Překvapilo mě, že jste vystudoval matematické inženýrství. Absolvoval jste studia ještě s vidinou, že se budete věnovat jinému oboru než vinařství? A dají se vůbec znalosti získané studiem tohoto oboru uplatnit ve vinařství?

Po gymnáziu člověk většinou nemá úplně jasno, co by chtěl dělat. Nechtěl jsem zůstat doma a s otcem dál vinařit, chtěl jsem něco úplně jiného. Měl jsem vždy rád přírodní vědy a fyzika mě fascinovala, stejně jako astronomie. Rozhodl jsem se podat si přihlášku na „matfyz“ Univerzity Karlovy a chtěl jsem studovat astrofyziku. Měl jsem ale jiné potřeby než v osmnácti v Praze studovat, a tak místo druhého ročníku jsem nastoupil na VUT a tam vystudoval matematické inženýrství. Jenže občas vám osud cestu ukáže jinak. V prvním ročníku jsem se oženil a do druhého nastoupil coby otec. Bylo jasné, že rodinu musím i nějak živit, a tak jsem při studiu pracoval a rodinné vinařství byla první volba. Volba, které nelituju a stala se mi osudem. Nicméně poznatky ze studia statistiky a pravděpodobnosti využívám dodnes – řízení kvality, predikce trhu nebo analýza statistik jsou potřebné pro všechny výrobce. Nakonec jsem zakotvil na čtyři semestry na „chemičce", kde jsem studoval kvasnou chemii. Tato studia jsem nedokončil, nebylo třeba, branná povinnost skončila (úsměv).

Tvrdíte, že jediné, co je na víně důležité, je, jak člověku chutná. Jdete hodně zákazníkům vstříc například výrobou vinného nápoje Koziňon, frizzante, cenu vín bych si dovolil označit téměř za extrémně nízkou. I váš otec se zmínil, že především vyrábíte víno pro lidi. Neměl by ale někdy vinař být i člověkem, který zákazníka svým způsobem vychovává a formuje? Nebo je důležité, aby vinař respektoval i módní trendy ve svém oboru?

Vím, je to hodně lakonické, ale v podstatě vše se dá zjednodušit na jednoduchou otázku. Na konci cesty po všech vypitých lahvích, proježděných vinařstvích, prodělaných degustacích se každý stejně vrátí k jednoduchému hodnocení chutná/nechutná. Vždyť i degustační „stobodovka“ není v podstatě nic jiného. Různým aspektům vína přidělujete na stupnici 1–5 vyjádření, jak moc vám chutná, z toho se pak vypočítá celková známka. Hodnocení vína podle technologie, regionu, vinaře či odrůdy je pak již jen podružné. Pro studium je potřeba toho degustovat co nejvíc, ale večer si otevře každý sedmičku toho, co mu chutnalo. Ale abych vše znegoval, nic se nedá generalizovat, všude jsou výjimky (úsměv).Každý vinař jde vstříc svému zákazníkovi, každý vinař má zákazníky s jinými potřebami a hlavně každý vinař má své zákazníky. Všichni se vyvíjíme, není třeba formovat své zákazníky, každý z nich moc dobře ví, co chce, a až to najde, dojde mu to. Kdyby byli puritáni hudebníci a chránili hudbu od 18. století, nikdy bychom nepoznali rock, pop, metal, punk, ani techno. Prostě je potřeba posluchače vychovávat, a tak jim budeme servírovat jen kvalitní vážnou hudbu? Vinař trendy musí vnímat, ale to neznamená, že se jim musí podřizovat. Vinař musí oslovit své zákazníky, každý je jiný. Někdo vyžaduje noblesu a velká slova, jiný exkluzivitu a jedinečnost, další hledá zvláštnosti a deviace a někomu stačí, že mu chutná. Nikoho nemáme právo soudit ani měnit.

Jsem velkým milovníkem sektů a váš rosé sekt Anna mě před několika lety, kdy se ještě vinaři do výroby sektů moc nepouštěli, velmi příjemně překvapil. Můžete nám říct, proč jste se rozhodli pro jejich výrobu a jaké sekty produkujete? Předpokládám, že celá výroba neprobíhá přímo u vás ve sklepě. S kým případně spolupracujete?

