Ne náhodou jsou mnozí z nich členy zastupitelstva či se výrazně angažují ve spolkové činnosti dané obce. Ukázkovým příkladem sedláka, který přesahem svých činností velmi ovlivnil nejen místo, kde se svou rodinou žije a podniká, ale i jeho široké okolí, je Martin Novák z Obory u Tábora. Důkazem toho byly poslední zářijovou sobotu na jeho farmě konané Selské slavnosti pro rodiny s dětmi, pořádané Asociací soukromého zemědělství, které zaznamenaly mezi letošními akcemi rekordní účast.

„Velmi dobře si pamatujeme na počátky devadesátých let, kdy tu pan Novák začal hospodařit. S dvaceti hektary půdy a traktorem vytaženým z družstevních kopřiv byl kdekomu k smíchu. Zejména těm, kterým dnes při pohledu na jeho farmu padá brada. Ale my mu to moc přejeme. Dobře víme, kolik za tím stojí úsilí, dřiny, odříkání a také odhodlání, které leckdo postrádá,“ zaznělo ze strany několika návštěvníků sobotní akce z řad místních.

Je za čím se ohlédnout

V případě rodiny Novákových, která se za tu dobu rozrostla o čtyři dcery, je skutečně za čím se ohlédnout. Dnes obhospodařuje pětadvacetinásobek původní výměry, tedy pět set hektarů, dlouhodobě se věnuje chovu holštýnského skotu a od roku 2008 provozuje bioplynovou stanici. Kromě obnovy a rozvoje hospodářství v prostorách statku zrekonstruovala rodina i celý bývalý areál JZD v téže obci, kde je v současné době umístěno kompletní stádo mléčného skotu. Na původní usedlosti se tak uvolnila část prostor, kde zcela nově vznikl mini pivovar.

Novákovi jsou však v širokém okolí dobře známi i svým dalším počinem. V roce 2002 zakoupili starý zchátralý špejchar v nedaleké Želči, v němž nejprve několik let skladovali obilí, a před třemi lety jej přeměnili na zemědělské muzeum a obrazárnu. Ta je dnes jednou z největších soukromých galerií u nás, přezdívá se jí „malý jihočeský zázrak“. Obdivovat ji mohli i návštěvníci Selských slavností, pro které byla z oborské farmy do Želče během dne zajištěna doprava. Zaujala je zejména aktuálně probíhající výstava politických plakátů, jež v padesátých letech sloužily jako mocný nástroj ovlivňování mas, pod názvem „Venku jásot, za zdí krev“.

Opět pestrý program Selských slavností

Celodenní akce tak nabídla účastníkům opravdu pestrý program. Kromě prohlídky samotné farmy a přilehlého areálu s chovem holštýnského skotu i výstavu zemědělské techniky „Časy se mění“, jejíž součástí byly stroje staré 80 let až po ty nejmodernější. Nechyběl ani kinostan společnosti Harvest Films, kde probíhala projekce dokumentárních filmů se zemědělskou tématikou z Life Sciences Film Festivalu či putovní výstava občanského sdružení Zachraňme dominanty, která upozorňuje na neutěšený stav sakrálních staveb v České republice. Doprovodný program pro děti v podobě naučných stezek a hrátkobraní byl v režii dlouhodobého a osvědčeného spolupracovníka ASZ – společnosti Park tři věže, oblíbené malování na obličej či balónkování zajistil ve svém stanu hlavní partner letošních slavností – Komerční banka.

Členové Asociace soukromého zemědělství z nejrůznějších regionů nebyli pouze mezi návštěvníky, ale i prodejci, a nabízeli širokou škálu svých produktů od mléčných výrobků a olejů až po přírodní dekorace, aranžmá či svíčky. Velmi potěšila účast členů ASZ Písek - rodiny Kojetínových z ekologické farmy Struhy, která zahájila výrobu bio sýrů, pomazánek a jogurtů letos v létě.

Půda jako dědictví dalším generacím

Nedílnou součástí všech letošních slavností, pořádaných v rámci Mezinárodního roku půdy, jsou i odborné semináře zabývající se vždy konkrétním tématem, které se týká této nejcennější komodity, ale i širších kontextů, jež s ní souvisejí. Pro hostitelskou farmu rodiny Novákových příhodný název semináře „Půda jako dědictví dalším generacím“ přilákal řadu sedláků i vlastníků půdy. Odborným programem po celou dobu mistrně provázel taktéž sedlák, člen předsednictva ASZ ČR Jan Staněk. V roli přednášejících tentokrát byli i zástupci partnerských organizací asociace – generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová či předseda Spolku pro obnovu venkova ČR Eduard Kavala.

