"Slámu pálí jen ti, kteří ždímají půdu a moc je nezajímá její budoucnost," říká rázně Jan Král, farmář z Kolínska hospodařící na 390 hektarech. Všechny zbytky po sklizni vrací na pole. Slámu zaorává buď přímo, nebo ji předtím ještě použije jako podestýlku ve svém velkochovu slepic.

Oproti tomu zemědělec Jan Štefl z Jindřichohradecka se 700 hektary nevidí ve využívání slámy pro výrobu tepla či elektřiny nic divného. I to považuje za smysluplné využití zbytků úrody. Jejich část prý půdě chybět nebude a nahradit je mohou meziplodiny obohacující půdu.

96 procent farmářů vnímá slámu a další zbytky plodin po sklizni jako hodnotnou komoditu.

"Všeho moc škodí a to platí i u zaorávání posklizňových zbytků. Pokud jich bude v půdě moc, nemusí se stihnout rozložit a mohou škodit kořenům některých plodin. Ve spalování slámy nevidím zásadní problém a určitě jej neodsuzuji," uvádí Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství, jejímž členem je i zmíněný Král. Ten zbytky plodin zaorává už 27 let a na půdu to podle něj vždy mělo jen dobrý vliv.

Podle nedávného průzkumu Institutu cirkulární ekonomiky, jenž podporuje využívání odpadů, považuje 96 procent zemědělců slámu a další posklizňové zbytky za hodnotnou komoditu. "Téměř 85 procent používá slámu pro vlastní potřebu. Prodaná sláma je nejčastěji využita jako podestýlka pro hospodářská zvířata, krmivo nebo k vytápění," sděluje Dagmar Milerová Prášková z uvedeného institutu.

Do průzkumu se zapojilo na 371 zemědělců. Bezmála 90 procent z nich je členy Asociace soukromého zemědělství. Institut oslovil i další zemědělská sdružení, v nichž jsou hlavně velké agrární podniky. Zejména ty jsou podle Milerové Práškové spojované s nešetrným zacházením s půdou.

Podle ekologů a přírodovědců zemědělské půdě chybí organická hmota. Půda je bez ní chudší na živiny, snáze podléhá erozi a hůře vsakuje vodu.

Zároveň Česko počítá s větším využíváním zdrojů obnovitelné energie. Mezi ně se řadí i biomasa, z níž se energie získává spalováním či zplynováním. Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí, že v roce 2018 se spalování biomasy podílelo na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů z 22,5 procenta. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energií by měl podle vládního energeticko-klimatického plánu do roku 2030 vzrůst ze současných 16 na 22 procent.

Ministerstvo zemědělství se proti spalování slámy nestaví. Jen je podle něj vhodné, aby z toho měl přímý přínos samotný zemědělský podnik. "Většina zemědělců jsou zodpovědní podnikatelé, kteří nejlépe vědí, jaké množství slámy mohou prodat bez újmy pro půdu nebo chovaná zvířata," komentuje Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva. Zemědělec může z hektaru pšenice za slámu získat asi pět až šest tisíc korun.

Podle dat výzkumu Technologické agentury ČR se v roce 2017 spálilo jen pět procent produkce slámy, většinou té pšeničné.

Autor: Viktor Votruba

Zdroj: Ihned.cz