Výroba sektů je pro každého v začátku velkou neznámou, ale chtěli jsme zkusit, jaké to může být. Zvědavost byla silná, a tak jsme zkusili udělat první várku klasickou metodou, sami jsme byli překvapeni, jak málo člověk pro to musí udělat a jak velký je rozdíl oproti komerčním charmatům. Dnes už necháváme sekty zrát minimálně 30 měsíců a věřím, že je to znát. Máme dva sekty. Bílý jsem po otci pojmenoval Louis. Jmenuje se Ludvík, ale to mi nepřišlo vhodné, dnes bych to řešil asi jinak (úsměv). Druhý je pojmenovaný po mamince. Ten bílý je každý rok brut a rosé je zase v secu. Přidávám do něj jako expediční likér ledové víno, krásně dotvoří chuť a cukr je plně přírodní. V podstatě celá výroba probíhá u nás, jen na finální degoržování a zdanění odvážíme sekty do Kobylí k panu Hříbalovi. Láďa je zetěm pana Petráka, průkopníka pěstitelských sektů u nás a konečnou fázi pro nás dělá z jednoduchých důvodů. Za prvé má veškeré strojní vybavení a letitou praxi a za druhé má daňový sklad, který je z daňového pohledu pro toto nezbytný.

Viděl jsem pořad České televize Vínečko z roku 2013, kde jste ještě propagovali Svatomartinské víno. Nicméně tuto značku v současné době už příliš nepropagujete a na facebookovém profilu vinařství zmiňujete Svatomartinské jako marketingovou bublinu. Kdy a proč se změnil váš postoj?

Svatomartinské byl v původní fázi skvělý projekt, byli jsme u něj od druhého ročníku, ale čím déle je na trhu, tím větší tlak je na cenu a tím je pro malé vinaře čím dál víc nezajímavý. Bohužel z něj kampaň udělala víno na jeden den, pak se prodeje propadnou na desetinu a do dvou týdnů už je to ležák, to je promarněná šance. Svatomartinské však děláme, pravdou je, že každoročně míň a míň, dnes je to masová supermarketovka vhodná zejména pro velké výrobce.Postoj se k němu měnil postupně, ani v roce 2013 už jsem nebyl přespříliš horlivý zastánce této značky, přesto jsem tak nějak doufal v její životaschopnost. Nebude dlouho trvat a značku opustíme, budeme raději prodávat mladá vína. Ta, která nám jako mladá přijdou vhodná v době, kdy my uznáme za nejlepší. Chceme budovat důvěru mezi vinaři a zákazníky, ne vše svazovat do kazajky zákonů a pravidel.

Jste členem vedení Vinařské asociace, která působila jako názorový protiproud ke Svazu vinařů a vyjadřovala se kriticky k některým krokům Vinařského fondu. V novém vedení Vinařského fondu má vaše organizace zástupce. Očekáváte, že se to pozitivně projeví na vzájemném soužití obou profesních organizací a že se vám podaří prosadit třeba nějaké změny ve fungování fondu?

Ano, dlouhodobě kritizujeme fungování a tok financí z Vinařského fondu, ale samotná židle v radě není zárukou naplnění cílů. Některé věci budeme kritizovat i nadále. Jsou tu určité důvody, proč v současné době není soužití možné. Sdružení vinařů má úplně jiné priority a slovo zde mají hlavně velcí výrobci, nikdy nebudou mít producenti a tvůrci stejné potřeby. Chceme nicméně tvořit a ne bořit, máme návrhy, jak změnit fungování Vinařského fondu, aby byl transparentní a blíž těm, kterým má pomáhat, tedy vinařům a jejich projektům k propagaci. Na druhou stranu je pravda, že pokud by se potvrdily naše námitky vůči hospodaření a peníze by měly být disproporčně rozděleny určitým skupinám na úkor jiných, bylo by pak lepší, aby fond vůbec nebyl, protože vnáší přemíru svárů mezi vinaře.

Určitě v této souvislosti musíme zmínit i nový vinařský zákon, který prošel legislativním procesem. Změní nějak zásadně život vašemu vinařství nebo členům Vinařské asociace? S jakými novými zákonnými úpravami nejvíce nesouhlasíte?

