3. místo: Farma Jana Kočera, Kvítkovice, ASZ České Budějovice

Sdílejte článek

Rodinná farma Kočerů na okraji Blanského lesa v jižních Čechách je již od roku 1991, kdy Jan Kočer získal v restituci zpět hospodářské budovy a několik dojnic, zaměřena na chov mléčného skotu. Díky dobrým výsledkům se dařilo investovat do budov a vybavení a později se tak, po úpravě druhé stáje na výkrmnu býků, mohl počet skotu zvýšit na třicet kusů. Kromě živočišné výroby provozuje farma také výrobu rostlinnou, k vlastním 44 hektarům si pronajímá dalších téměř 60 ha. Veškerý provoz farmy zajišťují pouze rodinní příslušníci, farma nemá žádné zaměstnance.

Rozhovor s majitelem farmy Janem Kočerem:

K hospodaření na farmě na jihu Čech jste se vrátili z Prahy a to i přes to, že jste téměř čtyřicet let v zemědělství nepracoval. Co bylo tím hlavním důvodem opustit „pohodlný“ život v Praze?

Důvodem návratu domů z Prahy bylo především stáří rodičů. Rovněž politická situace se na venkově na přelomu 60. a 70.let, kdy jsem se k návratu rozhodoval, v podstatě změnila. Také jsem se v té době oženil a manželka bydlela a pracovala v Českých Budějovicích. Do zemědělství jsem se však vrátil až v roce 1991, kdy jsme začali hospodařit a zažádali o restituce.

V restituci získala vaše rodina hospodářské budovy, techniku, půdu i zvířata. V jaké stavu byl vrácený majetek a jak náročné bylo s tímto vybavením začít? Jaké investice a do čeho bylo nutné před započetím hospodaření uskutečnit?

V rámci restitucí nám byly vráceny hospodářské budovy včetně stájí ve značně zdevastovaném stavu. Dříve tyto budovy užívalo JZD. Postupně jsme byli nuceni provést výměnu střešní krytiny na všech hospodářských objektech.

Dále jsme od zemědělského družstva získali jeden starší traktor, který ale nebyl pojízdný a jeden traktorový vlek. Vráceno také bylo osm krav v ne příliš dobrém zdravotním stavu (nákaza IBR, mastitidy) a tři jalovice.

Vaše farma je v poměrně velké nadmořské výšce, navíc se část pozemků nachází na území CHKO Blanský les. Jak tyto skutečnosti ovlivňují hospodaření? Jaké pěstujete plodiny? Budete i nadále držet jen mléčný skot nebo se chcete zaměřit i na masná plemena?

Farma je v nadmořské výšce zhruba 600 metrů nad mořem a naše pozemky se navíc nacházejí v CHKO Blanský les. V důsledku některých nesmyslných administrativních nařízení a omezení je tedy hospodaření problematické. V pěstování obilovin ale dosahujeme dobrých výsledků, vlivem oteplování se vegetační doba prodlužuje a u potravinářské pšenice je tak v našich podmínkách možné dosáhnout i 32%-ního obsahu lepku. V osevním postupu pěstujeme ozimý ječmen, řepku, pšenici, mák, jarní ječmen a kukuřici.

Pokud se týká chovu skotu, v budoucnu plánujeme vybudovat pastevní areál a věnovat se chovu skotu masného, který se do našich podmínek lépe hodí a jeho chov bude méně náročný.

Poskytujete například nějaké služby, provozujte agroturistiku, nebo uvažujete o nějakém způsobu diverzifikace podnikání?

Agroturistiku neplánujeme, protože v našem okolí již několik zařízení poskytující služby pro cestovní ruch je a myslíme, že to poptávku zatím bohatě uspokojí. Jako služby pro okolní obce včetně té naší v zimním období provádíme pluhování komunikací.

Chod farmy u vás zajišťují pouze rodinní příslušníci. Jak lze provoz farmy bez zaměstnanců zvládat?

Na farmě nejsou žádní zaměstnanci a celý chod farmy zajišťují tři rodinní příslušníci, což je samozřejmě jednak časově náročné a také značně problematické pokud je třeba někoho zastoupit. Přesto se však celkem daří provoz farmy zajistit.

Která vylepšení a investice považujete pro svoji farmu v nejbližších letech za nejdůležitější?

Do budoucna plánujeme zřízení pastevního areálu pro chov masného skotu a v rámci modernizace techniky také nákup nového výkonného traktoru. Chov masného skotu by měl být méně náročný na pracovní sílu a snáze se budeme moci zastupovat nežli v případě chovu skotu dojného. V budoucnu, až syn s manželkou převezmou celou farmu (já i manželka jsme v důchodovém věku), snáze zvládnou její provoz.

Názor člena Hodnotitelské komise, Ing. Zdeňka Brožka:

Rodinná farma Kočerových se nachází ve středu malebné jihočeské vesnice Kvítkovice. Po šestnácti letech od započetí soukromého hospodaření se může směle porovnávat s obdobnými farmami na západ od našich hranic, které v minulosti nepoznali kolektivizaci, respektive devastaci venkova. Přivítá vás vzorný pořádek ve dvoře i ve stájích, nově omítnuté hospodářské budovy, novotou zářící střechy a květiny v oknech.

Technika, ač není nejnovější, je vzorně udržována a podle slov hospodáře prochází v zimních měsících důkladnou údržbou. Příjemné popovídání se dvěma, respektive se třemi generacemi vás přesvědčí, že cesta, kterou se rodina vydala po sametové revoluci byla správná a smysluplná, o čemž svědčí plány do budoucna, které bude realizovat mladý nastupující hospodář s rodinou.

Farm of Jan Kočer, Kvítkovice

APF České Budějovice

Ever since Jan Kočer gained back farm buildings and a few milkers in restitution in 1991, his family farm, situated on the edge of Blanský forest in Southern Bohemia, has been engaged in dairy cattle breeding. Due to good results it became possible to invest in buildings and equipment and later on, after fixing a second stable for bull fattening, to increase the number of cattle to 30 heads. Apart from animal husbandry the farm is involved in crop production. Kočer family owns 44 hectares and leases additional almost 60 hectares of land.

The farm has no employees whatsoever, only family members participate in running it.


Přečteno: 553x