Dva dny nato proběhl volební sněm Agrární komory ČR (AK), na kterém vystřídal na postu dosavadního prezidenta komory Miroslava Tomana současný poradce ministra zemědělství, představitel „Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků“ a ředitel společnosti Rabbit Trhový Štěpánov Zdeněk Jandejsek. Ten je z minulosti znám jako zastánce velkých průmyslových zemědělských a potravinářských podniků, odpůrce krácení dotací těmto podnikům, kritik nadnárodních maloobchodních řetězců a naopak zastánce jakýchkoli opatření omezující dovoz potravin a zemědělských surovin ze zahraničí do ČR. Duální pojetí našeho zemědělství a potravinářství včetně rozvoje venkova se tak zřejmě ještě více prohloubí, což pro obor, zejména z vnějšího pohledu z EU není dobrá zpráva, především z hlediska obhajoby priorit našeho zemědělství jako celku. Také tato skutečnost povede zřejmě ke zhoršení vyjednávací pozice ČR v aplikaci Společné zemědělské politiky EU po roce 2020 – lze jen připomenout, že při obhajobě zájmů v době vyjednávání o podobě politiky a nastavení dotací pro současné období byli naši zemědělci vůči Bruselu alespoň na pohled relativně jednotní.
Na konci předchozího týdne představil Zemědělský svaz ČR výsledky resortu zemědělství za loňský rok s tím, že zisk zemědělství loni meziročně stoupl o 2,7 miliardy korun na 11,7 miliardy korun. Již předtím ale prezentoval Český statistický úřad jiná čísla – meziroční nárůst zisku o 25,9 procenta na 20,22 miliardy korun. Poměrně výrazný rozdíl vysvětloval svaz rozdílnou metodikou výpočtu, a zde není prostor tyto metodiky rozebírat. Podstatné je, že zemědělství na tom loni bylo statisticky lépe, což je v naprostém rozporu s častým tvrzením ministra zemědělství, že zemědělství prochází „nejhlubší krizí“ v polistopadovém období. Je ale skutečností, že strukturálně dobře na tom naše zemědělství není. Příznivá statistická data za loňský rok jsou totiž dána jednak rostoucím objemem dotací do oboru, růstem bonity spotřebitelů v ČR díky nárůstu platů, rostoucí inflací a také převodem části dotací z roku 2015 do roku 2016. Důležité je, že se stále zvyšuje podíl jednoduchých zemědělských produktů (pěstování plodin), naopak neroste přidaná hodnota a dovozy strategických komodit do ČR ze zahraničí, jako je vepřové maso nebo ovoce a zelenina (mírného pásma, tedy takového, které umíme u nás produkovat) se zvyšují. Vyšší dotace tedy nepůsobí tak, jak by bylo žádoucí.
Nejen zemědělstvím byl ale živ předchozí týden. Ministerstvo zemědělství představilo návrh plošného zákazu privatizace státních lesů, využívající přitom obav laické veřejnosti, že do soukromého lesa by byl vstup zakázán. K tomu jen dvě poznámky. Jednak, že podíl státních lesů je v ČR nejvyšší ve střední Evropě (činí více než 50 procent všech lesů), a jednak, že do veškerých lesů v ČR, tedy obecních, soukromých či církevních je až na speciální obory a lesní školky vstup plošně dovolen. Lze tak konstatovat, že zákaz prodeje státních lesů je jen další formou cíleného posilování vlivu státu na podnikatelské a občanské prostředí skrytou za veřejným zájmem, kterým samozřejmě dobrý stav lesních porostů je. Nemusí jej však vždy a všude dominantně zajišťovat stát.
Také téma přehrad se – pro změnu na konci týdne, opětně objevilo. Povodí Odry představilo své projekty na přehrady v Moravskoslezském kraji, včetně přehrady Nové Heřminovy. Ta přitom patří mezi díla, jejichž vybudování již zřejmě nelze zastavit, také proto, že o výstavbě v minulosti rozhodly tři vládní kabinety s odlišným politickým složením. Nové Heřminovy nicméně patří mezi málo projektů, s nimiž lze souhlasit, jednak z hlediska dosahu možné protipovodňové ochrany dotčeného území, jednak zvolenou lokalitou, která je pro tyto účely optimální. To samé se ale nedá říci o uvažované přehradě Pěčín na řece Zdobnici na Ústeckoorlicku, jejímž smyslem nemá být protipovodňová ochrana, ale zajištění zdrojů pitné vody. To by však bylo možné jen následnou doprovodnou výstavbou velkokapacitního vodovodního přivaděče v délce přes 11 kilometrů, což by zásadně zvýšilo náklady projektu. Ještě důležitější je ale skutečnost, že v regionu je vybudována a zcela funkční Vodárenská soustava východní Čechy, která propojuje jih a sever regionu a která umožňuje přečerpávání vody z míst s dočasným přebytkem pitné vody do míst jejího aktuálního nedostatku a naopak. Reálné důvody k výstavbě přehrady Pěčín tak fakticky neexistují. Mimochodem – záměr vybudovat pěčínskou přehradu zamítl již v 90. letech minulého století velký vzor současného ministra zemědělství Josef Lux.
Petr Havel