Předseda KSČM Vojtěch Filip uchopil koronavirovou krizi jako příležitost k prosazení dalších požadavků, jimiž podmiňuje toleranci menšinové vlády. Sleduje tím dva cíle. Potřebuje před slábnoucími řadami svých voličů prodat, že jeho mesaliance s představitelem velkokapitálu přináší ovoce v podobě některých prosazených priorit.

Filipovi jde o zviditelnění

Proto Filipovo stranické křídlo tak rádo hovoří o tom, že Babišova vláda naplňuje program KSČM. Proto chodí premiér s ministryní financí dojednávat podporu státního rozpočtu do jejího sídla. A proto je komické, když šéf ANO stále opakuje, že komunisté vládu podpořili jen jednorázově a na vládnutí nemají žádný vliv. Mají, a přímo zásadní, jinak by vláda padla.

Filip ovšem sleduje ještě jiný, osobní cíl. Potřebuje se zviditelnit před volebním sjezdem, který se uskuteční po říjnových krajských a senátních volbách. Dá se očekávat, že v nich komunisté významně oslabí a jejich dlouholetý šéf se dostane pod tlak radikálního „gottwaldovského“ křídla. Poslanci Luzar, Skála, Ondráček a další kovaní soudruzi už nyní Filipovi vyčítají bezzásadový pragmatismus a „zradu ideových hodnot“, což po případném volebním propadáku ještě zesílí.

Vojtěch Filip má už dnes jedenáct přihlášených vyzyvatelů, což nesvědčí o stabilních poměrech uvnitř strany, ale naopak o natlakovaném papiňáku, hrozícím explozí. To by v konečném důsledku mohlo rozkývat i základy vládní konstrukce, protože by do vedení KSČM nastoupili slovy klasika jiní sekáči, jimž současná „drobečková“ politika agenta Falmera a jeho stoupenců nevyhovuje.

Hlavně stabilita

O tomto nebezpečí jistě hovoří i zákulisní vyjednávači obou stran a Filip potřebuje aspoň nějaké výstupy, které by mohl označit za svůj úspěch. Proto z nových podmínek tolerance vypadly zcela neprosaditelné požadavky, jako je vyšší zdanění firem, odchod z vojenských misí NATO nebo třeba odvolání ministra zahraničí Tomáše Petříčka.

Babiš si jistě uvědomuje rizika a nejistoty pro budoucnost své vlády, které by mohlo přinést přepřahání v čele KSČM, proto Filipovi pozorně naslouchá. V rozhovoru pro server iDnes.cz (9. 7. 2020) přiznal, že jeho prioritou je nyní stabilita. Ohradil se proti tomu, že ho stále někdo kritizuje kvůli spolupráci s komunisty.

„Jasně, když dnes komunisti tolik vadí, proč je polistopadová elita po revoluci nezakázala? Tak ať mi to dnes nikdo nevyčítá,“ reagoval, jako by zapomněl, z jaké příčiny s ním drtivá většina parlamentních stran nechtěla vstoupit do vlády. A tyto důvody se v poslední době ještě umocnily.

Priority KSČM naplňovány

Úvodní jednání mezi zástupci ANO a KSČM proběhlo v duchu vzájemného porozumění. Podmínky tolerance KSČM jsou prý naplňovány, až na vytvoření jediné zdravotní pojišťovny. Tento návrat do éry socialismu je přece jen velké sousto, a proto přišel Filip s alternativou dvou kroků, nejprve sloučit Vojenskou zdravotní pojišťovnu a Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch už dostal za úkol vypracovat návrh postupu. Je příznačné, že názor ministra vnitra Jana Hamáčka, jehož resortu se tato změna přímo dotýká, není znám. Ptali se ho na to vůbec? Je jeho názor v těchto dohodách důležitý a zajímá ještě vůbec někoho? Je schopen odkývat cokoli, takže to není jisté.

Projde pět týdnů dovolené?

Šéf KSČM si vytvořil jednoho mediálního sólokapra, a tím je povinné prodloužení dovolené zaměstnanců na minimálně pět týdnů. V tomto bodě má jistou podporu ČSSD, která v souladu s odbory prosazuje totéž. Argumentují tím, že státní zaměstnanci mají pět týdnů ze zákona už dnes a 70 procent firem ji dobrovolně nabízí v rámci benefitů.

