompletně vystěhovali a zakázali pobyt v okrese. Babička situaci neunesla a zemřela. Rodiče paní Vandasové museli ještě zaplatit dědickou daň a v 70. letech se mohli nastěhovat zpátky do vily, jež k mlýnu příslušela, ale pouze pod podmínkou, že ji odkoupí a budou pracovat pro Státní statek Jeneč, který zde tehdy hospodařil.

To, že se panu Vandasovi poměrně brzy po obnovení hospodaření v Nových Dvorech podařilo navýšit výměru na 120 hektarů, nebylo v konkurenci tří velkých zemědělských společností ničím snadným. Hospodařil tehdy společně s kamarádem a v polovině devadesátých let rozšířili stávající výměru ještě o 30 hektarů, a to po zkrachovalém družstvu v Nové Vsi. Přecházeli tehdy převodným křížením z chovu mléčného na masný skot a jako jedni z prvních začali preferovat pastevní způsob chovu.

Několik let hospodařil pan Vandas sám, ale brzy našel spojence a poté nástupce ve svém synu Petrovi, který po něm hospodářství v roce 2011 převzal. Aktuální výměra farmy je 190 hektarů, přičemž polovinu zabírají louky a pastviny, druhou pak orná půda, na které je pěstována pšenice, sladovnický ječmen, řepka a žito. To putuje do mirotického mlýna, pšenice do sedlčanského a sladovnický ječmen do benešovského pivovaru Ferdinand.

Hospodářství rodiny Vandasových – Od Mansfeldů po úspěšný dnešekStádo masného skotu 50 – 80% charolais čítá 140 kusů a všichni býci jsou vykrmováni. Novinkou na farmě je sedm jaloviček masných simentálů. „Po různých špatných zkušenostech s jatky jsme několik let dodávali hovězí do Rakouska. Přece jen ale zastáváme názor, že české potraviny by měly zůstat v Čechách, proto jsme navázali spolupráci s vyhlášenou pražskou restaurací Brasileiro, která velmi dbá na kvalitu dodávaných surovin. Část produkce začínáme dodávat i jednomu šikovnému řezníkovi v okolí. A pomalu ve mně roste chuť zkusit prodej ze dvora…,“ plánuje mladý hospodář.

A to je jedině dobře. Kombinace mladistvého elánu a chuti zkoušet nové věci ve spojení s rozvážností, pokorou a zkušenostmi, které se na hospodářství v Nových Dvorech prolínají, se do budoucna mohou jedině hodit.

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ


Přečteno: 540x