Na statku po svých prarodičích v Horních Libchavách začal bývalý juniorský mistr v parkurovém skákání Jaroslav Čada hospodařit roku 2002 a jeho prvními počiny bylo pořízení základního stáda masného skotu (zvolil plemeno aberdeen angus a jeho křížence) a stavba multifunkční haly na ustájení skotu a na uskladnění sena, slámy a zemědělské techniky.
V průběhu let se mu poměrně dobře dařilo získávat zejména od vlastníků v okolí zemědělskou půdu, což neuniklo pozornosti zdejší akciové společnosti. Ta přispěchala s dopisy adresovanými svým akcionářům, v nichž upozornila na „objevující se snahu jiného subjektu vypovídat nájemní smlouvy na pozemky, čímž by mohlo dojít k znehodnocení zemědělského majetku akciové společnosti a tím i podílu akcionářů na něm“. Jako bonus a odměnu za „laskavé zvážení svého rozhodnutí ve prospěch stávajícího pachtýře“ nabídla vlastníkům „možnost pronájmu s delší výpovědní lhůtou za odpovídající výši nájemného“. Co dodat? Snad jen že kromě vlastníků z řad fyzických osob se k možnosti pronájmu půdy soukromému zemědělci přiklání i církev. „Nyní máme s naší farností nově domluven pronájem jedenácti hektarů, které jim byly v rámci církevních restitucí navráceny,“ informuje paní Čadová.
Pastviny v nadmořské výšce okolo 417 metrů slouží k chovu masného skotu o počtu 70 matek zejména plemene aberdeen angus, jako plemeníci jsou využívání dva býci stejného plemene a nově i býk blonde d´Aquitaine. Výkrm býků probíhá na pastvině ve dvou stádech po dvaceti kusech a zvířata jsou dokrmována senáží. Vykrmené býky odebírá od Čadů společnost Toro Hlavečník. Jalovice vhodné do chovu si ponechávají, zbylé si ve věku zhruba 11 až 24 měsíců nechávají porazit na jatkách v Letohradě a ve čtvrtích zavézt do vlastní faremní bourárny, kterou vybudovali v roce 2012 z původního chléva.
„Dle věku a plemene necháváme maso zrát 10 až 18 dní a pak bouráme, většinou najednou dva až tři kusy jednou měsíčně, v letním období grilování i jednou za 14 dní,“ vysvětluje Milena Čadová, která má na starosti dozor nad zpracováním a následný prodej masa. Však si také na tuto činnost lze představit jen stěží někoho vhodnějšího než energickou, výřečnou a obchodně zdatnou paní Čadovou, která dovede svým zákazníkům o mase krásně vyprávět a nelení se s nimi podělit o své kuchařské zkušenosti včetně přidání osvědčených receptů. „Nejoblíbenější mezi zákazníky jsou tzv. rodinné balíčky – několik druhů masa o hmotnosti 6 až 12 kg, ale nabízíme na přání i různé druhy steaků, samotné přední či zadní hovězí maso – zkrátka tak, aby byli odběratelé spokojeni,“ říká paní Čadová. A zřejmě jsou, neboť veškeré maso se prodá přímo z farmy a stálí zákazníci jsou zvyklí jezdit si pro něj třeba až z Brna či Ostravy, putuje i do místních škol.
V loňském roce se Čadovi rozhodli pro výstavbu nového skladu krmiv a steliv na pozemku u pastvin a podali žádost v jarním kole Programu rozvoje venkova. Část obyvatel, která nesouhlasí se zemědělským podnikáním v Horních Libchavách a argumentuje snížením kvality bydlení, však posléze podala stížnost na krajský stavební úřad s upozorněním, že schválení stavby ze strany okresního stavebního úřadu prý neproběhlo dle regulí. „Celá situace nás velmi mrzí hlavně i proto, že dříve nic podobnému jednání ze strany místních, z nichž některé jsme považovali za přátele, nenasvědčovalo. Nyní tedy očekáváme rozhodnutí z kraje, nic příjemného to ale není. Součástí dotace mělo být např. i pořízení baličky, a jelikož jsme tu starou prodali, byli jsme nuceni kvůli vzniklým průtahům letos na jaře zakoupit novou,“ informuje Jaroslav Čada.
Manželé se však nenechávají odradit a ve svém úsilí dobudovat farmu dle svých představ pokračují i nadále. Radost jim dělají i obě děti - desetiletá Štěpánka a šestiletý Daník. „Dcera mi velmi pomáhá v bourárně - hlavně co se týče grafických návrhů a tisku ceníků a také tisku receptů pro zákazníky. Chystáme pro ně společně povídání o plemeni a zrání masa, přikládáme recepty a fotografie pro děti. Dcera nám také sama píše, dle předlohy, pachtovní smlouvy. Synek již řídí pastevní autíčko, samozřejmě vždy pod dohledem, nebo třeba umí dát balík nakladačem do krmítka. Baví ho jak technika, tak péče o zvířata,“ vyjmenovává paní Čadová. Inu, zdá se, že hospodářství s nedlouhou minulostí čeká slibná budoucnost.
Šárka Gorgoňová, mediální oddělení ASZ