Podle materiálu by splátky zemědělců nově zahrnovaly také úrok vypočtený v souladu s unijními předpisy.

"Svým návrhem chci rychle a účinně řešit obtížnou situaci, v níž se ocitli především drobní zemědělci. Pokud si dnes chtějí koupit půdu, obvykle si ji nemohou bez dostatku finanční hotovosti dovolit," zdůvodnil svoji iniciativu Papež.

Drobná právní úprava podle něj sladí národní legislativu s unijními předpisy. Tím napraví dnešní stav, který podle něj poškozuje mnoho českých zemědělců. "Jsem přesvědčen, že naleznu podporu u všech politických stran," poznamenal místopředseda zemědělského výboru. Ten pozměňovací návrhy se zmíněnými úpravami předkládá k vládní novele zákona, která primárně řeší podmínky, za nichž mohou v Česku kupovat státní půdu cizinci.

Červnové zastavení splátkového prodeje půdy vzbudilo nevoli zemědělských organizací. Šéf Agrární komory Jan Veleba tehdy podotkl, že většina státní půdy už byla podle doposud platných pravidel prodaná. Omezení prodeje by podle něj vytvářelo nerovnoprávné prostředí. Krok Pozemkového fondu Agrární komora označila za důsledek lobbingu skupin, které se ke zbývající půdě chtějí dostat buď pro sebe, nebo k následnému prodeji cizincům.

Novela zákona o privatizaci státní půdy souvisí s novelou devizového zákona, která zrušila zákonné omezení nákupu zemědělské půdy pro cizince. Do budoucna má umožnit nákup státní zemědělské půdy občanům EU nebo státním občanům zemí, které jsou smluvní stranou dohody o Evropském hospodářském prostoru, anebo občanům Švýcarska.

Novela má rovněž zabezpečit prodej zemědělských pozemků farmářům, kteří na nich již hospodaří. Podmínkou bude, aby plocha pole činila nejméně deset hektarů a zemědělci na ní hospodařili aspoň 36 měsíců.

Česko si před vstupem do EU vyjednalo na prodej nemovitostí určených k bydlení pětileté a zemědělské půdy sedmileté přechodné období. V případě bydlení se tak ustanovení devizového zákona nevyužívá už od předloňského května, protože smlouva o přistoupení k EU je nadřazenou právní normou.

Kromě firem zahraničních majitelů, které sídlí v Česku, mohli podle výjimky zemědělskou půdu v Česku nakupovat občané EU, kteří zde nejméně tři roky žijí a hospodaří. Přes prostředníky mohou půdu získávat i ze státního Pozemkového fondu, který pozemky odstátňuje.