Jaká je historie farmy a proč jste se vrátili k hospodaření po roce 1989?

Na rodinném majetku hospodaří Bůžkovi už od 15. století. Jedinou výjimkou, kdy zde rodina nesměla hospodařit, bylo období kolektivizace a komunistického režimu. V roce 1992 začali rodiče po nutné rekonstrukci hospodařit na restitučním majetku, což představovalo cca 26 ha zemědělské půdy a 4 ha lesa. Protože byl v restituci vydán živý inventář, 10 ks krav a pět býků na výkrm, začalo se hospodářství rozvíjet tímto směrem. Z důvodu nedostatku prostor v původním navráceném hospodářském stavení byl v roce 1993 pronajat a rekonstruován další hospodářský statek. Zde byl vybudován kravín s volným ustájením (40 ks krav a 30 ks mladého dobytka), tandemová dojírna 2x2, mléčnice, kruhové jímky na kejdu a ostatní zázemí provozu.

Proč jste se rozhodli věnovat se živočišné výrobě, když to rozhodně není ta nejsnazší cesta?

To je sice pravda, ale jsem přesvědčen, že živočišná výroba neodmyslitelně patří k provozu tohoto hospodářství i přes déle trvající špatnou situaci na trhu s mlékem, masem a ostatními zemědělskými komoditami. Výkupní ceny mléka se propadly na úroveň ohrožující přežití farmářů. Je nezbytné urychleně udělat taková opatření, aby byla vyrovnána nabídka a poptávka a výkupní cena mléka se vrátila alespoň na úroveň pokrývající výrobní náklady.

Máte nově vybudovanou stáj pro dojnice. Využili jste při jejím financování nějakých programů - např. PRV?

Z důvodu ukončení nájemního vztahu na pronajatý statek jsme stáli před problémem, jak pokračovat dále. Rozhodli jsme se pokusit se využít programu rozvoje venkova - modernizace a postavit novou stáj na 80 ks dojených krav a 70 ks ostatního dobytka. Stáj je vybavena dojícími roboty. Zároveň s touto stavbou se řešilo uskladnění píce a slámy a proto byl souběžně s tím postaven i sklad píce. Stavba na zeleném byla započata na jaře 2008 a zkolaudována v listopadu téhož roku. V současné době jsem podal žádost o proplacení uznatelných nákladů z přislíbené dotace PRV. Z důvodu náhlého úmrtí otce jsem přebral i závazky plynoucí z úvěrů na dva stroje, u nichž je využíván dotační program z PGRLF - částečná úhrada úroku z úvěru.

Jak funguje spolupráce s obcí, místními lidmi, podnikateli,…? Máte zaměstnance nebo chod farmy zajišťuje pouze rodina?

Spolupráce s obecním úřadem je v našem případě věcí domluvy mezi oběma stranami. Vždy se našla cesta kompromisu. Část místních obyvatel si ale stále ještě nezvykla, že vedle zemědělského družstva může existovat tzv. „drobný zemědělec“ a najdou se mezi nimi i tací, kteří by uvítali zpět to, co se dělo v padesátých letech.
Na farmě pracuje vedle rodiny, tedy mne, manželky (v současné době na mateřské dovolené) a matky jeden zaměstnanec. Ženy zajišťují chod kravína a muži se starají především o pole. Při nárazových pracích vypomohou ostatní členové rodiny (sestra s mužem, bratranec) a případně i kamarádi.

Má farma kromě samotného zemědělství také nějaké vedlejší aktivity? (služby, atp.)

Další aktivity farmy se soustřeďují především na služby v oblasti zemědělství. Jde především o sečení kombajnem, setí a lisování objemných krmiv. Abychom naopak my nebyli závislí na cizích službách a šetřili pracovní síly, snažíme se průběžně podle možností obnovovat strojový park.

Jak plánujete rozvíjet farmu v budoucnosti?

Rozvoj farmy byl v tomto roce z velké části dokončen. Do budoucna budu zvažovat možnosti využívat alternativní zdroje energie, popřípadě hledat jinou činnost, která by nebyla tak plně závislá na zemědělské výrobě a mohla vyrovnat propady příjmů v zemědělství. Vše je totiž však odvislé od ceny, za kterou budeme prodávat komodity. Počítáme také s obnovením výkrmu býků na hluboké podestýlce, a to v prostorách původní zemědělské usedlosti.