1. místo – Galloway farma Roupov - názor předsedy hodnotitelské komise Zdeňka Brožka:
Galloway farma rodiny Vacíkových je zdařilou ukázkou přeměny nevzhledného zdevastovaného areálu bývalého JZD na moderní rodinnou farmu, navštěvovanou exkurzemi z ČR i zahraničí.
Základní filosofií je chov skotu na přírodním a přirozeném základě v systému ekologického zemědělství, na který navazují vlastní jatka, bourárna a prodejna, kde se veškerá produkce v bio kvalitě prodá koncovým zákazníkům.
Nově otevřený penzion s restaurací dává zájemcům možnost poznat život a práci na farmě a shlédnout, nebo se i zapojit do výcviku westernového plemene koní Apaloosa, určeného k manipulaci stád na pastvinách nebo i ke sportovnímu využití.
Velice oceňuji přínos rodiny ke krajinotvorbě. Výsledkem úspěšně provedené pozemkové úpravy v katastru je mimo jiné i kaskáda tří vlastních rybníků, která ve mně spolu s pasoucím se skotem a ovečkami vyvolává příjemný pocit a představu, jak má vypadat česká krajina 21. století.
2. místo – Farma rodiny Hájkových - názor člena hodnotitelské komise Jaroslava Bačiny:
„Rakouský sedlák v Čechách“, to bylo první, co mě napadlo při prohlídce farmy pana Hájka v Jeníkově u Čechtic. Ukázkové hospodářství pokud se týká zapojení rodiny, organizace práce i pořádku v přívětivé krajině vyvolává pocit, že se zde nikdy nepřestalo sedlačit.
Farma má 62 hektarů převážně pícnin pro 60 kusů masného skotu plemene Charolais a osm hektarů brambor pro malo- i velkoodběratele. K farmě patří i les, ze kterého dřevo sami zpracovávají. Produkce hovězího je po rozbourání prodána přímo ze dvora zájemcům v tzv. bedýnkách.
O budoucnost se Hájkovi skutečně obávat nemusejí – pořídili si tři dcery a dva syny, kteří se již na chodu farmy podílejí. Je to obdivuhodné a inspirující, zkrátka rodinná farma jak má být.
3. místo – Kozí farma Krasolesí - názor člena hodnotitelské komise Arnošta Pleskota:
Vždy jsem byl toho názoru, že sedlačina není jenom podnikání, že je to mimo jiné i životní styl. A kozí farma Krasolesí mě v tom opět utvrdila. Lidé, kteří odešli z města, zcela změnili svůj život a dosáhli výsledků, jaké mají, obdiv zaslouží.
Trochu jsem se pozastavil nad striktním a možná i ne zrovna tradičním rozdělením práce na farmě. Ale potom jsem pochopil, že to tak funguje. Srdcem a citem pracující paní Provazníková, která se stará o anglonubijské kozy od krmení až po dojení a na ni v mlékárně navazující precizní práce pana Kolmana, který dává mléku (nejen z vlastní farmy) výraznou přidanou hodnotu.
A není to „jen“ vyrobit sýr, ale je to snaha udělat takový produkt, který uspěje v nejtvrdší konkurenci a splní nepřísnější kvalitativní a chuťové požadavky. A kdo ochutnal, ví, o čem mluvím.
Trochu skryté motto farmy – nespokojit se s průměrností, ale patřit k nejlepším, je sympatické a já mohu s potěšením říci, že v soutěži Farma roku 2013 Kozí farma Krasolesí mezi nejlepšími je.
4. místo – Dančí farma rodiny Friedbergerových - názor člena hodnotitelské komise Romana Nolla:
Sedm set kusů daňka skvrnitého, chov jelenů evropských, masný skot Aberdeen Angus, chov pstruhů duhových, úctyhodná rozloha pastevních areálů a stokilometrová vzdálenost mezi farmami. To je dančí farma Pavla Friedbergera v podhůří Šumavy.
Neobvyklé množství aktivit je farmář schopen stihnout jen díky svému obrovskému nadšení, zkušenostem a samozřejmě díky velké podpoře celé rodiny. Zanedbatelná není ani spolupráce pana Friedbergera na vědeckém výzkumu v oblasti genetiky jelenovitých.
5. místo – Farma Miloše Holuba - názor člena hodnotitelské komise Jana Staňka:
Farma Miloše Holuba se nachází uprostřed obce Slatina pod Hazmburkem. Tato obec byla v roce 1995 vyhlášena výlučně zemědělskou se statutem chráněné historické zástavby jako typicky česká okrouhlice. Z této skutečnosti ovšem pro farmu vyplývá řada omezení. Za přispění celé rodiny a řady dotačních titulů, ať už českých či evropských, se postupně Miloši Holubovi daří citlivě skloubit historii s moderním zemědělským podnikáním a spokojeným životem. Značným problém této farmy však je malá výměra zemědělské půdy. Její získávání je tudíž největší výzvou do budoucna pro mladého hospodáře.