Zákon změní vše. Už dlouhou dobu je tento zákon, zcela mylně, zjednodušen na boj proti sudovce. Tak to není. Hlavním aspektem a potřebou je změna vinohradnictví, jelikož Evropská unie umožnila novou výsadbu vinic a ukončila jejich redukci. U nás se bude moci znovu vysazovat, ne jen restrukturalizovat. Bohužel je to jen jedno procento každý rok, ale je to aspoň něco.Dále zákon mění způsob značení vín, reguluje množství, typ a velikost informací o víně v restauracích a vinárnách, kde se víno konzumuje, definuje falšování, mění výši pokut a ano, i sudovku řeší. To poslední navíc velmi kostrbatým a děravým způsobem. Všem vinařům zákon život změní, protože postihuje víc výrobků. Navíc se ještě zároveň mění i právo v Evropské unii, dotýkající se vinařství, to bude vnášet do toho našeho Babylonu taky zajímavý prvek.

Vraťme se od politiky zpět k vašemu vinařství. Máte podnikovou vinotéku v Praze. Liší se nějak pražský a jihomoravský spotřebitel? Dá se obecněji říci, že se v obou městech pije totéž, nebo je většinový vkus jiný?

Obecně se dá říci, že každý kraj má svá specifika, ale lidé se nedají tak jednoduše proházet sítem. Neexistuje něco jako typický zástupce a většina lidí se vymyká typizování, pokud bych měl oči skoro zavřít, řekl bych asi toto: Pražský vínomilec je sofistikovaný, zapálený a orientovaný, dávno neplatí to odporné rozdělení vín na „dá sa, nedá sa...“ Je to nekorektní klišé. Hlavně díky kupní síle má hodně „napito“ a to mu dává rozhled. Zároveň rád experimentuje a je otevřený. Moravský si spíše potrpí na tradice a cení si historických vazeb, vnímá víno jako své dědictví a svého vinaře si drží. Většinový vkus je stejný, rozdělení na víno, které se pije tady a tam, je jen podle osobních preferencí konečného konzumenta.

Hospodaříte na necelých třiceti hektarech tří viničních tratí na pomezí slovácké a velkopavlovické podoblasti, přičemž každá z těch tří tratí má jiné podloží. Byl to záměr mít takto rozložené portfolio a odrůdy pěstovat na odpovídajících půdách? Je nějaká poloha pro vaše vinařství klíčová , nebo jde čistě o vhodnou kombinaci odrůda – poloha?

Záměr to nebyl, ale v našich končinách je velmi velký problém sehnat půdu ve viniční trati, málokdo ji pronajme a skoro nikdo ji neprodá. Pozemky jsme měli mimo viniční trať a podařilo se nám nějaké scelit a přesunout během pozemkových úprav. Byli jsme rádi za jakýkoliv pozemek a i tak to byl běh na dlouhou trať. Co se týká klíčovosti, na to jsem nikdy nevěřil, ideální je kombinace odrůda – pozemek. Na selekci bylo málo času, ale ukazuje se, že někde je prostě něco lepší, jiné horší. Do budoucna se podle vysledovaného budou měnit odrůdy na vinici, už teď víme, co sázet nebudeme a kde, ale to je práce na několik generací. Časem se asi všichni vrátí k několika odrůdám a portfolia vinařů se začnou zužovat.

Kdy máte v plánu přijít na trh s víny ročníku 2016? Co od tohoto ročníku vašich vín mohou zákazníci očekávat?

Už tam jsou (úsměv). Dají se očekávat jen samá pozitiva, jako každý rok (úsměv). Bez legrace, rok to byl specifický, vše bylo koncentrované kvůli nedostatku deště, to je vždy velmi zajímavé. Čekají nás intenzivní tóny, mohutná těla, vysoký alkohol nebo cukr ve víně, ale dostatek kyselin. Každý rok je na co se těšit, vždy se dá něco najít. Ona samotná cesta hledání je na tom nejkrásnější. Hlavně ať nám chutná a baví nás život.

Zdroj: Mojelahve.cz