„Za minulého režimu jsme měli půl hektaru půdy a jednu krávu na mléko. Josef měl z našich tří dětí k hospodaření odmala největší vztah a od něj také vzešel hlavní impuls, abychom si o navrácení rodinných pozemků požádali. To mu bylo jedenáct let. První rok nám vydali 4,5 hektaru a my si řekli, že to úplně stačí, nepočítali jsme s tím, že se zemědělství budeme věnovat naplno. Další rok už jsme měli dvanáct a pět hektarů lesa. Dnes hospodaření živí celou synovu rodinu, on sám se v něm úplně našel a nadšeně plánuje, jak by se tu v budoucnu mohly uplatnit i jeho tři děti,“ říká maminka Naděžda.
Zpočátku se Svobodovi věnovali chovu menšího stáda mléčného skotu s dodáním mléka do Olešnice na Moravě, měli i prasnice a kromě obilnin pěstovali také brambory a krmnou řepu. Postupně přešli převodným křížením býkem plemene charolais na chov skotu masného a když roku 2007 hospodářství převzal syn Josef, zaměřil se na výkrm býků. Během několika let se mu podařilo ztrojnásobit do té doby obhospodařovanou výměru, a to na šedesát hektarů, z nichž třetinu tvoří orná půda, zbytek jsou louky a pastviny, stará se i o devět ha lesa. Díky dobré péči o půdu a vstřícnému přístupu, k němuž patří např. uzavírání pachtovních smluv s roční výpovědní lhůtou, má pan Svoboda bezproblémové vztahy s vlastníky půdy a i do budoucna se mu rýsují další možnosti navýšení výměry.
Prim v rostlinné výrobě hrají hlavně krmné plodiny, pěstovány jsou i pícniny na orné půdě. Josef Svoboda se věnuje také poskytování služeb okolním zemědělcům, zejména sklizni a lisování sena a slámy.
Farma je velmi dobře strojově vybavená, v loňském roce přibyl ke stávající technice ještě manipulátor a rozdružovač na kulaté balíky a zastýlání. V letošním podzimním kole Programu rozvoje venkova zažádali Svobodovi o dotaci na lis na kulaté balíky.
Co se týče živočišné výroby, vykrmuje hospodář aktuálně padesátku býků nakupovaných jako zástav, nedá dopustit na plemeno charolais. „Toto plemeno vyniká snadnou výkrmností, dobrou zmasilostí a má nízké sklony k tučnění. Rozhodl jsem se nyní nespoléhat pouze na nákup zástavu, ale mít i svůj vlastní chov. Pořídil jsem si proto letos několik malých jaloviček a do budoucna plánuji mít kolem dvaceti matek,“ informuje Josef Svoboda.
To mu umožňuje i nová prostorná stáj, do jejíhož budování se Svobodovi po dvou letech vyřizování stavebního povolení v roce 2011 pustili a o dva roky později ji dokončili.
„Tehdy ale naši rodinu potkala velká a naprosto nečekaná ztráta. Náhle zemřel manželův tatínek, původní hospodář, velký pomocník a rádce, bez kterého jsme si najednou nedokázali představit, jak dál. Chyběl všude, kam jsme se podívali, a manželovi docházela energie a chuť pokračovat, jakoby ztratil smysl svého dalšího počínání. Pomocnou ruku mu tehdy podal jeho nejbližší kamarád, také sedlák, Pavel Soukup ze žďárské asociace. Ten ho také přivedl do této organizace, mezi schopné a stejně smýšlející lidi, s nimiž si vždycky máme co říct, můžeme se podělit o své starosti a radosti,“ říká manželka Josefa Svobody Lenka.
Ta je mu velkou oporou a pomocnicí, pečuje o jejich tři malé děti a své uplatnění vidí na rodinném statku i v budoucnu, kdy by chtěla převzít většinu administrativních povinností včetně účetnictví. V úmyslu má také rozšíření drobnochovu do podoby minizoo, aby jejich hospodářství mohly formou exkurze navštěvovat školní i předškolní děti a lépe tak poznávat, jak se žije na statku.
A na tom strhařovském už to opět žije, všichni se zase nadechli a plánují další možné aktivity. „Vzhledem k tomu, že se nacházíme v turistické oblasti a ani v zimě není v okolí díky možnostem sportovního vyžití o návštěvníky nouze, uvažujeme do budoucna o provozu agropenzionu. Myslím, že naše hospodářství má i díky dalším navazujícím činnostem velký potenciál být rodinnou farmou v pravém slova smyslu, tedy poskytnout jednou uplatnění, pokud o to budou stát, i našim třem dětem a třeba i jejich rodinám,“ uzavírá Josef Svoboda.
Šárka Gorgoňová, mediální oddělení ASZ ČR