V této souvislosti jen připomínka, o níž se téměř nemluví - totiž, že hlavním přenašečem ptačí chřipky jsou volně žijící ptáci, zejména ti vodní. Také „potravinářská drůbež“ se ovšem často chová v blízkosti vodních zdrojů. Pokud tedy budeme v budoucnosti chovat drůbež ve volných výbězích, a tedy s možností on-line kontaktu s volně žijícími ptáky, lze předpokládat, že bude mít ptačí chřipka na chov drůbeže fatálnější důsledky s následnou likvidací ptáků, než je tomu dnes.

Nejen drůbeže se ale týkají jednostranně prezentované informace. Týká se to třeba také Antarktidy, kde byla letos v únoru naměřena na stanici Esperanza „historicky nejvyšší teplota“ přes 18 stupňů Celsia. Vysoké teploty v Antarktidě v tomto období ovšem nejsou nijak překvapivé – právě tam totiž vrcholí léto, neboť Antarktida je na opačné straně Země, než žijí o problému píšící novináři. Uvedená stanice Esperanza navíc není přímo v centrální Antaktidě, ale na Antarktickém poloostrově, který je před polárním kruhem. Za historický teplotní rekord lze tak považovat teplotu 15 stupňů Celsia naměřenou na stanici Vanda ležící už za polárním kruhem – ten je však z roku 1974. Ze středně a dlouhodobého pohledu přitom projevy oteplování v Antarktidě vidět nejsou, ani za posledních 200 let (Schneider a kol. 2006), ani za posledních 10 000 let (Mulwaney 2012). Podle veřejně dostupných dat se dokonce od roku 1980 Antarktida ochlazuje, jediná část, která se po roce 1980 oteplovala, byl právě malý výběžek u Jižní Ameriky - Antarktický poloostrov. Tento trend ale skončil kolem roku 2000, byť s dočasnými výkyvy.

Co je ale bohužel pravda, je skutečně rekordní schodek agroobchodu za loňský rok, který se vyšplhal na mínus 47,2 miliardy korun. Trend je to hrozivý, schodek každoročně stoupá o jednotky miliard, a není to zdaleka projev inflace a dokonce ani toho, že se v ČR vyváží stále méně zemědělských surovin a potravin. Problém totiž je, že se od nás vyváží především právě suroviny či polotovary, finální výrobky se ale k nám dováží a s nimi i přidaná hodnota, která zůstává v zahraničí a naše země tak vlastně postupně chudne. Také proto, že naše potraviny nemají zrovna pozitivní image, takže řada spotřebitelů buď sáhne po nákupu zahraničního zboží, nebo rovnou jezdí do zahraničí nakupovat. Naše potraviny ale horší nejsou – spíš jich je na našem trhu menší výběr a občas jsou oproti zahraniční konkurenci dražší. Jestli ale dnešní společnost vše poměřuje uhlíkovou stopou, bylo by také vhodné uvědomit si, že jak transporty potravin, tak nákupy potravin v zahraničí rozhodně snižování uhlíkové stopy nepomáhají.

V parlamentu proběhl také tento týden seminář „Cena, kvalita a dostupnost pitné vody“, na němž byla opakovaně a na konkrétních příkladech prezentována rizika atomizace našeho vodárenství. Což je zjednodušeně řečeno proces, v jehož průběhu se osamostatňují jednotlivé obce nebo svazky obcí, přičemž jejichž cílem je distribuce pitné vody a její čištění ve vlastní režii, nezávisle na velkých, obvykle zahraničních vodohospodářských společnostech. Obecní a obecně malé vodohospodářské společnosti ale nemají finanční prostředky na nové technologie a obnovu sítí, a výsledkem je pak nekvalitní nebo dokonce zdravotně závadná voda pro jimi zásobované obyvatele. Kvůli tomu tak podle Františka Kožíška ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) platil v roce 2018 alespoň pro část roku zákaz použití vody jako pitné u 21 menších vodovodů zásobujících celkem 3 293 osob. V loňském roce musela být udělena výjimka z požadované kvality vody spojená s omezeným užitím například pro kojence a těhotné ženy u 108 vodovodů, nadlimitní obsah pesticidů se týkal 80 vodovodů zásobujících 96 000 osob, nadlimitní obsah dusičnanů pak 22 vodovodů zásobujících zhruba 5 000 osob. Pouze šest zemí v rámci EU má podle Kožíška více malých vodovodů, než je tomu v ČR, což je podle něj neúnosný stav. Kožíšek také na semináři prezentoval statistiky SZÚ týkající se evidovaných epidemií z pitné vody, a konstatoval, že v tomto případě jsou dominantním zdrojem epidemií soukromé i komerční studny. Detailní statistiky o kvalitě pitné vody jsou každoročně předmětem „Zprávy o kvalitě pitné vody v ČR“, všechny zprávy od roku 2014 jsou dostupné na: http://szu.cz/tema/zivotniprostredi/monitoring-pitne-vody. Kdo nevěří, může si vše potřebné z těchto zpráv nastudovat.

Petr Havel