Lidé by si ale rádi nakoupili ovoce a zeleninu také na farmářských trzích, ty jsou ale z rozhodnutí Vlády ČR stále zavřené. Asociace farmářských tržišť (AFT) přitom již v minulých dnech apelovala na Ministerstvo zdravotnictví i kabinet, aby prodej tohoto zboží povolila, a opírá se přitom i o vyjádření epidemiologů. Podle nich je (logicky) prodej potravin pod širým nebem méně rizikový, než prodej v uzavřených prostorách, navíc se jedná o prodej potravin jako takových, který není zakázán. Bohužel je ale třeba dodat, že tržiště či tržnice jsou často spíše jarmarky, kde se neprodávají zdaleka pouze potraviny. Tím spíše je třeba připomenout již dřívější (a nevyslyšené) apely AFT, aby byly od sebe odlišeny „jarmarky“ a skutečné farmářské trhy řídící se kodexem AFT, který mimo jiné povoluje na trzích sdružených v AFT alespoň 90 procent potravin, a to tuzemského původu. Tak či tak je zřejmé, že zejména menší zemědělci a rodinné farmy, pro která byly skutečné farmářské trhy jednou z mála možností odbytu produkce, na tom díky uzavření farmářských trhů budou ještě hůře, než by mohli být.
Že jsou opatření uplatňovaná v ČR v řadě případů nadstandardní, nepřímo potvrdila počátkem tohoto týdne i Evropská Komise, která vydala pokyn k zajištění možnosti přeshraničního pohybu osob z odvětví zdravotní péče, potravinářství, ale i z dalších základních služeb, kam patří mimo jiné sektor veřejných služeb a specificky vodárenství. V nevýhradním seznamu dotčených profesí jsou “Osoby, zajišťující chod kritické či jinak zásadní infrastruktury států a vědečtí a techničtí specialisté vč. těch, kteří se starají o funkci vodohospodářské infrastruktury (např. úpraven pitných vod)”. Uvedený pokyn ovšem dlouhotrvající pondělní jednání kabinetu vůbec nerespektovalo a pravděpodobně o něm ani vůbec nevědělo a možná dosud neví.
Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) se ohradila proti navrhované novele zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jejímž cílem je osvobození od daně příjmů v případě nemovitostí až po 15 letech. Novela tím totiž mimo jiné omezí možnost nákupu půdy pro nové, mladé a začínající zemědělce, a tedy potřebnou generační výměna v oboru, který trpí stále se zvyšující věkovou hranicí současných hospodářů podnikajících na zemědělské půdě. Lze také předpokládat, že pandemie koronaviru donutí některé vlastníky půdy prodat tento svůj majetek jako jedinou možnost nahradit propad příjmů v souvislosti s regulacemi, které nevratným způsobem ovlivnily jejich ekonomickou situaci. Ve vlastnictví zemědělské půdy a struktuře českého zemědělství lze kromě toho, právě v souvislosti s pandemií koronaviru, očekávat rychlejší strukturální změny, které ale budou alespoň do určité míry znamenat strukturální změny i ve vlastnictví i využití půdy. ASZ ČR také připomněla, že prodej či nákup nemovitostí, a to ani bytů, nelze automaticky pokládat za spekulativní akt, jak to novela předpokládá. K tomu lze jen dodat, že naše společnost i řada vládních představitelů za potenciální zločince nepovažuje jen prodejce bytů či půdy, ale obecně veškeré podnikatele, zejména pak ty, co jsou na státu nezávislí. Bohužel je třeba opětovně konstatovat, že pandemie koronaviru komunitu takových podnikatelů velmi zdecimuje, až zničí. To jistě mnohým vyhovuje.
V záplavě katastrofických zpráv by neměla zapadnout informace, podle níž se nenašli koronaviry na laboratorně testovaném nebaleném pečivu a chlebu, přičemž testy proběhly ve Státním veterinárním ústavu v Jihlavě. Potvrdily se tím tak informace o tom, že potravinami se tento virus nepřenáší, ale také, že se veřejnost patrně až příliš obává nákupů spotřebního zboží, nejen potravin.
Na místě jsou ovšem obavy z nedostatku zeleniny a ovoce v letošním roce. Nejde ani tak o meruňky, které zničily mrazy na přelomu března a dubna, ale hlavně o produkty, které se do ČR standardně dováží ze zemí letos zásadně postižených pandemií. Tuzemští „profesionální“ pěstitelé zeleniny by tak mohli a měli navýšit plochy především takových druhů zeleniny, u nichž potřebu tuzemského trhu kryje obvykle zahraniční produkce, pokud je to v jejich silách. Více zeleniny, alespoň pro svou potřebu, by ale měli pěstovat i zahrádkáři a v zásadně každý, kdo má na svých záhoncích jen květiny. Bude to zřejmě po všech stránkách praktické.
Petr Havel