Když byla pomoc v roce 1987 zavedena, počítala s navyšováním zásob potravin, aby zbylo na dotovaná jídla pro ty nejchudší. Potravinové zásoby se však od té doby ztenčily a většina pomoci se dnes pořizuje za tržní ceny. Největšími příjemci programu jsou tak v současnosti francouzští zemědělci. Německo a další státy proto tvrdí, že se jedná o skryté agrární dotace, které odmítají platit.

Státy SZP: Omezení programu je sobectví

"Británie, Česká republika, Dánsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko předvedly místo evropské solidarity čiré sobectví," komentoval blokační menšinu komisař pro zemědělství Dacian Cioloş. Pomoc chudým by měla putovat právě z rozpočtu SZP. Za její pokračování ve stávající výši lobuje i polské předsednictví. "Když dokážeme být solidární s bankami, musíme umět totéž s potřebnými," uvedl polský ministr zemědělství Marek Sawicki a dodal, že ještě není dobojováno. "Na pomoc nejchudším znovu upozorníme v neděli při schůzce eurozóny," řekl Sawicki.

Blokační menšina: Pomoc chudým není SZP

Státy blokační menšiny se však brání. "Není to tak, že bychom nechtěli pomoci chudým, ale toto je sociální politika, nikoli zemědělství," řekl včera portálu EU Observer jeden z diplomatů. Důvodem zamítnutí byl také systém subsidiarity, tedy rozhodování na národní úrovni. "Nechceme provozovat sociální politiku na úrovni EU," komentovala hlasování německá ministryně zemědělství Ilse Aignerová. "Pomoc chudým je důležitá, ale je povinností státního rozpočtu členských států, nikoli unie," dodala.

Nedosáhne-li Brusel souhlasu alespoň jedné z opozičních zemí, skončí podpůrný program do dvou let. Podle návrhu Komise mělo jeho obnovení stát 500 milionů eur, zásahem blokační menšiny však výše programu od 1. ledna klesne na 113 milionů eur.