Týden podle PH č. 32 - 2020 (pH týdne: 4)

Sdílejte článek
Týden podle PH č. 32 - 2020 (pH týdne: 4)

Jednostrannost vidění problémů vyplývající jednak z neochoty k potřebné komunikaci, jednak z nechopnosti vnímat běžnou životní realitu - tak lze zřejmě také charakterizovat vývoj naší společnosti, který přitom nelze přičítat jen aktuální zahlcenosti koronavirem. Je to totiž hlubší problém, v němž hraje často roli aroganci moci - a to nejen té politické.

Jedním z příkladů takového přístupu jsou nově budované jezy a obecně sportovní propustě, které mají mimo jiné usnadnit splouvání řek národu vodáků. Jak ale na několika konkrétních příkladech dokládá Asociace vodní turistika a sportu, nově vyprojektované propustě jsou pro vodáky nebezpečné, neboť místo, kterým mají vodáci proplout, je nasměruje přímo na kameny v březích toků. Vodáci přitom opakovaně nabízejí odborné konzultace při výstavbě jezů, ale projektanti je bohužel neberou vážně – je to přece „jejich stavba“. Jenže vodáků je v naší zemi zhruba milion.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zase vytváří dotační program pro poskytovatele ubytovacích zařízení (respektive kompenzaci za újmu z propadu tržeb pro hotely, kam nemohli přijet kvůli regulacím pohybu osob hosté), což by bylo zřejmě v pořádku, kdyby ovšem MMR z principu měřilo všem stejným metrem. Tak to ale není, na kompenzaci nemají mít národ poskytovatelé ubytování na farmách, pro které jsou ale tržby za turistické služby v průběhu sezóny důležitým cash-flow, o které z rozhodnutí státu nenávratně přišli. Na místě je tak ptát se, zdali o možnostech ubytování na farmách úředníci MMR vůbec vědí (těžko asi někdo z nich někdy na farmě spal), nebo má prostě jen lepší lobby Svaz obchodu a cestovního ruchu zastupující velké i menší klasické hotely. Každopádně by za újmu ze stejné služby měli dostat kompenzace všichni, nebo nikdo. A hlavně by právě MMR mělo o venkově něco skutečně vědět, když má „místní rozvoj“ v názvu.

Veřejnost také měla tento týden možnost shlédnout reportáž o škodlivosti bobrů, kteří svými hrázemi zvedají hladinu různých toků, a voda z nich pak zaplavuje přilehlé pozemky, případně toky mění svá koryta. Bohužel je třeba dodat, že reportáž byla vysílána po dvou dnech přívalových dešťů, kdy by se zřejmě mnohé toky rozlily i bez bobrů. Důležitější však je, jak se k činnosti bobrů obecně stavět – a i když v přírodě ani v tomto případě neplatí nic plošně, je role bobrů spíše pozitivní – a to právě v onom „nadzvihování“ hladin toků, čímž se voda dostane na větší území. Mimochodem je docela obvyklé, že když drobný tok mění své koryto, vrací se většinou do linie, která je pro něj přirozenější. Trochu více respektu k vodě (i bobrům) by tak určitě nezaškodilo.

To se ale netýká přemnožených divočáků, kterých podle aktuálních statistik ulovili v první půlce letošního roku myslivci v porovnání se stejným obdobím loňského roku o třetinu více – zhruba 95 000 - myslivcům se přitom údajně v krajině vylidněné koronavirem lépe střílelo. I tak je uvedené číslo ještě nízké – loni se v ČR ulovilo téměř 230 000 divočáků. Problém ale je, co s úlovky – myslivci totiž nemají oprávnění ulovené divočáka prodávat jinak, než v kůži, což pro kupujícího spotřebitele v praxi znamená umět zvíře stáhnout a naporcovat. To ovšem téměř nikdo nechce ani neumí, a také proto činí průměrná spotřeba zvěřiny v ČR jen kilogram na osobu a rok. Což je škoda, jde o zdravou a jídelníček zpestřující surovinu. Nebylo by tak od věci, aby se zmírnily podmínky pro zpracování zvěřiny přímo u myslivců (nebo také hajných, správců lesů a zemědělců), nebo aby se zvěřina z našich lesů dostala za přijatelných cenových podmínek do našich maloobchodů.

Nakonec ještě jedna nutriční informace – totiž o příznivém vlivu esenciálních omega-3 mastných kyselin na lidský organismus. Je to sice pravda, ale není omega-3 mastná kyselina, jako omega-3 mastná kyselina. Ta, které máme ve stravě relativně dostatek, neboť je součástí řepkového oleje, je kyselina s krátkým řetězcem (alfa-linolenová – APA), jenže člověk, a zejména malé děti do dvou let, potřebují ke zdravému vývoji mozku mastné kyseliny s dlouhým řetězcem, což jsou EPA a DHA (eikosapentaenová a dokosahexaenová), které jsou součástí tučných mořských ryb. Chlubí-li se tak nějaký produkt obsahem důležitých omega-3 mastných kyselin a spotřebitel takový produkt v hojné míře nakupuje, nic tím sice nezkazí, ale rozvoj svého mozku zas tak nepodpoří. Bohužel se často zdá, že většina lidí v naší zemi konzumuje jen APA.

Petr Havel


Přečteno: 251x