Asociace soukromého zemědělství ČR

Komise 25.2. přijala zprávu o požadavcích na udržitelné využívání tuhé biomasy a bioplynu při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení. Zpráva obsahuje doporučení týkající se kritérií udržitelnosti pro členské státy, které chtějí na celostátní úrovni zavést příslušný režim. Účelem doporučení je odstranit překážky pro fungování vnitřního trhu s biomasou.

Praha - Dolní komora parlamentu je místem, kde poslanci hlasují o zákonech, jednotlivé výbory je více či méně pečlivě probírají a kde se občas pořádají odborné semináře, aby si zákonodárci ujasnili nějaký problém. Může být ale sněmovna místem třeba pro poradu regionálních aktivistů Hnutí Duha? Nebo pro aktiv lehkoatletického svazu před nadcházející sezonou?

Podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) budou od nového roku komplexnější a přísnější. Zároveň budou více odpovídat zemědělské praxi. K úpravě standardů GAEC dochází z důvodu sladění naší legislativy s legislativou evropskou.

Podle indikačního cíle Evropské komise by se měla v roce 2010 podílet rostlinná biomasa na spotřebě energie v ČR osmi procenty. Díky dlouholetému výzkumu je možné kvantifikovat objemy energetické rostlinné biomasy, pocházející ze zemědělské výroby. Potenciál rostlinné biomasy ze zemědělské výroby pro využití v energetice spočívá v těchto zdrojích: a) spalování rostlinné biomasy, b) využití rostlinné biomasy pro kapalné zdroje energie a c) využití rostlinné biomasy pro plynné zdroje energie. V první části článku v minulém čísle jsme se zabývali zdroji pro spalování, ve druhé části se zabýváme kapalnými a plynnými zdroji a celkovým zhodnocením využití zemědělské biomasy v energetice.

Ovocnáři čekají na rozuzlení ojedinělého případu. Ochránci žalují úřad, který povolil odstřel špačků. Když hledali zemědělci z vesnice Klapý v severních Čechách způsob, jak zabránit milionové škodě, kterou jejich byznysu každý rok působí nálety špačků, došli k jedinému řešení. Střílet je. Každý rok jich proto padnou dvě desítky.

Pokaždé když naši republiku zasáhnou povodně, zintenzivní se debata o možné prevenci a o tom, zda bylo možné něco udělat jinak a vzniklým škodám zabránit. Zatímco povodně z let 1997, 2002 a 2006 byly především na dolních tocích řek, a vedly tak k zahájení rozsáhlých investic do protipovodňových opatření především ve velkých městech, nyní je situace jiná.

Geolog Václav Cílek ve vztahu k letošním bouřkám upozorňuje, že globální oteplení o 1 - 2 stupně představuje obrovské množství energie a vláha může přijít z větší vzdálenosti. Kdysi napsal článek o hrozbě stoleté vody; dva roky předtím, než Moravu opravdu zasáhly. V loňské knize mimo jiné přemýšlel, jak čelit lokálním přívalovým povodním - takovým, jaké nyní zasáhly Novojičínsko. "Nesnažím se předpovídat budoucnost, jen upozorňuji na trendy. Ale lidi pak mají pocit, že jste to přivolal - tím, že jste to napsal," říká geolog Václav Cílek, který v poslední knize uvažuje i o hladomoru v Evropě.

Společnost ČEZ tlačí stát do větší podpory biomasy. Firma loni ve svých elektrárnách spálila přes tři sta tisíc tun dřeva a české lesy už jí nestačí. Usilovně proto jedná o podpoře pro zemědělce, kteří v okolí elektráren namísto obilí nebo vojtěšky vysadí rychle rostoucí topoly.

Evropští zemědělci by měli část svých polí nechat zarůst sedmikráskami. Tak zní návrh jednoho z poslanců Evropského parlamentu. A důvod? Jen tak prý lze zastavit masové vymírání včel, napsala agentura Reuters. Včely přitom lidstvo nutně potřebuje. Záhadně rychlé snížení jejich počtu může negativně ovlivnit zemědělskou úrodu. "Pokud budeme pokračovat v zanedbávání celosvětové včelí populace, bude to mít dramatické následky pro naše už tak vyčerpané zásoby potravin," varuje britský konzervativec Neil Parish, který zasedá v zemědělské komisi europarlamentu.

Za precedentní případ, na jehož vyřešení čekají i další obce regionu, označují Němčovice na Rokycansku svůj tři roky trvající soudní spor. Žalují zemědělskou firmu proto, že voda a bahno z polí znečistily a poškodily pozemky a majetek v obci Olešná, jež po Němčovice spadá. Podle radnice jsou na vině farmáři. Po nich chce obec náhradu škody ve výši čtvrt milionu korun. Případ řeší rokycanský soud, zjistila ČTK.