"Nové pracovní příležitosti nevytváří vláda ani stát, ale podnikatelský sektor. Stát může jen podpořit podnikatelské klima," uvedl Nečas.

Prohlásil, že návrhy ODS na snížení regulace podnikání vycházejí z analýzy více než 50 legislativních předpisů, které ztěžují vstup do podnikání a uvádění výrobků na trh.

"Omezíme byrokracii v podnikání a uvolníme ruce podnikatelům. Snížení regulace, které prosadila ODS, již do konce roku 2009 ušetřilo českým firmám administrativní náklady v hodnotě devíti miliard korun," přiblížil premiér a dodal: "Nyní máme připravený další balík návrhů, které administrativní zátěž firem srazí minimálně o dalších osm miliard."

ODS chce ve vládě prosadit zavedení testu hodnocení dopadů regulace na malé a střední podniky a plánuje i provedení analýzy mapující nejvíce zatěžující regulaci. Veřejné instituce navíc po podnikatelích přestanou požadovat údaje, které již mají v různých úředních registrech k dispozici. "Mezi úřady musí obíhat data, ne podnikatelé. Pokud již některá instituce státní správy údaje o podnikateli má, není důvod, aby je neposkytla dále," vysvětlil ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS).

Podle něj je pro zjednodušení administrativy zásadní zřízení centrálního registru oznamovacích povinností. "V databázi si budou moci úřady zjistit, ve kterém veřejném registru naleznou potřebnou informaci o konkrétní firmě. Díky tomu nebudou muset podnikatelé poskytovat státu stejné informace o své firmě několikrát." Šéf ODS Petr Nečas k tomu poznamenal, že občanští demokraté nechtějí znovu objevovat kolo, a proto se v této oblasti inspirovali chodem registru v Norsku.

Orientaci v legislativě mají malým a středním podnikům usnadnit takzvané "dny právní účinnosti". "Změny legislativy budou nově nabývat účinnosti jen k dopředu obecně známým termínům, například jednou za pololetí, řekl ministr.

ODS chce dále zrušit živnostníkům povinnost platit DPH za zboží a služby dodané firmám, které jim za ně nezaplatily, při ukončení živnosti navíc živnostníci nebudou platit daň z příjmu z faktur, které jsou více než čtyři roky po splatnosti.

"Stát bude striktně dodržovat platební morálku tím, že faktury splatí vždy ve 30 denní lhůtě," uzavřel Nečas.

Zdroj: Eurozpravy.cz