Generační výměna v malých rodinných firmách

 „Jednoznačným pojítkem našich organizací je udržení mladých lidí v obcích. Pro to, aby neměli důvod z nich odcházet, je nutné zajistit jim k tomu podmínky – tedy živý venkov. Naše asociace tak vytvořila tzv. integrovaný záchranný systém obcí – pět projektů, které podporují podnikání na venkově. Jde o projekty Rodinná firma, Fandíme řemeslu!, Podnikavá žena, dále projekt pro začínající podnikatele Svou cestou-Young Business a Malý obchod,“ řeklaEva Svobodová, která zároveň seznámila s problémy, které s sebou může nést generační výměna v malých rodinných firmách. „Ačkoliv rodinné firmy dokážou ustát daleko větší otřesy než podniky ovládané najatými manažery, v současnosti jsou nejpoptávanějšími obchodními partnery a banky se předhánějí v nabídkách jejich úvěrování, zároveň jsou i regionálními vzory, zaměstnavateli a těmi, kdo podporují svoje bezprostřední okolí, aniž by to hlásili do všech světových stran, velkým úskalím v jejich případě bývá právě generační výměna. Aby bylo možné co nejlépe předejít problémům s ní spojeným, nabízíme bezplatné zapojení právě do projektu Rodinná firma, v jehož rámci organizujeme semináře a workshopy pro zakladatele a nástupníky, věnujeme se právní, majetkové a daňové otázce nástupnictví i psychologickému hledisku předávání firmy, v čemž nám pomáhají i zkušenosti a osvědčené postupy ze zahraničí,“ uvedla Svobodová.

Komplexní pozemkové úpravy - šance pro rodinné farmy

Živý venkov, jeho obnovu a rozvoj si již více než dvacet let klade za cíl také Spolek pro obnovu venkova v čele se svým předsedou Eduardem Kavalou, který ve svém příspěvku shrnul aktivity této organizace. Zmínil i komplexní pozemkové úpravy jako účinný nástroj k uspořádání vlastnických vztahů. „V tomto, stejně jako v mnoha jiných směrech, jsme jednoznačně za jedno s Asociací soukromého zemědělství. Komplexních pozemkových úprav se ze zcela jasných důvodů obávají velké zemědělské podniky. Mohou však být zásadním přínosem a velkou šancí pro rodinné farmy, jejichž rozvoj jednoznačně vítáme,“ řekl Kavala.

Projekt Paměť národa – memento éry nacismu a komunismu

Vzpomínkou na temnou dobu rozvratu venkova prostřednictvím násilné kolektivizace bylo vystoupení Michala Šmída z Ústavu pro studium totalitních režimů. Ten představil neziskovou organizaci Post Bellum, která sdružuje převážně novináře a historiky, jež zaznamenávají vzpomínky pamětníků právě na dobu komunismu a nacismu. Díky nim vznikl mezinárodní portál Paměť národa, který zahrnuje už více než tři tisíce vzpomínek politických vězňů, disidentů, válečných veteránů či bývalých vězňů koncentračních táborů. Součástí prezentace byla i autentická nahrávka se vzpomínkami Evy Kubelákové původem z Račiněvsi, pro jejíž rodinu, která zde hospodařila na 65 hektarech půdy, se stal nástup komunismu katastrofou. Jejího otce odsoudili kvůli neplnění kontingentů za sabotáž k šesti letům vězení a konfiskaci veškerého majetku. Na šest let odsoudili i jeho bratra Václava, který se z vězení již nevrátil, neboť měl smrtelný úraz v uhelném dole. Obě rodiny pak vystěhovali z hospodářství a Evu Kubelákovou se sestrou a matkou odvezli nákladním vozem do 270 kilometrů vzdálených Nových Losin v podhůří Hrubého Jeseníku.

Odborná náplň semináře v režii firmy PRP Technologies

Odbornou náplň semináře v Oboře na Táborsku zajistil hlavní partner všech letošních seminářů - firma PRP Technologies, a to včetně praktické ukázky půdního profilu v dané lokalitě prostřednictvím sondy, kterou komentoval odborný pracovník Mendelovy univerzity v Brně Jiří Jandák. Zástupce společnosti PRP Technologies Ivan Petrtýl pak informoval o důsledcích klesající úrodnosti půdy a konkrétních možnostech zabezpečení podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu: „Půdě je možno pomoci efektivním využitím organických zbytků rostlin, hnoje, kejdy a technologií zpracování půdy, která neničí její strukturu. Biologickou aktivitu půdy pak můžeme zvýšit zařazením přípravků, které stimulují rozvoj kořenů rostlin, půdní mikroflóry a následně i půdní fauny. Vzápětí se to projeví vysoce pozitivně i na zlepšení struktury půdy a zvýšení obsahu i kvality organické hmoty. Tento stav půdy pak zabezpečí i vyšší infiltraci srážkové vody, čímž se snižuje povrchový odtok i riziko eroze.“

Série letošních Selských slavností míří do finále. Poslední letošní akce pro širokou veřejnost se uskuteční v sobotu 17. října, a to hned na dvou místech v obci Čelina na Příbramsku – na statku Adámek a také sousedním Vaněčkově statku. Její součástí bude tentokrát mezinárodní seminář pod názvem „Krajina státní hranicí nekončí“ za účasti zástupců zemědělských organizací z okolních států, na který vás srdečně zveme. 

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