Jaká je historie statku?

Počátek hospodaření Daškova rodu ve Slavětíně nad Metují se datuje do poloviny 19. století, kdy do zdejšího mlýna přichází Václav Dašek. Daškové na tomto statku hospodaří ve čtvrté generaci dosud. K rozkvětu statku dochází v období před druhou světovou válkou, kdy nastupuje nová éra chovatelství skotu, a to kontrola užitkovosti a výstavba pastevních areálů v horských oblastech. Můj tatínek byl v tomto období uznávaným odborníkem na chov plemenných býků. Tato skutečnost a jeho politické názory vedly k tomu, že byl po roce 1948 mezi těmi sedláky, kteří začali mít problémy, jež vyústily v únoru 1950 k jeho zatčení a odsouzení na 20 let a konfiskaci majetku. Zároveň byla odsouzena také moje maminka. Tímto skončilo soukromé hospodaření na našem statku na celých 40 let. V roce 1974 nabídl Československý stát zpětné odkoupení zkonfiskovaného statku, což rodiče s vděky přijali a rodina začala vydrancovaný statek pomalu obnovovat. Již v roce 1979 jsme začali pěstovat žampiony a tímto způsobem jsme financovali obnovu hospodářství.
Po listopadu 1989 jsme se ihned začali připravovat na soukromé hospodaření. Veškeré úsilí jsme věnovali přestavbě stodoly na pěstírnu žampionů a po vydání vlastních pozemků o výměře 26 ha jsme na podzim roku 1991 seli již ozimy. Následovaly stavby hal, rekonstrukce statku, stavba penzionu, zpracovny zvěřiny a centrálního vytápění.

Činnost vaší farmy je zářným příkladem diverzifikace. Čím vším se zabýváte a kolik musíte mít zaměstnanců, abyste vše hladce zvládli?

Zabýváme se zejména klasickou rostlinnou výrobou, pěstováním pšenice, žita, cukrovky a v malé míře řepky a hořčice. Jelikož hospodaříme v oblasti těžkých půd, hledali jsme vhodnou jařinu, když se u nás nedaří ječmenům. Získali jsme smlouvu na pěstování ostropestřce mariánského, který nyní pěstujeme na 60 ha. Pěstování žampionů je zaměstnání pro manželku a dceru v zimním období. Penzion s 25 lůžky jsme postavili bez dotací v letech 2005 - 2006 (podmínky dotace jsou nastaveny nevhodně), kdy byl velmi špatný odbyt na žampiony, a hledali jsme náhradní činnost. Nakonec děláme obojí. Věnujeme se také chovu jelenů.
Práce na farmě jsme se snažili dělat v rámci rodiny, ale když se farma rozšířila k 300 ha, přijali jsme jednoho zaměstnance, který u nás byl 7 let. Nyní do rodiny přibyli přítel dcery a přítelkyně syna, takže se snažíme opět pracovat bez cizí pomoci.

Jak jste se dostali k chovu jelenů a jak se daří odbyt masa?

Důvodem založení farmového chovu jelenů v roce 1993 bylo využití vlastních svažitých pozemků a hlavním podnikatelským záměrem byla produkce pantů (paroží v líčí). Po dlouholeté legislativní masáži z farmového chovu zbývá produkce masa, chovných zvířat a atrakce pro hosty penzionu. Přesto se chov rozšířil z 13 na 200 kusů a 38 ha zaplocených pastvin.
O jelení maso je velký zájem, proto jsme se rozhodli po exkurzi do Bavorska přestavět chlév na zpracovnu zvěřiny. V současné době máme zpracovnu zkolaudovanou a od KVS příslib povolení provozu. Spoléháme na prodej ze dvora. V souvislosti se zabíjením zvířat na farmě střelnou zbraní a prodejem ze dvora musíme být vděční pravicovému vedení na Mze, poradcům ministra a ABK. Léta předtím se s chovateli jelenovitých na Mze odmítali vůbec bavit, natož něco řešit.

Na farmě pěstujete ostropestřec. Jak je možné tuto plodinu využít?

Ostropestřec mariánský má mnoho léčivých účinků. Prvořadé použití ostropestřce je na všechny druhy jaterních onemocnění. Jeho semena se považují za vůbec nejlepší lék na játra. Léčí také žlučník a nemoci trávicího ústrojí, poruchy krevního oběhu, pomáhá při migrénách a závratích. Celkově posiluje organismus, léčí různé druhy alergií, pomáhá při astmatických záchvatech a odstraňuje nevolnost při cestování.
Dále lze ostropestřec využívat jako doplněk ke krmivu hospodářských zvířat i drobného domácího zvířectva, na jejichž zdravotní stav a požadovanou produkci má také velmi příznivý vliv.

Jak se vám daří financovat rozšiřování farmy?

Obnově hospodaření na statku jsme posledních dvacet let věnovali veškerou svou píli, znalosti a čas. Vždy jsme se snažili využít všech dostupných podpor (Kubátovy dotace, PGRLF, Mladý zemědělec, operační programy) a hospodařili společně, ačkoliv účetnictví jsme nuceni vést samostatně, protože každý člen rodiny je OSVČ. Každou investici jsme řešili pomocí úvěrů. Ty si však sjednáme v takové výši, jakou stačíme splácet. Na strojní investice a provoz se snažíme minimalizovat náklady. Je pravda, že ne vždy je to optimální cesta.

Přestože se zabýváte mnoha věcmi, farma je perfektně vybavená a rekonstrukce téměř dokončena, plánujete do budoucna další vylepšení nebo rozšíření činnosti?

Do budoucna opravdu musíme investovat do modernějších technologií, což jsme v letošním roce započali. Na úvěr a program Zemědělec a Mládí jsme pořídili starší traktor Ford 8870, diskový podmítač KUHN, manipulátor JCB a nový kompaktomat FARMET. Bohužel se nám v posledních pěti letech nepodařilo investovat do nákupu půdy, i proto jsme byli schopni postavit penzion, halu na skladování obilovin a uvést statek do původní historické podoby dle dobových fotografií. Myslíme, že se nemáme za co stydět.

Co by bylo podle vás třeba změnit, aby se podnikatelům v zemědělství ulehčilo?

Nejsem chronický stěžovatel, ale co jsme si užili s byrokracií a výmysly úředníků by vystačilo na román. Začalo to přestavbou stodoly na pěstírny žampionů v 90. letech, umyvadly a bateriemi v penzionu a opravdové martirium byl farmový chov jelenů. To byl letitý tlak myslivecké lobby na Mze a v Parlamentu. Z počátku bylo skoro nemožné chov vůbec založit, pokračovalo to značením zvířat, zabíjením zvířat střelnou zbraní a prodejem masa. Nevím, jestli jsem optimista, když řeknu, že je to snad za námi. Znovu musím vzpomenout na kladný vliv ASZ, poradců ministra a ABK.
Totéž platí o složitosti kolem zelené nafty a podobně. Prostě mi to otravuje život. Nynější ekonomické problémy ve světě třeba některé z těchto absurdit vyřeší. Za daných podmínek nemůže EU světu stačit.