Příslušný komunistický návrh už leží v Poslanecké sněmovně a dosud narážel na nejednotný postoj hnutí ANO. Babiš loni na podzim tvrdil, že by bylo lepší, kdyby stát firmám nic nenařizoval a nechal to na nich. Když ovšem tuto poslaneckou iniciativu projednávala vláda, hlasoval jako jeden ze dvou zástupců ANO pro přijetí.

Není tedy divu, že nyní tuto Filipovu podmínku rovnou neodmítl a slíbil, že ji projedná v poslaneckém klubu ANO. Loni tento záměr narazil na odpor nejen opozice, ale i podnikatelské sféry, protože by tvrdě dopadl zejména na živnostníky, malé a střední firmy, tedy segment už tak nejvíce sužovaný růstem povinností a nákladů. Naposledy je postihlo zrušení karenční doby, kdy firmy nově platí i první tři dny nemoci svých zaměstnanců.

Náklady 35 miliard

Hospodářská komora propočítala, že tento navenek „bohulibý“ nápad by firmám zvedl celkové náklady o 35 miliard korun a mnohé z nich by se dostaly do existenčních problémů. „Výpadek v tvorbě zboží a služeb se může projevit snížením ročního nominálního HDP České republiky až o jedno procento,“ uvedla komora.

Přitom zhruba 150 tisíc zaměstnavatelů, udržujících dnes povinné čtyři týdny dovolené, dává svým zaměstnancům často jiné benefity, jako jsou mimořádné odměny, home-office nebo sick days. Nabízejí tak únosnou konkurenční výhodu na napjatém pracovním trhu, kde je nedostatek kvalifikovaných pracovníků.

O to je nepochopitelnější, že je tento návrh, který by mohl ještě více podlomit ekonomiku poškozenou koronakrizí, brán vážně právě dnes. To jen svědčí o Babišově ochotě jednat o čemkoli, co mu zvýší politické body, bez ohledu na to, co tento populismus způsobí životu mnohých firem a veřejným financím.

Zestátnění ve veřejném zájmu?

Filip dále oznámil, že se s vedením ANO shodl na převodu vodáren a kanalizací do veřejného sektoru. Zestátnění prý může proběhnout do konce letošního roku a považuje ho za hotovou věc. Je to opravdu tak jednoduché a důvodné?

Vláda sice vyčlenila peníze v rozpočtu, které by mohly formou dotací dostat obce pro výkup akcií vodárenských společností. Může je k tomu ale donutit a nepovede to naopak ke zhoršení těchto služeb? Ceny vody přitom určuje ministerstvo financí a čtyřicet procent vybraného stočného jde do oprav sítí. Není vůbec jisté, zda se provoz těchto společností ve vlastnictví státu zlevní, zda je stát bude umět efektivně spravovat a nebude jen nalévat další miliardy dotací.

Stejně pochybný je návrh komunistů na vznik státní banky v rámci České pošty. Slyší na něj sice ministryně financí Alena Schillerová, ale fungování státní Českomoravské záruční a rozvojové banky v úvěrování krizí poškozených firem se zrovna neosvědčilo. Poslední podmínkou je solární daň, kvůli které mohou státu hrozit arbitráže, jelikož se jedná o retroaktivní přístup.

„Chci stabilní vládu a dokončit celý mandát vlády, protože zejména v krizi potřebujete stabilní vedení země,“ zdůraznil premiér v rozhovoru pro iDnes.cz. Proto je zřejmé, že se s Filipem na nějakém průchodném kompromisu dohodne. Opakované ataky na malé firmy a posilování moci státu mu nejsou cizí.

Babiš potřebuje partnery svolné k masivnímu zadlužování země a nákupům svých voličů. A nikdo jiný než KSČM a ČSSD tuto užitečnou roli nesehraje, i když zásluhy nakonec strhne na svoji stranu.

Autor: Jiří Sezemský

Zdroj: Forum24.cz